Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Ohrožených druhů ptáků je v Evropě stále více! varuje BirdLife International
Dnes, v pondělí 8.11.2004, vydala organizace Birdlife International [1] souhrnnou studii Birds in Europe 2, ve které uvádí, že v Evropě vzrůstá počet druhů ptáků, jejichž populace jsou ohroženy.
V nejnovější hloubkové studii vydané organizací Birdlife International pod názvem Birds in Europe 2. (Ptáci v Evropě 2) se uvádí, že 226 druhů ptáků, tedy celkem 43 % druhů, které se v Evropě pravidelně vyskytují, čelí nejisté budoucnosti. [2] Mnohé z těchto druhů ubývají, stávají se vzácnějšími a začínají se vyskytovat pouze na omezeném území, zatímco populace jiných druhů zůstávají zdecimované následkem drastického úbytku v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Některé druhy jsou v současnosti natolik ohrožené, že mohou z určitých oblastí Evropy vymizet již během blízké budoucnosti.[3]
Během deseti let, které uplynuly od prvního vydání studie Birds in Europe, došlo k poklesu početnosti u 45 druhů. Publikace však nepřináší jen špatné zprávy – zlepšení situace je konstatováno u 14 druhů ptáků, částečně díky usilovné snaze o jejich ochranu.
Tisková zpráva k vydání Birds in Europe 2 vychází dnes, v pondělí 8.11.2004 v Holandsku, v rámci konference pořádané u příležitosti 25. výročí vydání Směrnice EU o ptácích. [4] Souběžně s touto studií vychází její sesterská studie pod názvem Birds in European Union (Ptáci v Evropské unii), která hodnotí dosavadní úsilí EU v ochraně ptactva.
Zmíněné publikace hodnotí populace divoce žijících ptáků a jejich vývojové trendy na ploše celé Evropy od Grónska po Gruzii a od Kanárských ostrovů po Rusko, čili v oblasti, kde se nachází 52 států či teritorií. Text publikace Birds in European Union se týká výhradně ptáků na území 25 členských států EU.
V celé Evropě znepokojivě poklesly počty mnoha druhů ptáků, za všechny je možno jmenovat:
• bahňáci, včetně druhů bekasina otavní (Gallinago gallinago), koliha velká (Numenius arquata) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus).
• tažní ptáci, zimující v subsaharské Africe, včetně vlaštovky obecné (Hirundo rustica) jiřičky obecné (Delichon urbica), budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix) či bělořita šedého (Oenanthe oenanthe).
• druhy zemědělské krajiny včetně strnada lučního (Miliaria calandra), vrabce polního (Passer montanus), skřivana polního (Alauda arvensis) či konopky obecné (Carduelis cannabina).
• známé druhy městských ptáků, včetně vrabce domácího (Passer domesticus) a špačka obecného (Sturnus vulgaris).
V České republice je z celkového počtu 209 hnízdících ptačích druhů různou měrou ohroženo 77 druhů (37 %). Drop velký (Otis tarda) přestal na území ČR hnízdit již v polovině 90. let. Mezi nejvíce ohrožené druhy v ČR patří i koliha velká (Numenius arquata), výrazně ubývá také ještě nedávno velmi hojný racek chechtavý (Larus ridibundus). Naopak, některým ptačím druhům se v ČR daří lépe než v západní Evropě. Mnoho ptáků zemědělské krajiny, jejichž stavy byly zdecimovány intenzivním zemědělstvím v 70. a 80.letech 20. století, začalo od začátku 90. let zase přibývat. Příkladem je špaček obecný (Sturnus vulgaris) či strnad luční (Miliaria calandra). Některé jiné druhy, jako např. strnad obecný (Emberiza citrinella), vrabec polní (Passer montanus) nebo skřivan polní (Alauda arvensis) utrpěly sice pokles početnosti, avšak zdaleka ne tak drastický, jako v západní Evropě.
V publikaci Birds in Europe 2 jsou ale konstatována i pozitivní fakta. Například počty racka zelenonohého (Larus audouinii), druhu, který patřil mezi nejohroženější na našem kontinentě, se zvýšily díky intenzivní ochraně, částečně v důsledku uplatňování Směrnice EU o ptácích. Mezi další vítězství lze započítat úspěch při ochraně supa bělohlavého (Gyps fulvus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla), dvou největších evropských dravců.
Prof. Karel Šťastný, předseda České společnosti ornitologické, partnera BirdLife International v ČR říká: „Je vidět, že ochrana ptáků přináší výsledky. Nárůst počtů racka zelenonohého a supa bělohlavého jsou výsledkem značné pozornosti a úsilí, které věnujeme těmto druhům prvořadé důležitosti. Je v pořádku, že Evropská unie a různé organizace ochránců přírody oslavují 25.výročí vydání Směrnice, ale je třeba zachovat chladnou hlavu. Mnohé druhy ptáků budou v budoucnu svádět ohromné úsilí v boji o přežití.“
„Evropská unie se zavázala zastavit do roku 2010 ubývání druhů volně žijících živočichů. Z poslední zprávy Birds in Europe vyplývá, jak nezměrného úsilí k tomu bude potřeba. Další vydání zprávy, které je naplánováno na počátek příštího desetiletí, ukáže, nakolik Evropská unie dodržela slib a nebo porušila dané slovo“.
Ředitel Birdlife International, Mike Rands, říká: „Skutečnost, že ve srovnání s předchozí dekádou ještě více druhů ptáků čelí nejisté budoucnosti, je hluboce znepokojivá. Ptáci jsou vynikajícím indikátorem změn životního prostředí a tudíž úbytek mnoha druhů ptáků jasně vypovídá o neutěšeném stavu populací volně žijících živočichů a našeho životního prostředí.“
Další informace jsou k dispozici na adresách:
Petr Voříšek, koordinátor projektu Pan-European Common Bird Monitoring, Česká společnost ornitologická, V Olšinách 449/41, 100 00 Praha 10, tel. 274780601, EuroMonitoring@birdlife.cz
Karel Šťastný, předseda České společnosti ornitologické, fakulta lesnická a environmentální, České zemědělské univerzity , tel.224383780 e-mail: stastny@fle.czu.cz
Richard Thomas, BirdLife International press officer, UK, +44 1223 279813,
mob: +44 7779 018332 email: richard.thomas@birdlife.org
Ian Burfield, editor publikace Birds in Europe, The Netherlands, +31 317 478 835,
email: ian.burfield@birdlife-europe.nl
Konstantin Kreiser, editor publikace Birds in the European Union, Brussels, +32 22 800 830,email: konstantin.kreiser@birdlifeeco.net
Fotografie pro jednorázové využití v tisku jakož i studie o vybraných druzích ptáků, kterým se daří vyjímečně dobře či špatně, jsou k dispozici na stránkách BirdLife International
www.birdlife.org/news/pr/2004/11/bie_case_studies.html
Poznámky pro novináře:
1. BirdLife International je celosvětové sdružení organizací zaměřených na ochranu ptáků a jejich prostředí, které působí ve více než sto zemích světa, kde jeho činnost podporuje více než 10 milionů lidí. Jeho cílem je zabránit vyhubení jakéhokoliv ptačího druhu na Zemi, snížit počet ohrožených druhů ptáků a chránit území a stanoviště, která mají zásadní význam pro ptáky. BirdLife International je hlavním odborníkem v oblasti zjišťování stavu ptactva a jeho prostředí. V České republice zastupuje BirdLife International Česká společnost ornitologická, dobrovolné zájmové sdružení profesionálů i amatérů, zabývajících se ochranou a výzkumem ptáků, zájemců o pozorování ptactva a milovníků přírody. ČSO realizuje vlastní i mezinárodní projekty výzkumu a ochrany ptáků a jejich prostředí, popularizuje a propaguje ochranu ptáků, pořádá akce pro své členy i nejširší veřejnost. Více informací o činnosti ČSO naleznete na www.birdlife.cz.
2. Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status (Ptáci v Evropě: odhad populací, trendy početnosti a stav z hlediska ochrany), publikováno organizací BirdLife International (2004), je druhým přehledem stavu ochrany všech volně žijících ptáků Evropy. Podobně jako v prvním vydání (1994) identifikuje prioritní druhy (tzv. Species of European Conservation Concern nebo-li SPECs), tak aby mohla být naplánována účinná opatření na jejich ochranu.
3. Smutně proslulý evropský případ je vyhynutí alky velké (Pinguinus impennis), nelétavého mořského ptáka, který hnízdil na skalních ostrůvcích v severním Atlantiku. Poslední známý pár byl zabit na Islandu v roce 1844 a poslední žijící pták byl spatřen na březích Newfoundlandu v roce 1852. Ve srovnání s jinými kontinenty – zvláště v tropických oblastech – je v Evropě relativně málo druhů bezprostředně ohrožených podobně tragickým osudem... Přesto mnoho evropských druhů ptáků nyní velmi rychle ubývá či žije v tak malých populacích, že bez okamžité akce na jejich záchranu mohou v budoucnu zcela vymizet. Mezi tyto druhy patří: Keptuška stepní (Vanellus gregarius), bahňák příbuzný běžné (nicméně také ubývající) čejce chocholaté. Keptuška hnízdí pouze v severozápadním Rusku a Kazachstánu. Její početnost se zmenšila natolik, že ve velné přírodě pravděpodobně přežívá posledních 600 jedinců. Buřňák baleárský (Puffinus mauretanicus), mořský pták, který hnízdí pouze na Baleárských ostrovech v západním Středomoří. Jeho početnost prudce ubývá, v současnosti žije ve volné přírodě cca 1650 jedinců. Hýl azorský (Pyrrhula murina), vyskytuje se pouze na jednom malém ostrově v Atlantiku v počtu méně než 240 jedinců a stále ubývá.
4. Směrnice EU o ptácích (Směrnice Rady č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků) byla přijata v roce 1979 devíti členskými státy a představovala první směrnici EU zaměřenou na ochranu přírody. Od jejího přijetí se stala účinným právním nástrojem pro ochranu všech ptáků, přirozeně se vyskytujících v EU. Od května 2004 je Směrnice o ptácích závazná i pro nové státy Evropské unie. V roce 2004 slaví Směrnice o ptácích 25. narozeniny.
V nejnovější hloubkové studii vydané organizací Birdlife International pod názvem Birds in Europe 2. (Ptáci v Evropě 2) se uvádí, že 226 druhů ptáků, tedy celkem 43 % druhů, které se v Evropě pravidelně vyskytují, čelí nejisté budoucnosti. [2] Mnohé z těchto druhů ubývají, stávají se vzácnějšími a začínají se vyskytovat pouze na omezeném území, zatímco populace jiných druhů zůstávají zdecimované následkem drastického úbytku v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Některé druhy jsou v současnosti natolik ohrožené, že mohou z určitých oblastí Evropy vymizet již během blízké budoucnosti.[3]
Během deseti let, které uplynuly od prvního vydání studie Birds in Europe, došlo k poklesu početnosti u 45 druhů. Publikace však nepřináší jen špatné zprávy – zlepšení situace je konstatováno u 14 druhů ptáků, částečně díky usilovné snaze o jejich ochranu.
Tisková zpráva k vydání Birds in Europe 2 vychází dnes, v pondělí 8.11.2004 v Holandsku, v rámci konference pořádané u příležitosti 25. výročí vydání Směrnice EU o ptácích. [4] Souběžně s touto studií vychází její sesterská studie pod názvem Birds in European Union (Ptáci v Evropské unii), která hodnotí dosavadní úsilí EU v ochraně ptactva.
Zmíněné publikace hodnotí populace divoce žijících ptáků a jejich vývojové trendy na ploše celé Evropy od Grónska po Gruzii a od Kanárských ostrovů po Rusko, čili v oblasti, kde se nachází 52 států či teritorií. Text publikace Birds in European Union se týká výhradně ptáků na území 25 členských států EU.
V celé Evropě znepokojivě poklesly počty mnoha druhů ptáků, za všechny je možno jmenovat:
• bahňáci, včetně druhů bekasina otavní (Gallinago gallinago), koliha velká (Numenius arquata) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus).
• tažní ptáci, zimující v subsaharské Africe, včetně vlaštovky obecné (Hirundo rustica) jiřičky obecné (Delichon urbica), budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix) či bělořita šedého (Oenanthe oenanthe).
• druhy zemědělské krajiny včetně strnada lučního (Miliaria calandra), vrabce polního (Passer montanus), skřivana polního (Alauda arvensis) či konopky obecné (Carduelis cannabina).
• známé druhy městských ptáků, včetně vrabce domácího (Passer domesticus) a špačka obecného (Sturnus vulgaris).
V České republice je z celkového počtu 209 hnízdících ptačích druhů různou měrou ohroženo 77 druhů (37 %). Drop velký (Otis tarda) přestal na území ČR hnízdit již v polovině 90. let. Mezi nejvíce ohrožené druhy v ČR patří i koliha velká (Numenius arquata), výrazně ubývá také ještě nedávno velmi hojný racek chechtavý (Larus ridibundus). Naopak, některým ptačím druhům se v ČR daří lépe než v západní Evropě. Mnoho ptáků zemědělské krajiny, jejichž stavy byly zdecimovány intenzivním zemědělstvím v 70. a 80.letech 20. století, začalo od začátku 90. let zase přibývat. Příkladem je špaček obecný (Sturnus vulgaris) či strnad luční (Miliaria calandra). Některé jiné druhy, jako např. strnad obecný (Emberiza citrinella), vrabec polní (Passer montanus) nebo skřivan polní (Alauda arvensis) utrpěly sice pokles početnosti, avšak zdaleka ne tak drastický, jako v západní Evropě.
V publikaci Birds in Europe 2 jsou ale konstatována i pozitivní fakta. Například počty racka zelenonohého (Larus audouinii), druhu, který patřil mezi nejohroženější na našem kontinentě, se zvýšily díky intenzivní ochraně, částečně v důsledku uplatňování Směrnice EU o ptácích. Mezi další vítězství lze započítat úspěch při ochraně supa bělohlavého (Gyps fulvus) a orla mořského (Haliaeetus albicilla), dvou největších evropských dravců.
Prof. Karel Šťastný, předseda České společnosti ornitologické, partnera BirdLife International v ČR říká: „Je vidět, že ochrana ptáků přináší výsledky. Nárůst počtů racka zelenonohého a supa bělohlavého jsou výsledkem značné pozornosti a úsilí, které věnujeme těmto druhům prvořadé důležitosti. Je v pořádku, že Evropská unie a různé organizace ochránců přírody oslavují 25.výročí vydání Směrnice, ale je třeba zachovat chladnou hlavu. Mnohé druhy ptáků budou v budoucnu svádět ohromné úsilí v boji o přežití.“
„Evropská unie se zavázala zastavit do roku 2010 ubývání druhů volně žijících živočichů. Z poslední zprávy Birds in Europe vyplývá, jak nezměrného úsilí k tomu bude potřeba. Další vydání zprávy, které je naplánováno na počátek příštího desetiletí, ukáže, nakolik Evropská unie dodržela slib a nebo porušila dané slovo“.
Ředitel Birdlife International, Mike Rands, říká: „Skutečnost, že ve srovnání s předchozí dekádou ještě více druhů ptáků čelí nejisté budoucnosti, je hluboce znepokojivá. Ptáci jsou vynikajícím indikátorem změn životního prostředí a tudíž úbytek mnoha druhů ptáků jasně vypovídá o neutěšeném stavu populací volně žijících živočichů a našeho životního prostředí.“
Další informace jsou k dispozici na adresách:
Petr Voříšek, koordinátor projektu Pan-European Common Bird Monitoring, Česká společnost ornitologická, V Olšinách 449/41, 100 00 Praha 10, tel. 274780601, EuroMonitoring@birdlife.cz
Karel Šťastný, předseda České společnosti ornitologické, fakulta lesnická a environmentální, České zemědělské univerzity , tel.224383780 e-mail: stastny@fle.czu.cz
Richard Thomas, BirdLife International press officer, UK, +44 1223 279813,
mob: +44 7779 018332 email: richard.thomas@birdlife.org
Ian Burfield, editor publikace Birds in Europe, The Netherlands, +31 317 478 835,
email: ian.burfield@birdlife-europe.nl
Konstantin Kreiser, editor publikace Birds in the European Union, Brussels, +32 22 800 830,email: konstantin.kreiser@birdlifeeco.net
Fotografie pro jednorázové využití v tisku jakož i studie o vybraných druzích ptáků, kterým se daří vyjímečně dobře či špatně, jsou k dispozici na stránkách BirdLife International
www.birdlife.org/news/pr/2004/11/bie_case_studies.html
Poznámky pro novináře:
1. BirdLife International je celosvětové sdružení organizací zaměřených na ochranu ptáků a jejich prostředí, které působí ve více než sto zemích světa, kde jeho činnost podporuje více než 10 milionů lidí. Jeho cílem je zabránit vyhubení jakéhokoliv ptačího druhu na Zemi, snížit počet ohrožených druhů ptáků a chránit území a stanoviště, která mají zásadní význam pro ptáky. BirdLife International je hlavním odborníkem v oblasti zjišťování stavu ptactva a jeho prostředí. V České republice zastupuje BirdLife International Česká společnost ornitologická, dobrovolné zájmové sdružení profesionálů i amatérů, zabývajících se ochranou a výzkumem ptáků, zájemců o pozorování ptactva a milovníků přírody. ČSO realizuje vlastní i mezinárodní projekty výzkumu a ochrany ptáků a jejich prostředí, popularizuje a propaguje ochranu ptáků, pořádá akce pro své členy i nejširší veřejnost. Více informací o činnosti ČSO naleznete na www.birdlife.cz.
2. Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status (Ptáci v Evropě: odhad populací, trendy početnosti a stav z hlediska ochrany), publikováno organizací BirdLife International (2004), je druhým přehledem stavu ochrany všech volně žijících ptáků Evropy. Podobně jako v prvním vydání (1994) identifikuje prioritní druhy (tzv. Species of European Conservation Concern nebo-li SPECs), tak aby mohla být naplánována účinná opatření na jejich ochranu.
3. Smutně proslulý evropský případ je vyhynutí alky velké (Pinguinus impennis), nelétavého mořského ptáka, který hnízdil na skalních ostrůvcích v severním Atlantiku. Poslední známý pár byl zabit na Islandu v roce 1844 a poslední žijící pták byl spatřen na březích Newfoundlandu v roce 1852. Ve srovnání s jinými kontinenty – zvláště v tropických oblastech – je v Evropě relativně málo druhů bezprostředně ohrožených podobně tragickým osudem... Přesto mnoho evropských druhů ptáků nyní velmi rychle ubývá či žije v tak malých populacích, že bez okamžité akce na jejich záchranu mohou v budoucnu zcela vymizet. Mezi tyto druhy patří: Keptuška stepní (Vanellus gregarius), bahňák příbuzný běžné (nicméně také ubývající) čejce chocholaté. Keptuška hnízdí pouze v severozápadním Rusku a Kazachstánu. Její početnost se zmenšila natolik, že ve velné přírodě pravděpodobně přežívá posledních 600 jedinců. Buřňák baleárský (Puffinus mauretanicus), mořský pták, který hnízdí pouze na Baleárských ostrovech v západním Středomoří. Jeho početnost prudce ubývá, v současnosti žije ve volné přírodě cca 1650 jedinců. Hýl azorský (Pyrrhula murina), vyskytuje se pouze na jednom malém ostrově v Atlantiku v počtu méně než 240 jedinců a stále ubývá.
4. Směrnice EU o ptácích (Směrnice Rady č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků) byla přijata v roce 1979 devíti členskými státy a představovala první směrnici EU zaměřenou na ochranu přírody. Od jejího přijetí se stala účinným právním nástrojem pro ochranu všech ptáků, přirozeně se vyskytujících v EU. Od května 2004 je Směrnice o ptácích závazná i pro nové státy Evropské unie. V roce 2004 slaví Směrnice o ptácích 25. narozeniny.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
