Tiskové zprávy
Česká krajina: Pastviny divokých koní obývají jedovaté majky, letos se tam poprvé objevil nový druh tohoto brouka
Řadě chráněných druhů brouků pomáhají vytvářet podmínky k přežití divocí koně a další velcí kopytníci v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice. Mezi ty nejzajímavější patří jedovaté majky.
V rezervaci se vyskytuje majka fialová i majka obecná. „Majky jsou nápadně velcí brouci, zejména samice jsou typické obřím zadečkem, kde schraňují tisíce vajíček. Z nich se líhnou larvičky, které se pak na květech přichycují samotářských včel, nechají se odnést do jejich hnízda, kde nakonec parazitují na včelím plodu a zásobách potravy,“ vysvětluje Lucie Ambrožová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která se monitoringem brouků v rezervaci zabývá.
„Dospělé jedince potkáme nejčastěji od března do května na teplých loukách, kde vyhledávají plochy holé půdy, jako stezky, prachová koupaliště zvířat, v nouzi i krtiny. V průběhu svého životního cyklu potřebují majky květnaté louky, kde žijí jejich hostitelské samotářské včely, ale také teplé nízké trávníky s dostatkem holé půdy, kde se vyhřívají a páří dospělci. To vše potřebují několik metrů od sebe, což je činí náročnými na kvalitu prostředí. Takovou mozaiku biotopů však na většině luk a běžných pastvin nenajdou a proto jsou v naší krajině poměrně vzácné,“ dodává Lucie Ambrožová.
Majky jsou velké, nápadné, pomalé a nemotorné, nejvíce se vystavují na místech bez vegetace. Mohou si to dovolit, protože se umí účinně bránit. „Majky jsou doslova chodícími pytlíčky jedu a svou chemickou zbraň neváhají použít. Dělají to přitom velmi bizarně, své nohy totiž v ohrožení ohnou tak silně, že jim v kloubech popraskají a vyteče z nich oranžová tekutina, která obsahuje jed kantharidin. Mezi majky patří také brouk puchýřník lékařský, lidově zvaný španělská muška. Řekněme léčebné účinky jeho alkaloidů jsou známy a využívány po staletí,“ upozorňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Jed majky je relativně silný. Může vyřadit z činnosti ledviny a ve vysokých koncentracích může být pro člověka smrtelný. Podle odborníků by však takové následky mohl mít pro člověka jen v případě, že by brouka snědl. Dotyk s pokožkou může vyvolat podráždění. „Nejen proto by návštěvníci rezervace neměli brouky, které najdou, brát do ruky,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Letos na jaře čekalo na milovických pastvinách na entomology překvapení. Kromě dříve odsud známých majek zde zaznamenali nový druh, majky s latinským názvem Meloe decorus, který tak nově obohatil místní faunu. „Tento druh se na vhodných lokalitách u nás poslední roky šíří a jeho příchod do Milovic je další známkou významu lokality pro vzácné teplomilné druhy,“ dodává Miloslav Jirků.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
V rezervaci se vyskytuje majka fialová i majka obecná. „Majky jsou nápadně velcí brouci, zejména samice jsou typické obřím zadečkem, kde schraňují tisíce vajíček. Z nich se líhnou larvičky, které se pak na květech přichycují samotářských včel, nechají se odnést do jejich hnízda, kde nakonec parazitují na včelím plodu a zásobách potravy,“ vysvětluje Lucie Ambrožová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která se monitoringem brouků v rezervaci zabývá.
„Dospělé jedince potkáme nejčastěji od března do května na teplých loukách, kde vyhledávají plochy holé půdy, jako stezky, prachová koupaliště zvířat, v nouzi i krtiny. V průběhu svého životního cyklu potřebují majky květnaté louky, kde žijí jejich hostitelské samotářské včely, ale také teplé nízké trávníky s dostatkem holé půdy, kde se vyhřívají a páří dospělci. To vše potřebují několik metrů od sebe, což je činí náročnými na kvalitu prostředí. Takovou mozaiku biotopů však na většině luk a běžných pastvin nenajdou a proto jsou v naší krajině poměrně vzácné,“ dodává Lucie Ambrožová.
Majky jsou velké, nápadné, pomalé a nemotorné, nejvíce se vystavují na místech bez vegetace. Mohou si to dovolit, protože se umí účinně bránit. „Majky jsou doslova chodícími pytlíčky jedu a svou chemickou zbraň neváhají použít. Dělají to přitom velmi bizarně, své nohy totiž v ohrožení ohnou tak silně, že jim v kloubech popraskají a vyteče z nich oranžová tekutina, která obsahuje jed kantharidin. Mezi majky patří také brouk puchýřník lékařský, lidově zvaný španělská muška. Řekněme léčebné účinky jeho alkaloidů jsou známy a využívány po staletí,“ upozorňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Jed majky je relativně silný. Může vyřadit z činnosti ledviny a ve vysokých koncentracích může být pro člověka smrtelný. Podle odborníků by však takové následky mohl mít pro člověka jen v případě, že by brouka snědl. Dotyk s pokožkou může vyvolat podráždění. „Nejen proto by návštěvníci rezervace neměli brouky, které najdou, brát do ruky,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
Letos na jaře čekalo na milovických pastvinách na entomology překvapení. Kromě dříve odsud známých majek zde zaznamenali nový druh, majky s latinským názvem Meloe decorus, který tak nově obohatil místní faunu. „Tento druh se na vhodných lokalitách u nás poslední roky šíří a jeho příchod do Milovic je další známkou významu lokality pro vzácné teplomilné druhy,“ dodává Miloslav Jirků.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jitka Kudláčková, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
JŠ
Jan Šimůnek
26.7.2019 13:13Název článku je špatně. V ani jednom případě se nejedná o nový druh, ale pouze o druh obecně a dlouhodobě známý, který byl v dané lokalitě nově zadokumentován.
Odpovědět
