Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Petice „Budoucnost bez jedů - II“ v Ústí nad Labem
Informační a osvětová akce sdružení Arnika, v rámci které bude možné podpořit petici „Budoucnost bez jedů – II“, se objeví zítra, 15.10.2004 v Ústí nad Labem. Bude probíhat na Mírovém náměstí od 13:00 do 17:00 hodin. Když byla petice „Budoucnost bez jedů – II“ v Ústí nad Labem poprvé, sklidila velký zájem veřejnosti. Během dvou dnů ji podepsalo zhruba tisíc lidí.
Úspěch petice v Ústí nad Labem přisuzuje sdružení Arnika vysoké aktuálnosti jejích požadavků pro obyvatele města vzhledem k přítomnosti Spolchemie, která proslula v poslední době opakujícími se úniky škodlivin do ovzduší. Petice totiž požaduje přísnější opatření proti únikům toxických látek do životního prostředí, prosazení účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách a náhradu nebezpečných materiálů.
Především jde o látky souhrnně nazývané jako perzistentní organické látky, jejichž úniky do životního prostředí jsou často vázány na provozy chlórové chemie, k nimž patří i ústecká Spolchemie. “Pokud budou požadavky petice naplněny, budou z toho mít prospěch i místní obyvatelé. Spolchemie a spalovny odpadů v Ústí nad Labem a v Trmicích jsou například zdroji úniků dioxinů (1) do životního prostředí,” uvedl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. Petici do dnešního dne podepsalo přes 5000 lidí. Svůj podpis připojila například senátorka za Přerov RNDr. Jitka Seitlová, několik starostů a členů zastupitelstev obcí a další významné osobnosti.
„Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů (1), PCB (2) a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,“ upřesnil Petrlík.
Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy (3). Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit.
Součástí akce bude také veřejná sbírka. Za symbolickou částku 20 Kč si lidé mohou koupit stužky, čímž přispějí na ochranu krajiny v okolí Labe i čistoty vody v řece.
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – <a href="http://www.chpr.szu.cz">http://www.chpr.szu.cz</a> - „Dioxiny v potravinách“)
<p>
(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
<p>
(3) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. Ke 14. 10. 2004 ji ratifikovalo již 80 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: <a href="http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078">http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078</a>. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: <a href="http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062">http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062</a>.
Úspěch petice v Ústí nad Labem přisuzuje sdružení Arnika vysoké aktuálnosti jejích požadavků pro obyvatele města vzhledem k přítomnosti Spolchemie, která proslula v poslední době opakujícími se úniky škodlivin do ovzduší. Petice totiž požaduje přísnější opatření proti únikům toxických látek do životního prostředí, prosazení účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách a náhradu nebezpečných materiálů.
Především jde o látky souhrnně nazývané jako perzistentní organické látky, jejichž úniky do životního prostředí jsou často vázány na provozy chlórové chemie, k nimž patří i ústecká Spolchemie. “Pokud budou požadavky petice naplněny, budou z toho mít prospěch i místní obyvatelé. Spolchemie a spalovny odpadů v Ústí nad Labem a v Trmicích jsou například zdroji úniků dioxinů (1) do životního prostředí,” uvedl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. Petici do dnešního dne podepsalo přes 5000 lidí. Svůj podpis připojila například senátorka za Přerov RNDr. Jitka Seitlová, několik starostů a členů zastupitelstev obcí a další významné osobnosti.
„Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů (1), PCB (2) a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,“ upřesnil Petrlík.
Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy (3). Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit.
Součástí akce bude také veřejná sbírka. Za symbolickou částku 20 Kč si lidé mohou koupit stužky, čímž přispějí na ochranu krajiny v okolí Labe i čistoty vody v řece.
(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – <a href="http://www.chpr.szu.cz">http://www.chpr.szu.cz</a> - „Dioxiny v potravinách“)
<p>
(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
<p>
(3) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. Ke 14. 10. 2004 ji ratifikovalo již 80 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: <a href="http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078">http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078</a>. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: <a href="http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062">http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062</a>.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
