Tiskové zprávy
Česká společnost pro větrnou energii: Odlétávání ledu z větrných elektráren nehrozí
24. listopadu 2011 | Česká společnost pro větrnou energii
Zimní počasí s sebou opět přináší tvorbu námrazy. Působí tak těžkosti pro řidiče i pro občany. Omezí však námraza provoz větrných elektráren? Podle České společnosti pro větrnou energii jsou elektrárny na námrazu dobře připraveny a odlétávání ledu z jejich lopatek je prakticky vyloučeno.
Větrné elektrárny jsou stavěny v otevřeném terénu a námraza ovlivňuje jejich činnost každou zimu. Pokud by se námraza vytvořila na lopatkách, a ty by se dále otáčely, hrozilo by riziko odlétávání ledu. Ochrana proti jeho odlétávání je řešena řadou technických opatření, jakými jsou například speciální povrchová úprava lopatek, jejich vyhřívání nebo velice účinné detektory námrazy, které při její tvorbě elektrárny odstaví z provozu. Elektrárna pak už neumožní automatický start, provozovatel ji může uvést do provozu pouze přímo na lokalitě po předchozím vyhodnocení situace. Lze tedy konstatovat, že standardně vybavená a provozovaná větrná elektrárna problém námrazy zvládne.
„Vyloučit selhání techniky či lidského faktoru samozřejmě stoprocentně nelze, což se před několika léty ukázalo na jedné jediné elektrárně na Vysočině, kde k odlétávání ledu došlo,“ komentuje stav předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. V Česku je ale 150 větrných elektráren a v Evropě více jak 50 000. Nevíme o žádné z nich, která by zavinila z důvodu námrazy nějakou újmu na majetku nebo na zdraví obyvatel. Všechny moderní stroje, které jsou v současnosti v ČR provozovány nebo projektovány, jsou na možnost vzniku námrazy připraveny a fenomén o nebezpečnosti větrných elektráren v zimě je nepodložený,“ dodává Janeček.
Michal Janeček
předseda České společnosti pro větrnou energii
kontakt: predseda@csve.cz, 602 796 687
www.csve.cz
Větrné elektrárny jsou stavěny v otevřeném terénu a námraza ovlivňuje jejich činnost každou zimu. Pokud by se námraza vytvořila na lopatkách, a ty by se dále otáčely, hrozilo by riziko odlétávání ledu. Ochrana proti jeho odlétávání je řešena řadou technických opatření, jakými jsou například speciální povrchová úprava lopatek, jejich vyhřívání nebo velice účinné detektory námrazy, které při její tvorbě elektrárny odstaví z provozu. Elektrárna pak už neumožní automatický start, provozovatel ji může uvést do provozu pouze přímo na lokalitě po předchozím vyhodnocení situace. Lze tedy konstatovat, že standardně vybavená a provozovaná větrná elektrárna problém námrazy zvládne.
„Vyloučit selhání techniky či lidského faktoru samozřejmě stoprocentně nelze, což se před několika léty ukázalo na jedné jediné elektrárně na Vysočině, kde k odlétávání ledu došlo,“ komentuje stav předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. V Česku je ale 150 větrných elektráren a v Evropě více jak 50 000. Nevíme o žádné z nich, která by zavinila z důvodu námrazy nějakou újmu na majetku nebo na zdraví obyvatel. Všechny moderní stroje, které jsou v současnosti v ČR provozovány nebo projektovány, jsou na možnost vzniku námrazy připraveny a fenomén o nebezpečnosti větrných elektráren v zimě je nepodložený,“ dodává Janeček.
Michal Janeček
předseda České společnosti pro větrnou energii
kontakt: predseda@csve.cz, 602 796 687
www.csve.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
