Tiskové zprávy
ČSSD: P. Poc: Bitva o limitech těžkých kovů jako arzen či kadmium v minerálních hnojivech dobojována
21. listopadu 2018 | ČSSD
Po dvou a půl letech vyjednávání jsme dnes s Radou EU dohodli kompromis týkající se limitů znečišťujících látek, jako je kadmium, olovo či arzen, v minerálních hnojivech. Jakkoli je většina textu velkým krokem kupředu pokud jde o kvalitu hnojiv, kamenem úrazu se stal povolený obsah nebezpečného kadmia ve fosforečných hnojivech.
Evropský parlament byl členskými státy pod hrozbou žádné dohody donucen souhlasit s jediným limitem 60 mg/kg. Výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví Evropského parlamentu sice původně schválil můj návrh na mnohem přísnější limity zohledňující nebezpečnost kadmia, ale při jednáních o konečné podobě legislativy proti nám stála skupina států, která se stavěla proti jakémukoliv omezení. Ano, čtete správně. Doposud jsme v Unii žádné celoevropské omezení neměli, a to i přes to, že zde mluvíme o těžkých kovech jako kadmium, olovo či arzen, které zamořují naši půdu, a některé členské státy to tak chtěly nechat. Naštěstí jsme prosadili alespoň závazek přezkoumání nastavených limitů po uplynutí 4 let, který jasně říká, že limity obsahu kadmia se budou snižovat. Dále jsme prosadili, že členské státy, které z obav o lidské zdraví a životní prostředí, budou chtít zachovat či zavést nižší limity, tak mohou učinit a zabránit pak vstupu hnojivům s vyšším obsahem kadmia na svůj trh. Rozhodně tedy nebudou poškozeny zodpovědnější státy, které již dnes mají národní limit okolo 20 mg/kg.
Je ale naprosto neakceptovatelné, že v Radě vítězí obavy o zisky společností nad veřejným zdravím. S toxickým kadmiem se to má přitom tak, že jej buď odstraníme z hnojiv, nebo ho sníme a ono se nám uloží v těle. Tomuto prostému faktu by měla odpovídat i naše politická rozhodnutí. Členské státy však oproti tomu nesouhlasily ani s povinným značením jeho množství. Značení bylo jedním z mých požadavků. Jsem proto rád, že jsme dnes vybojovali alespoň nepovinné značení, které by se mohlo stát jakousi „známkou kvality“. Farmáři se díky němu budou moci informovaně rozhodnout, co (ne)chtějí sypat na svá pole. Nařízení navíc zlepší jejich přístup k nové škále prostředků v podobě organických hnojiv, která by mohla nahradit až třetinu těch anorganických.
Výsledek dnešního trialogu musí schválit ještě zástupci členských států v COREPERu. Evropský parlament i Komise však udělaly pro dekontaminaci naší půdy maximum. Lepšího kompromisu jsme dnes bohužel dosáhnout nemohli. Respektive mohli, ale to by státy v Radě musely zaujmout zodpovědnější přístup.
Evropský parlament byl členskými státy pod hrozbou žádné dohody donucen souhlasit s jediným limitem 60 mg/kg. Výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví Evropského parlamentu sice původně schválil můj návrh na mnohem přísnější limity zohledňující nebezpečnost kadmia, ale při jednáních o konečné podobě legislativy proti nám stála skupina států, která se stavěla proti jakémukoliv omezení. Ano, čtete správně. Doposud jsme v Unii žádné celoevropské omezení neměli, a to i přes to, že zde mluvíme o těžkých kovech jako kadmium, olovo či arzen, které zamořují naši půdu, a některé členské státy to tak chtěly nechat. Naštěstí jsme prosadili alespoň závazek přezkoumání nastavených limitů po uplynutí 4 let, který jasně říká, že limity obsahu kadmia se budou snižovat. Dále jsme prosadili, že členské státy, které z obav o lidské zdraví a životní prostředí, budou chtít zachovat či zavést nižší limity, tak mohou učinit a zabránit pak vstupu hnojivům s vyšším obsahem kadmia na svůj trh. Rozhodně tedy nebudou poškozeny zodpovědnější státy, které již dnes mají národní limit okolo 20 mg/kg.
Je ale naprosto neakceptovatelné, že v Radě vítězí obavy o zisky společností nad veřejným zdravím. S toxickým kadmiem se to má přitom tak, že jej buď odstraníme z hnojiv, nebo ho sníme a ono se nám uloží v těle. Tomuto prostému faktu by měla odpovídat i naše politická rozhodnutí. Členské státy však oproti tomu nesouhlasily ani s povinným značením jeho množství. Značení bylo jedním z mých požadavků. Jsem proto rád, že jsme dnes vybojovali alespoň nepovinné značení, které by se mohlo stát jakousi „známkou kvality“. Farmáři se díky němu budou moci informovaně rozhodnout, co (ne)chtějí sypat na svá pole. Nařízení navíc zlepší jejich přístup k nové škále prostředků v podobě organických hnojiv, která by mohla nahradit až třetinu těch anorganických.
Výsledek dnešního trialogu musí schválit ještě zástupci členských států v COREPERu. Evropský parlament i Komise však udělaly pro dekontaminaci naší půdy maximum. Lepšího kompromisu jsme dnes bohužel dosáhnout nemohli. Respektive mohli, ale to by státy v Radě musely zaujmout zodpovědnější přístup.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
