https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/ohrozuje-vyuzivani-zbytku-po-tezbe-stromu-zasoby-zivin-v-lesnich-pudach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: Ohrožuje využívání zbytků po těžbě stromů zásoby živin v lesních půdách?

Zvyšující se požadavky na zužitkování zbytků po těžbě stromů při obnově lesa souvisí především s jejich využitím v energetice, kde jako obnovitelný zdroj mohou přispívat ke snižování výroby elektřiny a tepla z fosilních paliv, a tedy ke snižování emisí CO2, zmírňování nárůstu skleníkových plynů v atmosféře a zpomalení změny klimatu.
Státní energetická koncepce České republiky z roku 2015 předpokládá nárůst využití biomasy pro energetické účely z 1879 GWh v roce 2015 na 4645 GWh v roce 2040. Avšak „lesní dendromasa“ a „lesní těžební zbytky“ představují pouze omezenou část z biomasy využitelné pro energetické účely.
Přes určitý pokles poptávky spojený s poklesem výkupní ceny lesní štěpky, je stále odvoz těžebních zbytků z lesa poměrně rozšířený. Je tomu tak jednak proto, že byly vybudovány energetické a jiné zdroje, které štěpku využívají, jednak proto, že se i při minimální výkupní ceně snižují vlastníkům náklady na likvidaci klestu a přípravu ploch před zalesňováním.
Odvoz štěpky z lesních porostů není v hospodářských lesích legislativně limitován. Ovšem jeho vliv na bilanci a zásobu živin v lesních půdách může být zásadní. V současné době je kvalita lesních půd z hlediska obsahu živin v řadě případů horší, než by šlo z jejich „tabulkových“ vlastností odvozovat v rámci lesnické typologie. To zvyšuje riziko pro trvalou udržitelnost kvality lesních půd.
Proto vědci z VÚLHM, v. v. i., dlouhodobě sledují a hodnotí obsah živin v lesních půdách na území celé České republiky. V rámci výzkumného projektu „Postupy lesnického hospodaření v lesích vyšších poloh pro zajištění udržitelné bilance živin, sekvestrace uhlíku a udržení organické hmoty v lesních půdách“ zpracovali certifikovanou metodiku „Doporučené metody nakládání s těžebními zbytky v lesních porostech s významnou produkční funkcí z hlediska udržitelnosti bilance hlavních živin“.
V ní shromáždili informace o půdním chemismu pro většinu cílových hospodářských souborů, stanovili rizika odvozu lesních těžebních zbytků pro bilanci živin v lesním ekosystému a doporučují základní opatření pro minimalizaci těchto rizik. Hlavní část výzkumu vědci realizovali na majetku Kinský Žďár, a. s.
Pokud chceme zajistit princip trvalé udržitelnosti, je nutné odnášet z ekosystému nejvýše takové množství živin, které může být v době obmýtí nahrazeno zvětráváním hornin či atmosférickou depozicí. Přitom nelze zapomínat ani na další formy ztráty živin z ekosystémů, jako je vyplavování půdní a povrchovou vodou nebo v extrémních případech vodní či větrnou erozí.
Z hlediska odnosu živin se jako „nejbezpečnější“ jeví těžba a využití hroubí (kmenů s tloušťkou nad 7 cm) bez kůry. Zásoba živin a mikroprvků ve dřevě kmene je relativně nízká. Jinak tomu ale je, když z ekosystému odnášíme i další části biomasy. Již v šedesátých letech dvacátého století bylo prokázáno, že např. stromová metoda těžby, při které je vyvážena veškerá nadzemní biomasa, vede k narušení živinové bilance a na chudších stanovištích k rychlé degradaci a acidifikaci lesních půd.
Podíl nehroubí (větve a stromové vršky s tloušťkou do 7 cm) se v nadzemní biomase porostů pohybuje podle věku a dřeviny obvykle v rozsahu 10–15 %, avšak obsahuje daleko vyšší zásobu živin, než by tomuto poměru odpovídalo. Je tomu tak kvůli vyšší koncentraci těchto prvků v kůře a v asimilačních orgánech, které jsou v těchto částech biomasy významně zastoupeny.
Vědci například zjistili, že při odvozu veškerého nehroubí ze smrkového porostu se z lesního ekosystému oproti klasické těžbě ztratí dalších až 320 kg dusíku, 28 kg fosforu, 172 kg draslíku, 220 kg vápníku a 30 kg hořčíku z hektaru.
Zatímco v případě uhlíku tvoří dřevo kmene více než 80 % celkové biomasy, v případě dalších živin je situace značně odlišná. U draslíku a hořčíku je to zhruba polovina, u vápníku zhruba 45 %, u dusíku pouze třetina a u fosforu dokonce jen čtvrtina celkové zásoby těchto živin v biomase stromu. U dusíku a fosforu je vysoká zásoba zejména v jehličí a větvích, u bazických kationtů je podíl obsažený v jehličí nižší, významně jsou však obsaženy i v kůře kmene.
V rámci celého obmýtí při celkovém využití biomasy je z ekosystému odneseno dvakrát více dusíku a fosforu a nejméně o třetinu více bazických prvků než při klasickém odvozu pouze kmenů. Odběr těžebních zbytků může být rozhodující pro ekosystémovou zásobu dusíku, fosforu či draslíku. U vápníku a hořčíku je podíl v nehroubí nižší, ale významný – stále představuje třetinu až čtvrtinu celkové zásoby živiny. Vzhledem ke stavu lesních půd a zjištěné úrovni výživy porostů tak může odběr biomasy nehroubí představovat velké riziko pro výživu následujících generací lesa, zejména v případě fosforu, vápníku a hořčíku.
Z výzkumu ukazuje, že odběr nadměrného množství biomasy z ekosystému je z hlediska živinové bilance vždy rizikový. Toto riziko významně narůstá v případě odnosu těch částí biomasy, které jsou bohaté na živiny – tedy asimilačních orgánů a větví, které mají vysoký podíl kůry, v níž jsou koncentrovány bazické prvky.
U hlavních živin v lesních půdách je limitní faktor zejména obsah vápníku, jehož přístupné formy jsou nedostatečné na větší části území ČR. Vzhledem k horninovému podloží je navíc možnost doplnění vápníku zvětráváním na většině lokalit omezená.
Problematická je rovněž situace u fosforu, jehož nízké obsahy v půdách lze sledovat prakticky napříč všemi stanovištními podmínkami. Pro příjem fosforu je často rozhodující symbióza s mykorrhizními houbami a v některých případech může být tento prvek pravděpodobně přijímán přímo z organických vazeb.
Tradičně býval za limitující faktor růstu lesních porostů považován dusík. To v současné době již neplatí. Kvůli historické i současné depoziční zátěži jsou přinejmenším svrchní vrstvy minerální půdy na dusík poměrně bohaté. Zvýšená dostupnost tohoto prvku ovlivňuje zřejmě jak zvýšený přírůst dřevin, tak změny v druhovém složení přízemní vegetace. Ve vyšších a horských polohách pak často vzniká výrazná nerovnováha mezi dostupností dusíku a nedostatkem bazických prvků, což může dále negativně ovlivňovat výživu i zdravotní stav lesních porostů.
Metodika byla zpracována při řešení projektu TH02030659 „Postupy lesnického hospodaření v lesích vyšších poloh pro zajištění udržitelné bilance živin, sekvestrace uhlíku a udržení organické hmoty v lesních půdách“.
Metodika je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/11/LP_3_2021.pdf
Autoři metodiky: doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., Ing. Věra Fadrhonsová, Mgr. Kateřina Neudertová Hellebrandová, Ph.D., Ing. Radek Novotný, Ph.D.
Připravil: Ing. Jan Řezáč, e-mail: rezac@vulhm.cz

Příloha: Doporučení vědců pro nakládání s lesními těžebními zbytky (LTZ)
Pro vlastníky a správce lesních majetků
• V cílových hospodářských souborech (CHS) označených jako nevhodné pro využití LTZ ponechávat nehroubí v lesních porostech. Přiměřeného množství klestu lze dosáhnout v případě clonných sečí a dostatečně malých obnovních prvků. Pokud je to z technologického hlediska nutné, odvážet pouze minimální množství LTZ. Je nutné počítat s potřebou doplnění živin formou přihnojení při výsadbě, v odůvodněných případech i chemickou meliorací středně starých a dospělých lesních porostů.
• V CHS s vysokým rizikem využívat LTZ pouze omezeně, zajistit si pro konkrétní lokality předchozí analýzy půdy (možnost využití poradenských služeb), z lesních porostů nevyvážet více než třetinu LTZ, ostatní v optimálním případě štěpkovat, případně zapracovat půdní frézou. Počítat s nutností doplnění živin formou přihnojení při výsadbě, v odůvodněných případech i chemickou meliorací středně starých a dospělých lesních porostů.
• V CHS se středním rizikem využívat LTZ omezeně, zajistit si pro konkrétní lokality předchozí analýzy půdy (možnost využití poradenských služeb), z lesních porostů nevyvážet více než polovinu LTZ, ostatní v optimálním případě štěpkovat, případně zapracovat půdní frézou. Podle výsledků půdních analýz zvážit možnost doplnění živin formou přihnojení při výsadbě. V případě pravidelných dodávek LTZ pro energetické účely (lokální spalovny biomasy) zvážit možnost návratu živin ve formě využití popela z těchto zdrojů.
• V CHS s mírným rizikem využívat LTZ maximálně ze dvou třetin. V případě pravidelných dodávek LTZ pro energetické účely (lokální spalovny biomasy) zvážit možnost návratu živin ve formě využití popela z těchto zdrojů.
• Ve všech případech využívat LTZ primárně bez asimilačních orgánů.
Pro státní správu lesů:
• Koordinací současných aktivit zajistit harmonizovaný systém sledování a pravidelného vyhodnocování vlastností lesních půd a výživy lesních porostů.
• Nadále v dostatečné míře podporovat poradenskou činnost pro vlastníky a správce lesních majetků v oblasti výživy dřevin.
• Zajistit podporu vlastníků a správců lesních majetků pro využití LTZ v lesních porostech (štěpkování, frézování, zapracování do půdy).
• Podpořit možnosti využívání popela ze spalování biomasy pro doplnění živin v lesních porostech.
• V odůvodněných případech podporovat doplnění živin formou hnojení či vápnění lesních půd.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist