Tiskové zprávy
Děti Země: ODPOR: Krajský úřad jako stroj na výjimky
28. září 2019 | Děti Země
Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o důležitosti stromů pro lidi a krajinu a o nutnosti chránit stávající stromy a také zajišťovat náhradní výsadbu přiměřeného počtu nových za ty vykácené, který vyšel v časopise A2 (17.07.2019).
* * * * * * * * * * * *
Krajskému úřadu Pardubického kraje se v červnu podařil bizarní kousek. Během jednoho měsíce vydal dvě výjimky ze zákona: pro modernizaci vodního díla Srnojedy na Labi u Pardubic a pro další provozování elektrárny Chvaletice. Ekologické spolky se obou správních řízení o výjimkách účastní, takže podaly námitky i odvolání, o nichž rozhodne Ministerstvo životního prostředí. Účast spolků přitom zaručuje, že spor neskončí jen vášnivými diskusemi na sociálních sítích či v mediálním prostoru. Česká legislativa totiž spolkům stále ještě umožňuje ovlivnit řadu staveb.
Odbor životního prostředí a zemědělství krajského úřadu tedy v polovině června povolil výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ke škodlivému zásahu do biotopů devíti zvláště chráněných druhů živočichů při modernizaci VD Srnojedy. Žádost o výjimku podalo Ředitelství vodních cest ČR a výjimka má platit do konce roku 2029. Stejný úřad pak na konci června povolil výjimku pro emise oxidů dusíku a rtuti podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, a to za použití nejlepších dostupných technik při spalování uhlí v elektrárně Chvaletice. Žádost podala firma Sev.en EC, a. s., a výjimka má pro rtuť platit v letech 2021 až 2027 a pro oxidy dusíku do roku 2029.
Hlavní rozdíly mezi oběma výjimkami jsou čtyři. Ta o přírodě se týká české biodiverzity, žádost podala státní instituce, námitky spolků úředníci ignorovali a její vydání mělo minimální mediální ohlas. Ta o ovzduší se dotýká vlivů na veřejné zdraví lidí, žádost podala soukromá firma, námitkami kritiků i zastánců se překvapivě zabývá a výsledek řízení měl velkou publicitu.
A v čem jsou obě řízení stejná? Krajský úřad de facto tvrdí, že na základě odborných podkladů je poškozování zdraví lidí a přírody na Labi během omezené doby ve veřejném zájmu. Přitom neexistuje žádný vážný ani naléhavý důvod, proč by měly být výjimky povoleny. Krajský úřad mohl legálně obě žádosti zamítnout, neboť kritických odborných argumentů má spoustu.
Modernizace VD Srnojedy za čtyři sta osmnáct milionů korun s téměř nulovým užitkem pro nákladní a osobní dopravu nemá logiku, neboť na Labi chybí jez u Děčína, plavební kanál u Přelouče a přístav v Pardubicích. Jde přitom o stavby za téměř osm a půl miliardy korun. Elektrárna Chvaletice měla zase dostatek technických a finančních možností, aby limity oxidů dusíku a rtuti splnila. Anebo má být prostě odstavena! Jak obě řízení skončí, se uvidí. Důležité je připomenout, že odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje je obyčejný státní stroj na vydávání výjimek ze zákona.
Důkazem mohou být dvě výjimky k zásahu plánovaného plavebního kanálu u Přelouče do biotopů čtyřiceti čtyř vzácných druhů organismů z června 2010, který Ministerstvo životního prostředí v prosinci 2010 potvrdilo. Nicméně až na základě dvou žalob Dětí Země ve spolupráci s Přáteli Slavíkových ostrovů tyto výjimky na podzim 2015 zrušil Nejvyšší správní soud. Stejná právní bitva spolky nyní čeká v případě Srnojed i Chvaletic.
* * * * * * * * * * * *
Krajskému úřadu Pardubického kraje se v červnu podařil bizarní kousek. Během jednoho měsíce vydal dvě výjimky ze zákona: pro modernizaci vodního díla Srnojedy na Labi u Pardubic a pro další provozování elektrárny Chvaletice. Ekologické spolky se obou správních řízení o výjimkách účastní, takže podaly námitky i odvolání, o nichž rozhodne Ministerstvo životního prostředí. Účast spolků přitom zaručuje, že spor neskončí jen vášnivými diskusemi na sociálních sítích či v mediálním prostoru. Česká legislativa totiž spolkům stále ještě umožňuje ovlivnit řadu staveb.
Odbor životního prostředí a zemědělství krajského úřadu tedy v polovině června povolil výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ke škodlivému zásahu do biotopů devíti zvláště chráněných druhů živočichů při modernizaci VD Srnojedy. Žádost o výjimku podalo Ředitelství vodních cest ČR a výjimka má platit do konce roku 2029. Stejný úřad pak na konci června povolil výjimku pro emise oxidů dusíku a rtuti podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, a to za použití nejlepších dostupných technik při spalování uhlí v elektrárně Chvaletice. Žádost podala firma Sev.en EC, a. s., a výjimka má pro rtuť platit v letech 2021 až 2027 a pro oxidy dusíku do roku 2029.
Hlavní rozdíly mezi oběma výjimkami jsou čtyři. Ta o přírodě se týká české biodiverzity, žádost podala státní instituce, námitky spolků úředníci ignorovali a její vydání mělo minimální mediální ohlas. Ta o ovzduší se dotýká vlivů na veřejné zdraví lidí, žádost podala soukromá firma, námitkami kritiků i zastánců se překvapivě zabývá a výsledek řízení měl velkou publicitu.
A v čem jsou obě řízení stejná? Krajský úřad de facto tvrdí, že na základě odborných podkladů je poškozování zdraví lidí a přírody na Labi během omezené doby ve veřejném zájmu. Přitom neexistuje žádný vážný ani naléhavý důvod, proč by měly být výjimky povoleny. Krajský úřad mohl legálně obě žádosti zamítnout, neboť kritických odborných argumentů má spoustu.
Modernizace VD Srnojedy za čtyři sta osmnáct milionů korun s téměř nulovým užitkem pro nákladní a osobní dopravu nemá logiku, neboť na Labi chybí jez u Děčína, plavební kanál u Přelouče a přístav v Pardubicích. Jde přitom o stavby za téměř osm a půl miliardy korun. Elektrárna Chvaletice měla zase dostatek technických a finančních možností, aby limity oxidů dusíku a rtuti splnila. Anebo má být prostě odstavena! Jak obě řízení skončí, se uvidí. Důležité je připomenout, že odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje je obyčejný státní stroj na vydávání výjimek ze zákona.
Důkazem mohou být dvě výjimky k zásahu plánovaného plavebního kanálu u Přelouče do biotopů čtyřiceti čtyř vzácných druhů organismů z června 2010, který Ministerstvo životního prostředí v prosinci 2010 potvrdilo. Nicméně až na základě dvou žalob Dětí Země ve spolupráci s Přáteli Slavíkových ostrovů tyto výjimky na podzim 2015 zrušil Nejvyšší správní soud. Stejná právní bitva spolky nyní čeká v případě Srnojed i Chvaletic.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
