Tiskové zprávy
EPS: Občané vyzývají k zahájení veřejné diskuse o kontroverzních stavbách plánovaných v Jihomoravském kraji
Dvacítka nevládních organizací, obce, odborníci a občané v tzv. Brněnské výzvě žádají kraj, aby zahájil veřejnou diskuzi o kontroverzních stavbách v návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje.
Dvacítka nevládních organizací, obce, odborníci a občané v tzv. Brněnské výzvě žádají kraj, aby zahájil veřejnou diskuzi o kontroverzních stavbách v návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje.
V současné době probíhá klíčová fáze pořizování Zásad územního rozvoje („Zásady“), které budou sloužit jako územní plán pro celý Jihomoravský kraj [1]. Právě nyní se rozhoduje o tom, zda se budou realizovat některé kontroverzní projekty, např. R43 přes Brno, odsun Brněnského nádraží či 1000 ha nových průmyslových zón. [2]
Signatáři Brněnské výzvy se domnívají, že včasné a účinné zapojení veřejnosti do pořizování Zásad by mohlo pomoci předejít budoucím konfliktům a soudním sporům, byť zapojení veřejnosti v této fázi zákon výslovně nepožaduje. Zásady totiž obsahují řadu projektů, které by mohly v budoucnu způsobit Jihomoravskému kraji potíže.
Některé projekty jsou kritizované pro plýtvání veřejnými prostředky, nekoncepční přípravu anebo nezákonnost. Další projekty se mají dotknout zdravého životního prostředí tisíců lidí. Po schválení zásad však budou mít jihomoravské obce povinnost ve svých územních plánech vymezovat plochy pro tyto projekty, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily.
„Pokud se některé z kontroverzních projektů podaří nakonec vybudovat, následky na krajině, přírodě a zdraví lidí by v mnoha případech mohly být velice drastické.“, uvádí Mgr. Libor Jarmič, právník Ekologického právního servisu.
„Zásady například předpokládají realizaci záměru R52 ve variantě přes Mikulov. Připomínám, že plánování tohoto záměru od počátku provázejí nezákonnosti, na které již upozorňoval Nejvyšší kontrolní úřad [3], veřejný ochránce práv a dokonce i Evropská komise“, dodává Libor Jarmič.
„Již nyní trpíme přílišným hlukem z dálnice D1. Pokud se postaví i rychlostní silnice R43 ve variantě přes Brno-Bystrc, nechci ani domýšlet, jak hlučno v naší městské části bude“, přiznává Marie Špačková, předsedkyně občanského sdružení Občané za ochranu bydlení v Brně–Bosonohách.
Rychlostní silnice R43 má přitom vést i přes hustě obydlenou městskou část Brno-Bystrc a kolem Brněnské přehrady dále na sever.
Problémy s novými čtyřpruhovými silnicemi postihnou i celé obce. „Například naše obec by se vybudováním tzv. Jihozápadní tangenty ocitla uvězněna mezi dvěma dálnicemi“, komentuje situaci Mgr. Zuzana Benešová, starostka Ostopovic.
Dalším palčivým tématem je přesunutí Brněnského železničního nádraží. „Přestože odborné studie i Nejvyšší kontrolní úřad zpochybnily výhodnost přesunu nádraží, připravuje se zbytečná akce za desítky miliard korun. Pro nádraží v centru se přitom vyslovila i drtivá většina obyvatel Brna, kteří se zúčastnili referenda o jeho případném přesunu,“ poznamenává RNDr. Miroslav Patrik, člen občanské Koalice Nádraží v centru.
Kromě dopravních staveb Jihomoravský kraj plánuje zřízení 14 nových průmyslových zón o celkové rozloze cca 1000 ha. Jejich nevhodné umístění může zásadním způsobem narušit kvalitu bydlení v příměstských lokalitách.
„Pokud se těsně za naším městem vybuduje průmyslová zóna, bude to mít za následek zvýšené znečištění ovzduší a zatížení hlukem, a to nejen pro občany Šlapanic. Zároveň bude nutné zabrat a zastavět kvalitní zemědělskou půdu nejvyšší bonity,“ upozorňuje Mgr. Michaela Trněná, předsedkyně občanského sdružení Čisté Šlapanice.
„Domníváme se, že při přípravě uvedených kontroverzních záměrů by měla být zajištěna včasná a efektivní účast veřejnosti. Proto se snažíme zapojit veřejnost již ve fázi, která bude s velkou pravděpodobností opravdu rozhodující,“ dodává Libor Jarmič, „napovídají tomu i naše zkušenosti z příprav Politiky územního rozvoje.“ [4]
Ekologický právní servis dne 4. 11. 2009 předal Brněnskou výzvu řediteli krajského úřadu Ing. Bc. Jiřímu Crhovi a vedoucí odboru územního plánování Ing. arch. Evě Hamrlové.
Poznámky k textu tiskové zprávy:
[1] Konkrétně se jedná o fázi, ve které Krajský úřad řeší vzájemné rozpory s dotčenými orgány státní správy. Lze proto očekávat, že právě v této fázi naberou Zásady téměř definitivní podobu.
[2] Zásady v současné podobě obsahují například následující kontroverzní záměry:
- Rychlostní silnici R52 v trase Pohořelice – Mikulov
- Rychlostní silnici R43, varianta přes Brno
- Rychlostní silnici R55, varianta přes ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví
- Novou čtyřpruhovou silnici „Jihozápadní tangentu“ v trase Brno-Bosonohy – Troubsko – Ostopovice – Modřice a její pokračování označované jako Jižní a Jihovýchodní tangenta
- Železniční uzel Brno (brněnské nádraží) pouze v odsunuté variantě
- vodní kanál Dunaj-Odra-Labe (D-O-L)
- 14 zbrusu nových průmyslových zón pokrývajících celkovou plochu kolem 1000 ha půdy
[3] Ze závěrů NKÚ vyplývá, že projekt R52 není potenciálně životaschopný, nebyly při něm dostatečně zohledněny dopady na životní prostředí a ani nebyla analyzována možnost vést spojení Brno-Vídeň v jiných variantách po stávající dopravní infrastruktuře.
[4] Velmi silné zapojení občanů ve druhé fázi projednávání Politiky územního rozvoje (PÚR) zřejmě způsobilo, že vláda nakonec akceptovala řadu obdobných námitek Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo pro místní rozvoj, pořizovatel PÚR, obdrželo v loňském roce okolo 9000 připomínek veřejnosti (občanů, jejich sdružení a obcí) k návrhu Politiky územního rozvoje, která se tak stala rekordně nepřipomínkovanější koncepcí. Nakonec ale vypořádání připomínek veřejnosti bylo v mnoha případech zcela nedostatečné, např. jen obecnými vysvětlujícími poznámkami nebo odkazy na dohody učiněné mezi ústředními úřady, někdy i s použitím nepravdivých informací. Analýzu vypořádání připomínek občanů zveřejnil Ekologický právní servis na adrese: http://pur.eps.cz/aktuality/2140311/.
Kontakty:
Mgr. Libor Jarmič, Ekologický právní servis
Mail: libor.jarmic@eps.cz
Tel.: 734 440 602
Eliška Bartošová, Ekologický právní servis
Mail: eliska.bartosova@eps.cz
Tel.: 734 440 603
RNDr. Miroslav Patrik, člen Koalice Nádraží v centru
Tel: 603 574 289
Mgr. Zuzana Benešová, starostka obce Ostopovice
Tel: 606 782 982
Marie Špačková, předsedkyně občanského sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně - Bosonohách, zastupitelka městské části Brno-Bosonohy
Tel: 547 227 221
Mgr. Michaela Trněná, předsedkyně občanského sdružení Čisté Šlapanice
Tel: 737 428 660
Dvacítka nevládních organizací, obce, odborníci a občané v tzv. Brněnské výzvě žádají kraj, aby zahájil veřejnou diskuzi o kontroverzních stavbách v návrhu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje.
V současné době probíhá klíčová fáze pořizování Zásad územního rozvoje („Zásady“), které budou sloužit jako územní plán pro celý Jihomoravský kraj [1]. Právě nyní se rozhoduje o tom, zda se budou realizovat některé kontroverzní projekty, např. R43 přes Brno, odsun Brněnského nádraží či 1000 ha nových průmyslových zón. [2]
Signatáři Brněnské výzvy se domnívají, že včasné a účinné zapojení veřejnosti do pořizování Zásad by mohlo pomoci předejít budoucím konfliktům a soudním sporům, byť zapojení veřejnosti v této fázi zákon výslovně nepožaduje. Zásady totiž obsahují řadu projektů, které by mohly v budoucnu způsobit Jihomoravskému kraji potíže.
Některé projekty jsou kritizované pro plýtvání veřejnými prostředky, nekoncepční přípravu anebo nezákonnost. Další projekty se mají dotknout zdravého životního prostředí tisíců lidí. Po schválení zásad však budou mít jihomoravské obce povinnost ve svých územních plánech vymezovat plochy pro tyto projekty, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily.
„Pokud se některé z kontroverzních projektů podaří nakonec vybudovat, následky na krajině, přírodě a zdraví lidí by v mnoha případech mohly být velice drastické.“, uvádí Mgr. Libor Jarmič, právník Ekologického právního servisu.
„Zásady například předpokládají realizaci záměru R52 ve variantě přes Mikulov. Připomínám, že plánování tohoto záměru od počátku provázejí nezákonnosti, na které již upozorňoval Nejvyšší kontrolní úřad [3], veřejný ochránce práv a dokonce i Evropská komise“, dodává Libor Jarmič.
„Již nyní trpíme přílišným hlukem z dálnice D1. Pokud se postaví i rychlostní silnice R43 ve variantě přes Brno-Bystrc, nechci ani domýšlet, jak hlučno v naší městské části bude“, přiznává Marie Špačková, předsedkyně občanského sdružení Občané za ochranu bydlení v Brně–Bosonohách.
Rychlostní silnice R43 má přitom vést i přes hustě obydlenou městskou část Brno-Bystrc a kolem Brněnské přehrady dále na sever.
Problémy s novými čtyřpruhovými silnicemi postihnou i celé obce. „Například naše obec by se vybudováním tzv. Jihozápadní tangenty ocitla uvězněna mezi dvěma dálnicemi“, komentuje situaci Mgr. Zuzana Benešová, starostka Ostopovic.
Dalším palčivým tématem je přesunutí Brněnského železničního nádraží. „Přestože odborné studie i Nejvyšší kontrolní úřad zpochybnily výhodnost přesunu nádraží, připravuje se zbytečná akce za desítky miliard korun. Pro nádraží v centru se přitom vyslovila i drtivá většina obyvatel Brna, kteří se zúčastnili referenda o jeho případném přesunu,“ poznamenává RNDr. Miroslav Patrik, člen občanské Koalice Nádraží v centru.
Kromě dopravních staveb Jihomoravský kraj plánuje zřízení 14 nových průmyslových zón o celkové rozloze cca 1000 ha. Jejich nevhodné umístění může zásadním způsobem narušit kvalitu bydlení v příměstských lokalitách.
„Pokud se těsně za naším městem vybuduje průmyslová zóna, bude to mít za následek zvýšené znečištění ovzduší a zatížení hlukem, a to nejen pro občany Šlapanic. Zároveň bude nutné zabrat a zastavět kvalitní zemědělskou půdu nejvyšší bonity,“ upozorňuje Mgr. Michaela Trněná, předsedkyně občanského sdružení Čisté Šlapanice.
„Domníváme se, že při přípravě uvedených kontroverzních záměrů by měla být zajištěna včasná a efektivní účast veřejnosti. Proto se snažíme zapojit veřejnost již ve fázi, která bude s velkou pravděpodobností opravdu rozhodující,“ dodává Libor Jarmič, „napovídají tomu i naše zkušenosti z příprav Politiky územního rozvoje.“ [4]
Ekologický právní servis dne 4. 11. 2009 předal Brněnskou výzvu řediteli krajského úřadu Ing. Bc. Jiřímu Crhovi a vedoucí odboru územního plánování Ing. arch. Evě Hamrlové.
Poznámky k textu tiskové zprávy:
[1] Konkrétně se jedná o fázi, ve které Krajský úřad řeší vzájemné rozpory s dotčenými orgány státní správy. Lze proto očekávat, že právě v této fázi naberou Zásady téměř definitivní podobu.
[2] Zásady v současné podobě obsahují například následující kontroverzní záměry:
- Rychlostní silnici R52 v trase Pohořelice – Mikulov
- Rychlostní silnici R43, varianta přes Brno
- Rychlostní silnici R55, varianta přes ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví
- Novou čtyřpruhovou silnici „Jihozápadní tangentu“ v trase Brno-Bosonohy – Troubsko – Ostopovice – Modřice a její pokračování označované jako Jižní a Jihovýchodní tangenta
- Železniční uzel Brno (brněnské nádraží) pouze v odsunuté variantě
- vodní kanál Dunaj-Odra-Labe (D-O-L)
- 14 zbrusu nových průmyslových zón pokrývajících celkovou plochu kolem 1000 ha půdy
[3] Ze závěrů NKÚ vyplývá, že projekt R52 není potenciálně životaschopný, nebyly při něm dostatečně zohledněny dopady na životní prostředí a ani nebyla analyzována možnost vést spojení Brno-Vídeň v jiných variantách po stávající dopravní infrastruktuře.
[4] Velmi silné zapojení občanů ve druhé fázi projednávání Politiky územního rozvoje (PÚR) zřejmě způsobilo, že vláda nakonec akceptovala řadu obdobných námitek Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo pro místní rozvoj, pořizovatel PÚR, obdrželo v loňském roce okolo 9000 připomínek veřejnosti (občanů, jejich sdružení a obcí) k návrhu Politiky územního rozvoje, která se tak stala rekordně nepřipomínkovanější koncepcí. Nakonec ale vypořádání připomínek veřejnosti bylo v mnoha případech zcela nedostatečné, např. jen obecnými vysvětlujícími poznámkami nebo odkazy na dohody učiněné mezi ústředními úřady, někdy i s použitím nepravdivých informací. Analýzu vypořádání připomínek občanů zveřejnil Ekologický právní servis na adrese: http://pur.eps.cz/aktuality/2140311/.
Kontakty:
Mgr. Libor Jarmič, Ekologický právní servis
Mail: libor.jarmic@eps.cz
Tel.: 734 440 602
Eliška Bartošová, Ekologický právní servis
Mail: eliska.bartosova@eps.cz
Tel.: 734 440 603
RNDr. Miroslav Patrik, člen Koalice Nádraží v centru
Tel: 603 574 289
Mgr. Zuzana Benešová, starostka obce Ostopovice
Tel: 606 782 982
Marie Špačková, předsedkyně občanského sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně - Bosonohách, zastupitelka městské části Brno-Bosonohy
Tel: 547 227 221
Mgr. Michaela Trněná, předsedkyně občanského sdružení Čisté Šlapanice
Tel: 737 428 660
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
