Tiskové zprávy
EPS: Ombudsman bude kontrolovat povolení pro ArcelorMittal.
Právníci Ekologického právního servisu, programu Garde (GARDE-EPS), vyzvali Veřejného ochránce práv Otakara Motejla (VOP), aby přezkoumal zákonnost rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ) a Ministerstva životního prostředí, kterými bylo povoleno společnosti ArcelorMittal Ostrava (AMO) znečišťovat ovzduší na Ostravsku. Úřadům je v podnětu vytýkáno především to, že v povolovacích řízeních nezohledňují nadlimitní znečištění ovzduší v okolí hutního komplexu ArcelorMittal a zároveň upírají dotčeným občanům možnost hájit jejich práva v povolovacích procesech.
Právníci Ekologického právního servisu, programu Garde (GARDE-EPS), vyzvali Veřejného ochránce práv Otakara Motejla (VOP), aby přezkoumal zákonnost rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ) a Ministerstva životního prostředí, kterými bylo povoleno společnosti ArcelorMittal Ostrava (AMO) znečišťovat ovzduší na Ostravsku. Úřadům je v podnětu vytýkáno především to, že v povolovacích řízeních nezohledňují nadlimitní znečištění ovzduší v okolí hutního komplexu ArcelorMittal a zároveň upírají dotčeným občanům možnost hájit jejich práva v povolovacích procesech.
Cílem podnětu je upozornit na nezákonný postup KÚ při stanovování podmínek provozu pro zařízení AMO. KÚ především nezpřísnil podmínky provozu tak, jak to bylo nutné vzhledem ke skutečnosti, že se provozy AMO nacházejí v oblasti s extrémně znečištěným ovzduším. V rozporu se zákonem také ignoroval povinnost použití tzv. nejlepších dostupných technik. Navíc celý proces včetně vydání rozhodnutí o povolení probíhal v řadě případů „potajmu“ bez možnosti dotčené veřejnosti do procesu jakkoli zasáhnout.
GARDE-EPS upozorňoval na protiprávní postupy KÚ např. v řízení o změně integrovaného povolení, kterým byla navýšena kapacita ocelárny ArcelorMittal Ostrava o téměř půl milionu tun oceli ročně. Touto změnou přitom došlo k významnému nárůstu povoleného absolutního ročního množství emisí škodlivin ze závodu.[1]
I díky těmto pochybením úřadů dochází v ostravském městském obvodu Radvanice a Bartovice, který bezprostředně sousedí s hutěmi ArcelorMittal Ostrava, k překračování zákonných limitů znečištění ovzduší o desítky až stovky procent. V důsledku této situace jsou místní občané vystaveni desetinásobně vyššímu riziku onemocnění rakovinou než ostatní Ostravané.[2] Právníci GARDE-EPS se domáhají, aby VOP prohlásil uvedené postupy úřadů za nezákonné a navrhl zrušení vadných rozhodnutí a zahájení nových řízení, kde by již byly zákonné požadavky plně zohledněny.
„Pochybení KÚ mají v těchto případech přímý vliv na kvalitu ovzduší v oblasti dotčené provozy společnosti ArcelorMittal. Nezodpovědný přístup úřadu vede k situacím, kdy provozovatelé sice mají řádně vydaná povolení, avšak koncentrace mnohých látek dlouhodobě a mnohonásobně překračují zákonnou míru. KÚ tak místo hájení veřejného zájmu sám přispívá k poškozování životního prostředí a k zásahům do základních lidských práv.“ uvádí právník GARDE-EPS Josef Karlický.
Kontakt:
Mgr. Josef Karlický
program GARDE-Globální odpovědnost
Ekologický právní servis
Dvořákova 13, 602 00 Brno
mobil: 739 032 318
email: josef.karlicky@eps.cz
Poznámky k textu tiskové zprávy:
[1] GARDE-EPS upozorňoval na protiprávní postupy KÚ již v řadě řízení o změně integrovaného povolení. V podnětu je jako modelový případ rozpracován postup KÚ z března roku 2008, kdy KÚ změnou integrovaného povolení navýšil kapacitu ocelárny ArcelorMittal Ostrava o téměř půl milionu tun oceli ročně, čímž došlo k významnému nárůstu povoleného absolutního množství emisí škodlivin ze závodu. Změna integrovaného povolení byla provedena v režimu tzv. „nepodstatných změn“, což v praxi znamenalo „utajení“ celého procesu před dotčenou veřejností. V změněném integrovaném povolení navíc vůbec není brán zřetel na místní podmínky životního prostředí jak požaduje zákon a v důsledku toho jsou v blízkém okolí výrazně překračovány zákonné limity znečištění ovzduší. GARDE-EPS se přihlásil do řízení jako účastník a proti nezákonně vydanému rozhodnutí se odvolal a po zamítnutém odvolání podal také správní žalobu k Městskému soudu v Praze, o které dosud nebylo rozhodnuto. Více informací o správní žalobě EPS viz http://www.responsibility.cz/index.php?id=210&tx_ttnews[tt_news]=253&tx_ttnews[backPid]=40&cHash=3ff59c8348
[2] Rozptylová studie zpracovaná Vysokou školou báňskou v Ostravě ukázala, že ArcelorMittal přispívá v nejpostiženějších částech Radvanic a Bartovic ke znečištění prachem z cca 60% a u karcinogenního arsenu a benzo(a)pyrenu dokonce z více jak 85%. Zdravotní rizika, která ze znečištění ovzduší těmito látkami vyplývají přitom rozhodně nejsou zanedbatelná. Dle studie zdravotních rizik zpracované Zdravotním ústavem v Kolíně je populace Radvanic a Bartovic v důsledku znečištění arsenem a benzo(a)pyrenem vystavena téměř desetinásobně vyššímu riziku nádorového onemocnění než obyvatelé jiných částí Ostravy a jen prašnost pocházející z provozů ArcelorMittal pravděpodobně zapříčiňuje cca 8 úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění ročně. Více viz. www.nebenadostravou.cz .
Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevzniklo. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby firmy byly odpovědné za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených států a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když se za zády veřejnosti něco tiše domluví.
Rekapitulace případu ArcelorMittal Ostrava:
Společnost ArcelorMittal provozuje v Ostravě největší hutní podnik v ČR, s roční kapacitou přesahující 3 mil. tun vyrobené oceli. Z údajů uvedených v integrovaném registru znečištění vyplývá, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě největším stacionárním zdrojem emisí polétavého prachu (PM10) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v České republice a největším stacionárním zdrojem emisí arsenu v Moravskoslezském kraji (vztaženo k letem 2004, 2005 a 2006). Samotný hutní komplex je umístěn v těsném sousedství obytné zástavby několika obvodů města Ostravy. Dle dat naměřených monitorovací stanicí provozovanou Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě dochází např. v městském obvodu Radvanice a Bartovice, ležícím cca 1,5 – 3 km od hranic závodu, k pravidelnému překračování následujících limitů:
a) ročního limitu prašnosti PM10 40 µg.m -3, a to ve všech letech (2005, 2006, 2007) o cca 65 %;
b) denního limitu prašnosti 50 µg.m -3 o maximálním počtu 35 ti překročení ročně, a to v roce 2005 o cca 440%, v roce 2006 o cca 430% a v roce 2007 o cca 500%;
c) ročního cílového limitu celkového obsahu benzo(a)pyrenu v částicích PM10 1 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 900%, v roce 2006 o cca 1050% a v roce 2007 o cca 800%;
d) cílového ročního limitu celkového obsahu arsenu v částicích PM10 6 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 100%, v roce 2006 o cca 120% a v roce 2007 o cca 90 %.
Dne 14. 2. 2008 podal GARDE-EPS podnět ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje k zahájení přezkumu integrovaných povolení vydaných pro provozy ArcelorMittal [1] s odkazem na ustanovení §18 odst. 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), které stanovuje úřadu povinnost zahájit přezkum integrovaných povolení v případě, že je:
„...znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení.“
Zároveň GARDE-EPS upozornil, že úřad při vydávání integrovaných povolení pro ArcelorMittal nesplnil své povinnosti vyplývající ze zákona o integrované prevenci konkrétně povinnost:
přihlédnout k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí (§ 14 odst. 3)
uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu“ (§15 odst. 1).
a ani obecnou povinnost vyplývající z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb, tj. povinnost zohlednit při své činnosti fakt, že v území nejsou dodržovány imisní limity koncentrací škodlivých látek v ovzduší.
Dne 5. března vyzvalo více než 2300 občanů ostravské městské části Radvanice a Bartovice a města Šenova peticemi společnost ArcelorMittal Ostrava a orgány veřejné správy k tomu, aby, tak jak jim zákon ukládá, učinily opatření k nápravě přetrvávajícího nezákonného stavu znečištění ovzduší v jejich obcích.
Dne 14. března 2008 podal GARDE-EPS v rámci řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí připomínky k záměru vybudování nové žárové zinkovny, požadující důsledné zohlednění jejího kumulativního vlivu na ovzduší spolu s ostatními provozy ArcelorMittal a zavedení opatření k omezení primárních i sekundární prašnosti.
Dne 8. dubna 2008, podali právníci programu GARDE-Globální odpovědnost, Ekologického právního servisu (GARDE-EPS) zastupující členy občanského sdružení „VZDUCH“ žalobu na společnost ArcelorMittal Ostrava. V žalobě podané ke Krajskému soudu v Ostravě se tak domáhají, aby společnost ArcelorMittal zajistila zmírnění zdravotních rizik vyplývajících z nadlimitního znečištění ovzduší v obydlích občanů Radvanic a Bartovic. Ve stejný den proběhla v centru Ostravy demonstrace za zlepšení stavu ovzduší v regionu, které se zúčastnilo několik set občanů.
Dne 19. června 2008 Právníci GARDE–EPS napadli rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ), který nezákonným způsobem povolil společnosti ArcelorMittal navýšit kapacitu jednoho z jejích nejšpinavějších provozů – ocelárny, a to téměř o půl milionu tun oceli ročně.
Dne 11.9.2008 podal EPS správní žalobu k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, kterým bylo zamítnuto odvolání proti nezákonnému rozhodnutí KÚ.
Problematice dalších velkých znečišťovatelů ovzduší v kraji a procesu přípravy Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, se ve svých projektech věnuje také sdružení Arnika (www.arnika.org).
Podpořeno Nadací Open Society Fund, Nadací Partnerství a Nadačním fondem Via Vitae.
Právníci Ekologického právního servisu, programu Garde (GARDE-EPS), vyzvali Veřejného ochránce práv Otakara Motejla (VOP), aby přezkoumal zákonnost rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ) a Ministerstva životního prostředí, kterými bylo povoleno společnosti ArcelorMittal Ostrava (AMO) znečišťovat ovzduší na Ostravsku. Úřadům je v podnětu vytýkáno především to, že v povolovacích řízeních nezohledňují nadlimitní znečištění ovzduší v okolí hutního komplexu ArcelorMittal a zároveň upírají dotčeným občanům možnost hájit jejich práva v povolovacích procesech.
Cílem podnětu je upozornit na nezákonný postup KÚ při stanovování podmínek provozu pro zařízení AMO. KÚ především nezpřísnil podmínky provozu tak, jak to bylo nutné vzhledem ke skutečnosti, že se provozy AMO nacházejí v oblasti s extrémně znečištěným ovzduším. V rozporu se zákonem také ignoroval povinnost použití tzv. nejlepších dostupných technik. Navíc celý proces včetně vydání rozhodnutí o povolení probíhal v řadě případů „potajmu“ bez možnosti dotčené veřejnosti do procesu jakkoli zasáhnout.
GARDE-EPS upozorňoval na protiprávní postupy KÚ např. v řízení o změně integrovaného povolení, kterým byla navýšena kapacita ocelárny ArcelorMittal Ostrava o téměř půl milionu tun oceli ročně. Touto změnou přitom došlo k významnému nárůstu povoleného absolutního ročního množství emisí škodlivin ze závodu.[1]
I díky těmto pochybením úřadů dochází v ostravském městském obvodu Radvanice a Bartovice, který bezprostředně sousedí s hutěmi ArcelorMittal Ostrava, k překračování zákonných limitů znečištění ovzduší o desítky až stovky procent. V důsledku této situace jsou místní občané vystaveni desetinásobně vyššímu riziku onemocnění rakovinou než ostatní Ostravané.[2] Právníci GARDE-EPS se domáhají, aby VOP prohlásil uvedené postupy úřadů za nezákonné a navrhl zrušení vadných rozhodnutí a zahájení nových řízení, kde by již byly zákonné požadavky plně zohledněny.
„Pochybení KÚ mají v těchto případech přímý vliv na kvalitu ovzduší v oblasti dotčené provozy společnosti ArcelorMittal. Nezodpovědný přístup úřadu vede k situacím, kdy provozovatelé sice mají řádně vydaná povolení, avšak koncentrace mnohých látek dlouhodobě a mnohonásobně překračují zákonnou míru. KÚ tak místo hájení veřejného zájmu sám přispívá k poškozování životního prostředí a k zásahům do základních lidských práv.“ uvádí právník GARDE-EPS Josef Karlický.
Kontakt:
Mgr. Josef Karlický
program GARDE-Globální odpovědnost
Ekologický právní servis
Dvořákova 13, 602 00 Brno
mobil: 739 032 318
email: josef.karlicky@eps.cz
Poznámky k textu tiskové zprávy:
[1] GARDE-EPS upozorňoval na protiprávní postupy KÚ již v řadě řízení o změně integrovaného povolení. V podnětu je jako modelový případ rozpracován postup KÚ z března roku 2008, kdy KÚ změnou integrovaného povolení navýšil kapacitu ocelárny ArcelorMittal Ostrava o téměř půl milionu tun oceli ročně, čímž došlo k významnému nárůstu povoleného absolutního množství emisí škodlivin ze závodu. Změna integrovaného povolení byla provedena v režimu tzv. „nepodstatných změn“, což v praxi znamenalo „utajení“ celého procesu před dotčenou veřejností. V změněném integrovaném povolení navíc vůbec není brán zřetel na místní podmínky životního prostředí jak požaduje zákon a v důsledku toho jsou v blízkém okolí výrazně překračovány zákonné limity znečištění ovzduší. GARDE-EPS se přihlásil do řízení jako účastník a proti nezákonně vydanému rozhodnutí se odvolal a po zamítnutém odvolání podal také správní žalobu k Městskému soudu v Praze, o které dosud nebylo rozhodnuto. Více informací o správní žalobě EPS viz http://www.responsibility.cz/index.php?id=210&tx_ttnews[tt_news]=253&tx_ttnews[backPid]=40&cHash=3ff59c8348
[2] Rozptylová studie zpracovaná Vysokou školou báňskou v Ostravě ukázala, že ArcelorMittal přispívá v nejpostiženějších částech Radvanic a Bartovic ke znečištění prachem z cca 60% a u karcinogenního arsenu a benzo(a)pyrenu dokonce z více jak 85%. Zdravotní rizika, která ze znečištění ovzduší těmito látkami vyplývají přitom rozhodně nejsou zanedbatelná. Dle studie zdravotních rizik zpracované Zdravotním ústavem v Kolíně je populace Radvanic a Bartovic v důsledku znečištění arsenem a benzo(a)pyrenem vystavena téměř desetinásobně vyššímu riziku nádorového onemocnění než obyvatelé jiných částí Ostravy a jen prašnost pocházející z provozů ArcelorMittal pravděpodobně zapříčiňuje cca 8 úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění ročně. Více viz. www.nebenadostravou.cz .
Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevzniklo. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby firmy byly odpovědné za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených států a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když se za zády veřejnosti něco tiše domluví.
Rekapitulace případu ArcelorMittal Ostrava:
Společnost ArcelorMittal provozuje v Ostravě největší hutní podnik v ČR, s roční kapacitou přesahující 3 mil. tun vyrobené oceli. Z údajů uvedených v integrovaném registru znečištění vyplývá, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě největším stacionárním zdrojem emisí polétavého prachu (PM10) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v České republice a největším stacionárním zdrojem emisí arsenu v Moravskoslezském kraji (vztaženo k letem 2004, 2005 a 2006). Samotný hutní komplex je umístěn v těsném sousedství obytné zástavby několika obvodů města Ostravy. Dle dat naměřených monitorovací stanicí provozovanou Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě dochází např. v městském obvodu Radvanice a Bartovice, ležícím cca 1,5 – 3 km od hranic závodu, k pravidelnému překračování následujících limitů:
a) ročního limitu prašnosti PM10 40 µg.m -3, a to ve všech letech (2005, 2006, 2007) o cca 65 %;
b) denního limitu prašnosti 50 µg.m -3 o maximálním počtu 35 ti překročení ročně, a to v roce 2005 o cca 440%, v roce 2006 o cca 430% a v roce 2007 o cca 500%;
c) ročního cílového limitu celkového obsahu benzo(a)pyrenu v částicích PM10 1 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 900%, v roce 2006 o cca 1050% a v roce 2007 o cca 800%;
d) cílového ročního limitu celkového obsahu arsenu v částicích PM10 6 ng.m -3, a to v roce 2005 o cca 100%, v roce 2006 o cca 120% a v roce 2007 o cca 90 %.
Dne 14. 2. 2008 podal GARDE-EPS podnět ke Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje k zahájení přezkumu integrovaných povolení vydaných pro provozy ArcelorMittal [1] s odkazem na ustanovení §18 odst. 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), které stanovuje úřadu povinnost zahájit přezkum integrovaných povolení v případě, že je:
„...znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení.“
Zároveň GARDE-EPS upozornil, že úřad při vydávání integrovaných povolení pro ArcelorMittal nesplnil své povinnosti vyplývající ze zákona o integrované prevenci konkrétně povinnost:
přihlédnout k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí (§ 14 odst. 3)
uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu“ (§15 odst. 1).
a ani obecnou povinnost vyplývající z ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb, tj. povinnost zohlednit při své činnosti fakt, že v území nejsou dodržovány imisní limity koncentrací škodlivých látek v ovzduší.
Dne 5. března vyzvalo více než 2300 občanů ostravské městské části Radvanice a Bartovice a města Šenova peticemi společnost ArcelorMittal Ostrava a orgány veřejné správy k tomu, aby, tak jak jim zákon ukládá, učinily opatření k nápravě přetrvávajícího nezákonného stavu znečištění ovzduší v jejich obcích.
Dne 14. března 2008 podal GARDE-EPS v rámci řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí připomínky k záměru vybudování nové žárové zinkovny, požadující důsledné zohlednění jejího kumulativního vlivu na ovzduší spolu s ostatními provozy ArcelorMittal a zavedení opatření k omezení primárních i sekundární prašnosti.
Dne 8. dubna 2008, podali právníci programu GARDE-Globální odpovědnost, Ekologického právního servisu (GARDE-EPS) zastupující členy občanského sdružení „VZDUCH“ žalobu na společnost ArcelorMittal Ostrava. V žalobě podané ke Krajskému soudu v Ostravě se tak domáhají, aby společnost ArcelorMittal zajistila zmírnění zdravotních rizik vyplývajících z nadlimitního znečištění ovzduší v obydlích občanů Radvanic a Bartovic. Ve stejný den proběhla v centru Ostravy demonstrace za zlepšení stavu ovzduší v regionu, které se zúčastnilo několik set občanů.
Dne 19. června 2008 Právníci GARDE–EPS napadli rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (KÚ), který nezákonným způsobem povolil společnosti ArcelorMittal navýšit kapacitu jednoho z jejích nejšpinavějších provozů – ocelárny, a to téměř o půl milionu tun oceli ročně.
Dne 11.9.2008 podal EPS správní žalobu k Městskému soudu v Praze proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, kterým bylo zamítnuto odvolání proti nezákonnému rozhodnutí KÚ.
Problematice dalších velkých znečišťovatelů ovzduší v kraji a procesu přípravy Programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, se ve svých projektech věnuje také sdružení Arnika (www.arnika.org).
Podpořeno Nadací Open Society Fund, Nadací Partnerství a Nadačním fondem Via Vitae.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
