Tiskové zprávy
Děti Země: Pecina ve vládě a Klaus na Hradě je správné ropácké duo
Další ministr s titulem Ropák roku v české vládě.
Spolek krušnohorských ropáků vítá, že Martin Pecina se členem české vlády nakonec stal, neboť je už šestým člověkem s titulem Ropák roku, který v ní spolurozhoduje o osudu České republiky 1) a jistě se zasadí o další ničení přírody ve prospěch příropy. Jeho volba je cenná i proto, že nemá na starosti obvyklá ropácká ministerstva jako je průmysl a obchod či životní prostředí, ale rovnou ministerstvo vnitra, které řeší chod státu a jeho vnitřní bezpečnost. Ropácké hnutí opět ukázalo, jaký má vliv na politickou scénu.
„Svornost a vitalitu idejí ropáků také prokázal prezident a ropák Václav Klaus, který podpořil účast Peciny ve vládě, i kdyby měl být současně ještě ředitelem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ připomněl spisovatel, publicista a lingvista Miloš W. Mlčoch z Ekologické sekce Spolku krušnohorských ropáků, který v květnu 1992 upozornil Děti Země a světovou veřejnost, že ropáci objevení v roce 1988 jsou stále na scéně. 2)
Martin Pecina se stal Ropákem 2004 jako náměstek ministra průmyslu a obchodu za propagaci Státní energetické koncepce, která nepřímo počítá se zrušením územních limitů a s výstavbou dvou jaderných bloků, dále to bylo za podíl při zvyšování další produkce oxidu uhličitého českým průmyslem a za podporu výstavby průmyslové zóny Dolní Lutyně na místě plánované ptačí oblasti a jezů na Labi v chráněném území. 3)
„Je to vskutku činorodý a skromný člověk, který se umí obklopit správnými lidmi z průmyslu, energetiky, hutnictví a těžby surovin a převzít od nich velkolepé plány nenásilnou cestou šířit ve střední Evropě biotopy ropáka bahnomilného na úkor prostoru pro člověka moudrého,“ uvádí hlavní přednosti nového ministra Mlčoch.
Největším úspěchem ropáckého hnutí je zatím Václav Klaus, který je od roku 2003 prezidentem českých lidí a navíc získal tři Zelené perly za své antiekologické výroky.
Nejsilnější zastoupení ropáků ve vládě bylo v letech 1992-6, neboť v ní byli hned tři – premiér Václav Klaus a ministři Vladimír Dlouhý a František Benda. Dalšími ministř****** pak byli Miroslav Grégr a Martin Říman.
Během 17. ročníků ankety o antiekologický čin organizovanou Dětmi Země se vytvořily tři houfy ropáků:
1) Modrý houf šesti ropáků tvoří Václav Klaus (1993), František Benda (1994), Jiří Drda (1999), Miroslav Beneš (2001), Martin Říman (2006) a Pavel Bém (2008).
2) Oranžový houf pěti ropáků tvoří Miroslav Grégr (1998), Josef Běle (2000), Jaromír Schling (2003), Martin Pecina (2004) a Vlastimil Aubrecht (2005).
3) Indiferentní houf sedmi ropáků tvoří Július Binder (1992), Vladimír Dlouhý (1993), František Malý (1995), Josef Kupec (1996), Stanislav Novotný (1997), Pavel Švarc (2002) a Jiří Hodač (2007).
Spolek krušnohorských ropáků vítá, že Martin Pecina se členem české vlády nakonec stal, neboť je už šestým člověkem s titulem Ropák roku, který v ní spolurozhoduje o osudu České republiky 1) a jistě se zasadí o další ničení přírody ve prospěch příropy. Jeho volba je cenná i proto, že nemá na starosti obvyklá ropácká ministerstva jako je průmysl a obchod či životní prostředí, ale rovnou ministerstvo vnitra, které řeší chod státu a jeho vnitřní bezpečnost. Ropácké hnutí opět ukázalo, jaký má vliv na politickou scénu.
„Svornost a vitalitu idejí ropáků také prokázal prezident a ropák Václav Klaus, který podpořil účast Peciny ve vládě, i kdyby měl být současně ještě ředitelem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ připomněl spisovatel, publicista a lingvista Miloš W. Mlčoch z Ekologické sekce Spolku krušnohorských ropáků, který v květnu 1992 upozornil Děti Země a světovou veřejnost, že ropáci objevení v roce 1988 jsou stále na scéně. 2)
Martin Pecina se stal Ropákem 2004 jako náměstek ministra průmyslu a obchodu za propagaci Státní energetické koncepce, která nepřímo počítá se zrušením územních limitů a s výstavbou dvou jaderných bloků, dále to bylo za podíl při zvyšování další produkce oxidu uhličitého českým průmyslem a za podporu výstavby průmyslové zóny Dolní Lutyně na místě plánované ptačí oblasti a jezů na Labi v chráněném území. 3)
„Je to vskutku činorodý a skromný člověk, který se umí obklopit správnými lidmi z průmyslu, energetiky, hutnictví a těžby surovin a převzít od nich velkolepé plány nenásilnou cestou šířit ve střední Evropě biotopy ropáka bahnomilného na úkor prostoru pro člověka moudrého,“ uvádí hlavní přednosti nového ministra Mlčoch.
Největším úspěchem ropáckého hnutí je zatím Václav Klaus, který je od roku 2003 prezidentem českých lidí a navíc získal tři Zelené perly za své antiekologické výroky.
Nejsilnější zastoupení ropáků ve vládě bylo v letech 1992-6, neboť v ní byli hned tři – premiér Václav Klaus a ministři Vladimír Dlouhý a František Benda. Dalšími ministř****** pak byli Miroslav Grégr a Martin Říman.
Během 17. ročníků ankety o antiekologický čin organizovanou Dětmi Země se vytvořily tři houfy ropáků:
1) Modrý houf šesti ropáků tvoří Václav Klaus (1993), František Benda (1994), Jiří Drda (1999), Miroslav Beneš (2001), Martin Říman (2006) a Pavel Bém (2008).
2) Oranžový houf pěti ropáků tvoří Miroslav Grégr (1998), Josef Běle (2000), Jaromír Schling (2003), Martin Pecina (2004) a Vlastimil Aubrecht (2005).
3) Indiferentní houf sedmi ropáků tvoří Július Binder (1992), Vladimír Dlouhý (1993), František Malý (1995), Josef Kupec (1996), Stanislav Novotný (1997), Pavel Švarc (2002) a Jiří Hodač (2007).
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
