Zelení - Strana zelených: Novela stavebního zákona slibuje rychlost, přináší ale oslabení ochrany přírody a památek

Pod záminkou zrychlení stavebního řízení míří do Sněmovny novela stavebního zákona, která mění desítky dalších zákonů a zásadně přepisuje pravidla ochrany přírody a památek. Poslanecký návrh ANO, SPD a Motoristů obchází připomínkové řízení, oslabuje pravomoci obcí a otevírá cestu nekontrolovanému developmentu.

Poslanecká sněmovna bude 15. ledna na schůzi v prvním čtení projednávat zásadní novelu stavebního zákona, která s sebou nese změny ve 41 dalších zákonech, včetně zákona o ochraně přírody a krajiny nebo památkového zákona. Pod heslem zrychlení stavebního řízení ale skrývá řadu skrytých hrozeb

Návrh předložila koalice ANO, SPD a Motoristů sobě jako poslanecký, aby se vyhnula řádnému připomínkovému řízení mezi vládními úřady. Žádnou šanci se s ním seznámit a případně ho připomínkovat tak neměli ani čeští občané. Předloha počítá s tím, že novelizovaný stavební zákon bude už od 1. července účinný. Návrh přitom zavádí převratné změny v pojetí celého systému stavebního řízení. Na jednu stranu zvyšuje pravomoci samosprávy (obcí a krajů) při tvorbě územních plánů, naopak ale úplně vyřazuje obce ze stavebního řízení a zavádí tzv. státní stavební správu, která bude řízena, podobně jako třeba finanční správa, zcela mimo vliv obcí a krajů.

Návrh staví veřejný zájem rozvoje území na roveň ostatních veřejných zájmů, tedy třeba ochrany památek, veřejného zdraví nebo přírody. O tom, který veřejný zájem převažuje má, s výjimkou zvláště chráněných částí přírody, rozhodovat nově stavební úřad, který se tak má stát orgánem ochrany přírody i orgánem památkové péče. Zároveň návrh předpokládá, že v obcích a městech se všechny potenciální konflikty s ochranou přírody, lidského zdraví nebo památek vyřeší už při pořizování územního plánu. Ve stavebním řízení už se pak vůbec tyto otázky nemají posuzovat.

Problém je to z mnoha důvodů – stavební úřady na to nejsou vůbec připraveny, nemají na to odborné a personální kapacity, ve městech vesměs chybí například data o výskytu ohrožených druhů, která jsou velmi dobře dostupná ve volné krajině. Na takovou změnu vůbec nejsou připravené současné platné územní plány, které s takovou mírou podrobnosti dosud vůbec nepracovaly. Hrozí tak, především městské přírodě či historicky cenným částem našich měst a obcí, že budou převálcovány developmentem, na jehož regulaci nebudou mít obce a města vůbec žádný vliv.

Návrh navíc přebírá metodou „zkopíruj a vlož“ některé části vládní novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která nebyla doprojednána Sněmovnou v minulém volebním období. Kromě některých pozitivních změn ale zavádí i nové pojetí ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ty mají být nově rozděleny do tří kategorií, přičemž jen v té prvním, nejpřísnější, bude pod ochranou každý jedinec. Třetí kategorie ohrožených druhů naopak přímo počítá s „odebíráním jedinců z populace“, přičemž to by neposuzovala expertní organizace typu Agentury ochrany přírody a krajiny, ale krajský úřad. To může být velkou hrozbou pro populace některých lidem nepohodlných druhů, třeba vyder říčních. A zároveň opět významným usnadněním cesty developerům k výstavbě na místech, kde jsou dnes, především v městské přírodě, vzácné biotopy, hostící řadu ohrožených druhů.

Mimo jiné tak jde předložená novela přesně opačným směrem, než Českou republikou přijatý (a dokonce spoluprosazený) mezinárodní závazek rozšiřování ploch pro přírodu a obnovy přírodních stanovišť, jak na úrovni Evropské unie, tak na úrovni Úmluvy OSN o ochraně biodiverzity.