Tiskové zprávy
Teplárenské sdružení ČR: Ocenění Projektů roku získalo Brno, Ostrava a Horní Planá
27. dubna 2012 | Teplárenské sdružení ČR
Teplárenské sdružení České republiky vybralo vítěze Projektů roku 2011 v soustavách zásobování teplem a chladem ve 3 kategoriích: výměnu parních rozvodů za horkovodní v Brně, využití koksárenského plynu pro výrobu tepla v Ostravě a novou biokotelnu v Horní Plané. Ty se připojily k 30 projektům, které již získaly titul Projekt roku v letech 2001 až 2010.
Tradiční vyhlášení výsledků Projektů roku proběhlo v úterý 24. dubna při slavnostním zahájení XVIII. Teplárenských dnů v Praze. Ceny Projektům roku předával předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek, který připomenul: “Každoročně u nás vzniká v oblasti teplárenských zdrojů a soustav zásobování teplem řada zajímavých projektů. Je potřeba veřejnosti připomínat, že právě teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla a využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie mají významný podíl na zlepšení ovzduší v řadě našich měst.“.
Záměrem vyhodnocení nejlepších projektů je ocenit úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení, které přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem. Zároveň efektivně zajišťují teplo pro bytové prostory i energetické potřeby služeb a průmyslu. Od roku 2002 bylo do soutěže nominováno celkem 86 teplárenských projektů.
Titul Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2011 získaly:
Teplárny Brno s projektem Přestavba parních rozvodů na horkovodní v Brně za úspory primární energie.
V roce 2010 zahájila společnost Teplárny Brno, a.s., první etapu přestavby parních rozvodů tepla v historickém jádru města Brna na horkovodní s cílem výrazně snížit tepelné ztráty při distribuci tepla. V historickém centru města byly do podzemních kolektorů uloženy 4 kilometry nových horkovodních rozvodů, na které bylo napojeno 79 výměníkových stanic. Realizace všech etap přestavby parních rozvodů na horkovodní je v Brně naplánována až do roku 2019. Celková délka nových rozvodů by měla dosáhnout 18 km a bude na ně napojeno přes 250 výměníkových stanic.
Dalkia Česká republika s projektem Energetické využití koksárenského plynu v Ostravě za výrazné snížení emisí skleníkových plynů a ostatních znečišťujících látek.
Od března 2011 Dalkia Česká republika odebírá veškerý koksárenský plyn z produkce Koksovny Svoboda, který spaluje v Teplárně Přívoz a vyrábí z něj páru. Ta pomocí soustavy zásobování teplem vytápí řadu lokalit v Ostravě. Tento projekt zvýšil množství spalovaného koksárenského plynu v Teplárně Přívoz o 70 % a umožnil společnosti Dalkia Česká republika snížit množství spalovaného černého uhlí o 800 vagónů ročně. To vede k významnému snížení emisí skleníkových plynů a dalších plynných emisí i tuhých znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší.
TENZA, a.s. Brno a město Horní Planá s projektem Rekonstrukce kotelny v Horní Plané za využití místních obnovitelných zdrojů energie pro zásobování teplem.
Nová kotelna na biomasu, vytápějící téměř polovinu města Horní Planá, nahradila zastaralou kotelnu na uhlí, která byla po třiceti letech provozu na pokraji životnosti. Bohaté lesnaté okolí města zaručuje dostatek paliva. Biokotelna s kotlem o výkonu 2 MWt za rok vyrobí z 1770 tun biomasy přes 15 000 GJ tepla. Teplem zásobuje 400 domácností v Horní Plané, ale i základní školu, dětský domov, nákupní středisko, pekárnu, služebna Policie ČR, dům služeb, městský úřad, sportovní halu, pečovatelský dům, ředitelství vojenských lesů, poštu, kulturní a informační centrum, zdravotní středisko a hasičskou zbrojnici, tedy téměř kompletní občanskou vybavenost obce.
Další nominované projekty v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2011:
COGEN II rozšíření KVET v České Lípě - MVV Energie CZ a.s.
Projekt COGEN II rozšířil kogenerační výrobu elektřiny a tepla na bázi plynových motorů v rámci skupiny MVV Energie CZ a.s. do desátého města skupiny, do České Lípy. Ve dvou původních výtopnách Stará Lípa a Holý Vrch bylo umístěno 5 nových plynových kogeneračních motorů o celkovém výkonu 18,65 MW (9,028 MWe + 9,622 MWt). Areál ve Staré Lípě doplnila akumulační nádrž, která umožňuje zásobování zákazníků v celém městě, jelikož v rámci projektu bylo vybudováno 1,6 km dlouhé horkovodní propojení mezi oběma výtopnami. V České Lípě tak byla vybudována jedna z nejmodernějších soustav zásobováním teplem u nás.
Pilotní projekt dopravy biomasy po železnici v Plzni - Plzeňská teplárenská, a.s
.
V březnu 2011 dorazily na železniční vlečku plzeňské teplárny první čtyři vagóny s 12 kontejnery o objemu 46 m3 a každý byl naplněn 16 tunami dřevěné štěpky. První dodávka 192,4 tuny dřevní štěpky nahradila cestu osmi kamionů s návěsem. Do konce roku 2011 pak bylo vyloženo 23 423 tun biomasy. Zhruba desetina biomasy pro teplárnu byla dopravena po železnici, což nahradilo 940 nákladních aut. Pro dopravu biomasy do teplárny se používají dvě soupravy po čtyřech a jedna souprava po pěti železničních vozech. Na rok 2012 je plánováno zdvojnásobení dodávek biomasy až na 50 000 tun.
První kogenerační motory v Tišnově - TEPLO T s.r.o. Tišnov
Při rekonstrukci kotelny v Tišnově byly volné prostory využity k instalaci dvou motorových plynových kogeneračních jednotek (350 kWe + 498 kWt). Vyrobené teplo celoroční slouží k ohřevu vody do soustavy a na jaře a na podzim částečně pro vytápění. Vyrobenou elektřinu spotřebují plynové kotelny a motory, včetně cirkulačních čerpadel rozvodu soustavy zásobování teplem, a přebytky jsou dodávány do veřejné sítě. Kogenerační kotelna teplem zásobuje 520 domácností a vyhodnocení provozu v prvním roce potvrdilo úsporu primární energie přes 21,5 %.
Náporová turbína v Teplárně Karviná - Dalkia Česká republika
Pro náhradu regulačního ventilu, který sloužil pro redukci tlaku páry, nebyla použita klasická turbína s lopatkami, ale nový typ, kde lopatky nahradily dráty. Tato nová technologie vykazuje velmi dobré technické vlastnostmi a vysokou účinnost. Bez problémů zvládá velké a rychlé změny teploty a tlaku vstupní páry a je schopna pracovat i na mokré páře. Mezi její přínosy patří i rychlá reakce na požadavky změny výkonu. Účinnost samotné turbína je průměrně 80 %. Při vyšších tlakových spádech dokonce až 90 %. První náporová turbína s průměrným výkonem 90 kW a kolem o průměru 90 cm je v provozu 8000 hodin/rok.
Záchrana soustavy zásobování teplem v Zubří - Zásobování teplem s.r.o. Blansko
Na začátku září 2010 se ocitlo bez tepla a teplé vody přes tisíc obyvatel města Zubří, ač platili za teplo. Tamní výtopna Tepla Zubří ale neplatila za plynu a dlouhodobě neplnila ani další závazky. V prosinci 2010 bylo Teplo Zubří posláno do konkurzu. Zuberská radnice začala okamžitě hledat někoho, kdo by soustavu zásobování teplem ve městě převzal, udržel a dokázal i snížit cenu tepla. Partnera našla ve společnosti Zásobování teplem Blansko. Ta vyrovnala dluhy a cenu tepla v Zubří během roku 2011 snížila ze 680 Kč/GJ na 599 Kč/GJ. Zuberská výtopna ročně dodává necelých 20 TJ tepla do 500 bytů a 6 objektů občanské vybavenosti, včetně mateřské školky pro 140 dětí.
Tradiční vyhlášení výsledků Projektů roku proběhlo v úterý 24. dubna při slavnostním zahájení XVIII. Teplárenských dnů v Praze. Ceny Projektům roku předával předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek, který připomenul: “Každoročně u nás vzniká v oblasti teplárenských zdrojů a soustav zásobování teplem řada zajímavých projektů. Je potřeba veřejnosti připomínat, že právě teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla a využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie mají významný podíl na zlepšení ovzduší v řadě našich měst.“.
Záměrem vyhodnocení nejlepších projektů je ocenit úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení, které přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem. Zároveň efektivně zajišťují teplo pro bytové prostory i energetické potřeby služeb a průmyslu. Od roku 2002 bylo do soutěže nominováno celkem 86 teplárenských projektů.
Titul Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2011 získaly:
Teplárny Brno s projektem Přestavba parních rozvodů na horkovodní v Brně za úspory primární energie.
V roce 2010 zahájila společnost Teplárny Brno, a.s., první etapu přestavby parních rozvodů tepla v historickém jádru města Brna na horkovodní s cílem výrazně snížit tepelné ztráty při distribuci tepla. V historickém centru města byly do podzemních kolektorů uloženy 4 kilometry nových horkovodních rozvodů, na které bylo napojeno 79 výměníkových stanic. Realizace všech etap přestavby parních rozvodů na horkovodní je v Brně naplánována až do roku 2019. Celková délka nových rozvodů by měla dosáhnout 18 km a bude na ně napojeno přes 250 výměníkových stanic.
Dalkia Česká republika s projektem Energetické využití koksárenského plynu v Ostravě za výrazné snížení emisí skleníkových plynů a ostatních znečišťujících látek.
Od března 2011 Dalkia Česká republika odebírá veškerý koksárenský plyn z produkce Koksovny Svoboda, který spaluje v Teplárně Přívoz a vyrábí z něj páru. Ta pomocí soustavy zásobování teplem vytápí řadu lokalit v Ostravě. Tento projekt zvýšil množství spalovaného koksárenského plynu v Teplárně Přívoz o 70 % a umožnil společnosti Dalkia Česká republika snížit množství spalovaného černého uhlí o 800 vagónů ročně. To vede k významnému snížení emisí skleníkových plynů a dalších plynných emisí i tuhých znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší.
TENZA, a.s. Brno a město Horní Planá s projektem Rekonstrukce kotelny v Horní Plané za využití místních obnovitelných zdrojů energie pro zásobování teplem.
Nová kotelna na biomasu, vytápějící téměř polovinu města Horní Planá, nahradila zastaralou kotelnu na uhlí, která byla po třiceti letech provozu na pokraji životnosti. Bohaté lesnaté okolí města zaručuje dostatek paliva. Biokotelna s kotlem o výkonu 2 MWt za rok vyrobí z 1770 tun biomasy přes 15 000 GJ tepla. Teplem zásobuje 400 domácností v Horní Plané, ale i základní školu, dětský domov, nákupní středisko, pekárnu, služebna Policie ČR, dům služeb, městský úřad, sportovní halu, pečovatelský dům, ředitelství vojenských lesů, poštu, kulturní a informační centrum, zdravotní středisko a hasičskou zbrojnici, tedy téměř kompletní občanskou vybavenost obce.
Další nominované projekty v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2011:
COGEN II rozšíření KVET v České Lípě - MVV Energie CZ a.s.
Projekt COGEN II rozšířil kogenerační výrobu elektřiny a tepla na bázi plynových motorů v rámci skupiny MVV Energie CZ a.s. do desátého města skupiny, do České Lípy. Ve dvou původních výtopnách Stará Lípa a Holý Vrch bylo umístěno 5 nových plynových kogeneračních motorů o celkovém výkonu 18,65 MW (9,028 MWe + 9,622 MWt). Areál ve Staré Lípě doplnila akumulační nádrž, která umožňuje zásobování zákazníků v celém městě, jelikož v rámci projektu bylo vybudováno 1,6 km dlouhé horkovodní propojení mezi oběma výtopnami. V České Lípě tak byla vybudována jedna z nejmodernějších soustav zásobováním teplem u nás.
Pilotní projekt dopravy biomasy po železnici v Plzni - Plzeňská teplárenská, a.s
.
V březnu 2011 dorazily na železniční vlečku plzeňské teplárny první čtyři vagóny s 12 kontejnery o objemu 46 m3 a každý byl naplněn 16 tunami dřevěné štěpky. První dodávka 192,4 tuny dřevní štěpky nahradila cestu osmi kamionů s návěsem. Do konce roku 2011 pak bylo vyloženo 23 423 tun biomasy. Zhruba desetina biomasy pro teplárnu byla dopravena po železnici, což nahradilo 940 nákladních aut. Pro dopravu biomasy do teplárny se používají dvě soupravy po čtyřech a jedna souprava po pěti železničních vozech. Na rok 2012 je plánováno zdvojnásobení dodávek biomasy až na 50 000 tun.
První kogenerační motory v Tišnově - TEPLO T s.r.o. Tišnov
Při rekonstrukci kotelny v Tišnově byly volné prostory využity k instalaci dvou motorových plynových kogeneračních jednotek (350 kWe + 498 kWt). Vyrobené teplo celoroční slouží k ohřevu vody do soustavy a na jaře a na podzim částečně pro vytápění. Vyrobenou elektřinu spotřebují plynové kotelny a motory, včetně cirkulačních čerpadel rozvodu soustavy zásobování teplem, a přebytky jsou dodávány do veřejné sítě. Kogenerační kotelna teplem zásobuje 520 domácností a vyhodnocení provozu v prvním roce potvrdilo úsporu primární energie přes 21,5 %.
Náporová turbína v Teplárně Karviná - Dalkia Česká republika
Pro náhradu regulačního ventilu, který sloužil pro redukci tlaku páry, nebyla použita klasická turbína s lopatkami, ale nový typ, kde lopatky nahradily dráty. Tato nová technologie vykazuje velmi dobré technické vlastnostmi a vysokou účinnost. Bez problémů zvládá velké a rychlé změny teploty a tlaku vstupní páry a je schopna pracovat i na mokré páře. Mezi její přínosy patří i rychlá reakce na požadavky změny výkonu. Účinnost samotné turbína je průměrně 80 %. Při vyšších tlakových spádech dokonce až 90 %. První náporová turbína s průměrným výkonem 90 kW a kolem o průměru 90 cm je v provozu 8000 hodin/rok.
Záchrana soustavy zásobování teplem v Zubří - Zásobování teplem s.r.o. Blansko
Na začátku září 2010 se ocitlo bez tepla a teplé vody přes tisíc obyvatel města Zubří, ač platili za teplo. Tamní výtopna Tepla Zubří ale neplatila za plynu a dlouhodobě neplnila ani další závazky. V prosinci 2010 bylo Teplo Zubří posláno do konkurzu. Zuberská radnice začala okamžitě hledat někoho, kdo by soustavu zásobování teplem ve městě převzal, udržel a dokázal i snížit cenu tepla. Partnera našla ve společnosti Zásobování teplem Blansko. Ta vyrovnala dluhy a cenu tepla v Zubří během roku 2011 snížila ze 680 Kč/GJ na 599 Kč/GJ. Zuberská výtopna ročně dodává necelých 20 TJ tepla do 500 bytů a 6 objektů občanské vybavenosti, včetně mateřské školky pro 140 dětí.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
