Tiskové zprávy
Občanské sdružení "V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín": Otevřený dopis představenstvu a dozorčí radě společnosti ČEZ, a.s., zasedajícím na Valné hromadě dne 23. dubna t.r. v Praze
23. dubna 2007 | Občanské sdružení "V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín"
Vážení členové představenstva a dozorčí rady společnosti ČEZ!
Vzhledem k neustálým závadám na Jaderné elektrárně Temelín si Vás dovolujeme upozornit na bezpečnostní rizika spjatá se současným provozem JETE. Především Vás žádáme o zajištění okamžité výměny prasklého předpínacího lana ochranné obálky 1. bloku JE Temelín, a to předtím, než bude tento blok opět uveden do provozu.
Na základě zpráv z médií hodlá Vaše společnost provozovat 1. blok JETE s prasklým lanem až do srpna tohoto roku s tvrzením, že to umožňuje původní projekt. Podle našich informací však došlo při výstavbě kontejnmentu k řadě podstatných změn oproti původnímu sovětskému projektu.
Z dokumentace předložené v rámci kolaudačního řízení vyplynulo, kromě jiného, že:
- původní sovětská lana byla nahrazena lany československé výroby. Sovětský generální projektant upozornil svého času na fakt, že předpínací svazek splétaný z drátů československé výroby dosud nebyl použit na žádné jaderné elektrárně a není tedy ani řádně odzkoušen. Sovětská strana požadovala opakované pevnostní zkoušky svazku. Protože se jednalo o zkoušky dlouhodobé, nebyly nakonec realizovány.
- nebyla provedena předepsaná tlaková zkouška, kdy kontejnment musí vydržet havarijní tlak 500 kPa při teplotě 150°C. Dokumentace obsahuje pouze zprávu o těsnostní desetihodinové zkoušce při tlaku 460 kPa. Z toho vyplývá, že se tlaková zkouška vůbec nekonala podle předepsaného postupu, respektive se nekonala vůbec.
Proto jsme již v loňském roce upozorňovali, že kontejnment nevyhovuje pevnostním požadavkům podle sovětského projektu, a tím je zpochybněna jeho funkčnost při haváriích všech druhů. Nelze se tedy odvolávat na technické parametry původního projektu, když tyto nebyly zásadním způsobem dodrženy, a to ani při volbě předpínacího materiálu, ani při pevnostní zkoušce kontejnmentu.
Domníváme se, že i za normálních okolností je provoz jaderné elektrárny Temelín na hranici rizika. Důkazem toho jsou neustálé odstávky, při nichž je nad míru únosnou namáhán celý primární okruh, zvláště pak reaktorová nádoba. Provádí se experimentální pozorování chování klastrů za plného provozu jaderné elektrárny, stejně tak se jen sleduje deformace paliva spojená s jeho netěsností. Řada menších a zdánlivě nesouvisejících technických problémů však může vyústit do závažné poruchy, která by znamenala fatální ohrožení zdraví i životů obyvatelstva o majetkové újmě nemluvě. Kontejnment je jedním z mála ochranných prvků, který by měl částečně omezit únik radioaktivních látek do okolí. V případě, že není zajištěna jeho bezchybná funkce, tuto schopnost postrádá.
V této souvislosti Vás musíme informovat o povážlivých nedostatcích v zásobení obyvatelstva ochrannými prostředky. Riziko poruchy a havárie jsou zlehčovány a prováděná a předepsaná opatření jsou formálního charakteru. Zatímco obyvatelé v sousedním Rakousku mají možnost zakoupit si prostředky jódové prafylaxe, v České republice je tato možnost pouze teoretická. Lékárny nejsou předzásobeny a obyvatelstvo nemá relevantní informace. Tuto situaci je nutné v zájmu ochrany obyvatel bezodkladně vyřešit a zajistit plošné zásobení lékáren na území České republiky vhodným profylaktikem a informovat veřejnost o postupu v případě havarijní radiační situace.
S pozdravem za níže uvedená občanská sdružení:
Ing. Vladimír Halama, CSc., Občanské sdružení "V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín", 373 02 Neznašov 122
Mgr.Pavel Vlček, OIŽP – Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, Nová 12, 370 01 České Budějovice
Ing. Monika Wittingerová – Machová, Jihočeské matky, o.s, Nová 12 370 01 České Budějovice
Ing. Edvard Sequens, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, Fráni Šrámka 35, 370 04 České Budějovice
Bechyně a České Budějovice dne 21. dubna 2007
PODÁNO ELEKTRONICKY
Vzhledem k neustálým závadám na Jaderné elektrárně Temelín si Vás dovolujeme upozornit na bezpečnostní rizika spjatá se současným provozem JETE. Především Vás žádáme o zajištění okamžité výměny prasklého předpínacího lana ochranné obálky 1. bloku JE Temelín, a to předtím, než bude tento blok opět uveden do provozu.
Na základě zpráv z médií hodlá Vaše společnost provozovat 1. blok JETE s prasklým lanem až do srpna tohoto roku s tvrzením, že to umožňuje původní projekt. Podle našich informací však došlo při výstavbě kontejnmentu k řadě podstatných změn oproti původnímu sovětskému projektu.
Z dokumentace předložené v rámci kolaudačního řízení vyplynulo, kromě jiného, že:
- původní sovětská lana byla nahrazena lany československé výroby. Sovětský generální projektant upozornil svého času na fakt, že předpínací svazek splétaný z drátů československé výroby dosud nebyl použit na žádné jaderné elektrárně a není tedy ani řádně odzkoušen. Sovětská strana požadovala opakované pevnostní zkoušky svazku. Protože se jednalo o zkoušky dlouhodobé, nebyly nakonec realizovány.
- nebyla provedena předepsaná tlaková zkouška, kdy kontejnment musí vydržet havarijní tlak 500 kPa při teplotě 150°C. Dokumentace obsahuje pouze zprávu o těsnostní desetihodinové zkoušce při tlaku 460 kPa. Z toho vyplývá, že se tlaková zkouška vůbec nekonala podle předepsaného postupu, respektive se nekonala vůbec.
Proto jsme již v loňském roce upozorňovali, že kontejnment nevyhovuje pevnostním požadavkům podle sovětského projektu, a tím je zpochybněna jeho funkčnost při haváriích všech druhů. Nelze se tedy odvolávat na technické parametry původního projektu, když tyto nebyly zásadním způsobem dodrženy, a to ani při volbě předpínacího materiálu, ani při pevnostní zkoušce kontejnmentu.
Domníváme se, že i za normálních okolností je provoz jaderné elektrárny Temelín na hranici rizika. Důkazem toho jsou neustálé odstávky, při nichž je nad míru únosnou namáhán celý primární okruh, zvláště pak reaktorová nádoba. Provádí se experimentální pozorování chování klastrů za plného provozu jaderné elektrárny, stejně tak se jen sleduje deformace paliva spojená s jeho netěsností. Řada menších a zdánlivě nesouvisejících technických problémů však může vyústit do závažné poruchy, která by znamenala fatální ohrožení zdraví i životů obyvatelstva o majetkové újmě nemluvě. Kontejnment je jedním z mála ochranných prvků, který by měl částečně omezit únik radioaktivních látek do okolí. V případě, že není zajištěna jeho bezchybná funkce, tuto schopnost postrádá.
V této souvislosti Vás musíme informovat o povážlivých nedostatcích v zásobení obyvatelstva ochrannými prostředky. Riziko poruchy a havárie jsou zlehčovány a prováděná a předepsaná opatření jsou formálního charakteru. Zatímco obyvatelé v sousedním Rakousku mají možnost zakoupit si prostředky jódové prafylaxe, v České republice je tato možnost pouze teoretická. Lékárny nejsou předzásobeny a obyvatelstvo nemá relevantní informace. Tuto situaci je nutné v zájmu ochrany obyvatel bezodkladně vyřešit a zajistit plošné zásobení lékáren na území České republiky vhodným profylaktikem a informovat veřejnost o postupu v případě havarijní radiační situace.
S pozdravem za níže uvedená občanská sdružení:
Ing. Vladimír Halama, CSc., Občanské sdružení "V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín", 373 02 Neznašov 122
Mgr.Pavel Vlček, OIŽP – Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, Nová 12, 370 01 České Budějovice
Ing. Monika Wittingerová – Machová, Jihočeské matky, o.s, Nová 12 370 01 České Budějovice
Ing. Edvard Sequens, Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, Fráni Šrámka 35, 370 04 České Budějovice
Bechyně a České Budějovice dne 21. dubna 2007
PODÁNO ELEKTRONICKY
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
