Tiskové zprávy
Česká krajina: Nové stádo divokých koní dnes přivezli ochránci přírody z Milovic na Josefovské ptačí louky
Skupinu sedmi mladých hřebců, kteří se loni narodili v milovické rezervaci velkých kopytníků, dnes přivezli ochránci přírody do Ptačího parku Josefovské louky u Jaroměře, který založila Česká společnost ornitologická.
„Na Josefovských loukách jsme výrazně rozšířili pastviny, a proto jsme potřebovali novou skupinu koní, jejichž pastva je pro péči o lokalitu klíčová. Koně vytvářejí pestrou mozaiku, a především mozaiku nízce spasené vegetace, a tvoří tak ideální prostředí pro bahňáky,“ vysvětli správce parku Břeněk Michálek. „Koně zároveň spásají mělké pobřežní vody, zabraňují zarůstání tůní, jejich trus je zdrojem potravy nejen pro bahňáky, ale také pro konipasy a další druhy ptáků,“ vypočítal Břeněk Michálek některé další přínosy pastvy divokých koní v lokalitě.
První stádo divokých koní přijelo z Milovic na Josefovské ptačí louky v lednu roku 2018. Od té doby byla skupina opakovaně doplňována o další zvířata.
„Dnešní odchyt zvířat byl poměrně složitý, protože jsme odchytávali a nakládali divoké koně pro dvě lokality najednou. Kromě hřebců pro Josefovské louky odjely dvě klisny do rezervace v meandrech Lužnice,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Rezervace na březích Lužnice vznikla na Třeboňsku v listopadu roku 2020. Stejně jako na Josefovské ptačí louky také tam bezplatně poskytla stáda velkých kopytníků společnost Česká krajina. Od roku 2015, kdy vznikla v Milovicích první rezervace velkých kopytníků v Česku, se počet těchto rezervací zvýšil celkem na patnáct.
Dnešní převoz velkých kopytníků nebyl poslední. „V příštích týdnech budou pokračovat převozy zubrů do rezervace na Lipně a v plánu je také převoz divokých koní do Novohradských hor, kde je od přelomu roku skupina praturů,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
„Na Josefovských loukách jsme výrazně rozšířili pastviny, a proto jsme potřebovali novou skupinu koní, jejichž pastva je pro péči o lokalitu klíčová. Koně vytvářejí pestrou mozaiku, a především mozaiku nízce spasené vegetace, a tvoří tak ideální prostředí pro bahňáky,“ vysvětli správce parku Břeněk Michálek. „Koně zároveň spásají mělké pobřežní vody, zabraňují zarůstání tůní, jejich trus je zdrojem potravy nejen pro bahňáky, ale také pro konipasy a další druhy ptáků,“ vypočítal Břeněk Michálek některé další přínosy pastvy divokých koní v lokalitě.
První stádo divokých koní přijelo z Milovic na Josefovské ptačí louky v lednu roku 2018. Od té doby byla skupina opakovaně doplňována o další zvířata.
„Dnešní odchyt zvířat byl poměrně složitý, protože jsme odchytávali a nakládali divoké koně pro dvě lokality najednou. Kromě hřebců pro Josefovské louky odjely dvě klisny do rezervace v meandrech Lužnice,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Rezervace na březích Lužnice vznikla na Třeboňsku v listopadu roku 2020. Stejně jako na Josefovské ptačí louky také tam bezplatně poskytla stáda velkých kopytníků společnost Česká krajina. Od roku 2015, kdy vznikla v Milovicích první rezervace velkých kopytníků v Česku, se počet těchto rezervací zvýšil celkem na patnáct.
Dnešní převoz velkých kopytníků nebyl poslední. „V příštích týdnech budou pokračovat převozy zubrů do rezervace na Lipně a v plánu je také převoz divokých koní do Novohradských hor, kde je od přelomu roku skupina praturů,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Nadace Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
