Tiskové zprávy
Liberecký kraj: Poctu hejtmana Libereckého kraje letos obdrželo deset osobností, jedna z cen byla udělena in memoriam
Deset jmen, deset významných osobností, deset jedinců, kteří se zasloužili o vynikající jméno Libereckého kraje doma i v zahraničí. V Oblastní galerii Liberec se ve čtvrtek 26. září konaly tradiční Pocty hejtmana Libereckého kraje, jejichž součástí bylo předání hejtmanského dukátu. Letošními laureáty jsou Helena Bušová, manželé Ludmila Chválová Trapková a Vladislav Chvála, Oldřich Palata, Radko Rys, Hana Seifertová, Otokar Simm, Tomáš Tichý a Jiří Urban. In memoriam byl oceněn Václav Leitensdorfer.
V tomto roce nominovala veřejnost na udělení Pocty hejtmana celkem 29 kandidátů, finálních deset osobností vybrala odborná porota. Pocty hejtmana se udělují od roku 2006.
„Zlatý hejtmanský dukát uděluji pravidelně osobnostem, které vykonaly mnoho dobrého nejen pro Liberecký kraj. Lidem, kteří svým mimořádným, výjimečným a úspěšným životem obohatili a obohacují všechny kolem sebe,“ uvedl hejtman Martin Půta.
Laureáti Poct hejtmana Libereckého kraje v roce 2024 a jejich medailonky (abecedně seřazeno):
Helena Bušová (* 2. 8. 1962, Liberec)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti záchrany historického dědictví.
Filantropka a zachránkyně historického dědictví. Více než dvacet let věnovala opravě a obnově zámku Vartenberk ve Stráži pod Ralskem, který za druhé světové války sloužil jako věznice. Po roce 1945 jej zabrala Rudá armáda a zřídila tam nemocnici a zotavovnu. Zámek postupně zdevastovala, načež v roce 1987 vyhořel. Helena Bušová prosadila myšlenku jeho opravy, uspořádala veřejnou sbírku a zorganizovala opravu celého objektu. Zámek se v květnu 2024 znovu podařilo zpřístupnit návštěvníkům.
PhDr. Ludmila Chválová Trapková (*4. 5. 1949, Praha) a MUDr. Vladislav Chvála (* 23. 9. 1952, Opava)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti rodinné terapie a psychosomatické medicíny.
Průkopníci psychosomatického přístupu v rodinné terapii, při níž léčba pacienta probíhá za přítomnosti lékaře a psychologa. Středisko komplexní terapie v Liberci, které MUDr. Chvála v roce 1992 spoluzakládal, je unikátním odborným pracovištěm. Od svého vzniku poskytlo péči tisícům pacientů v oblasti rodinné terapie, psychosomatiky, psychologie a sexuologie. V roce 2005 manželé založili Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci, kde se oba angažují především jako lektoři a supervizoři. Jsou autory desítek publikací a přednášek. Vychovávají řadu nových odborníků v oboru.
mjr. Václav Leitensdorfer (* 6. 11. 1913, Rovensko pod Troskami – † 19. 5. 1984, Velká Británie)
Pocta hejtmana in memoriam za mimořádný přínos v boji proti nacismu.
Palubní radiooperátor, střelec 311. československé bombardovací perutě britských ozbrojených sil RAF ve 2. světové válce. Vykonal 53 letů v trvání 578 operačních hodin. Za svou činnost obdržel mnoho vyznamenání: Československý válečný kříž 1939, Československé medaile Za chrabrost a Za zásluhy I. stupně, Africa Star či Atlantic Star. Roku 1991 byl jmenován majorem in memoriam. Před válkou pracoval jako zástupce firmy Baťa v Britské Indii.
Mgr. Oldřich Palata (* 16. 4. 1943, Čáslav)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti historie umění.
Historik umění. Vystudoval dějiny a estetiku, dějiny uměleckých řemesel a muzeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1971 nastoupil na místo historika umění do Severočeského muzea v Liberci, kde je zaměstnaný doposud. Zpočátku se specializoval na textil, jeho celoživotní vášní se stalo sklo. S regionem je spojen také díky svým pedagogickým aktivitám na Technické univerzitě v Liberci, kde jako externí pedagog působí na katedře designu a historie.
Ing. Radko Rys (* 6. 1. 1954, Roudnice nad Labem)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.
Se svou rodinou hospodaří od roku 1992 na zemědělském statku, jehož historie sahá do druhé poloviny 18. století. Věnuje se chovu dojnic s mléčnou produkcí a dalších hospodářských zvířat. Vybudoval fungující rodinnou farmu. Působí 30 let jako starosta obce Soběslavice.
PhDr. Hana Seifertová (* 12. 5. 1934, Tábor)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti galerijní činnosti.
Historička umění, kurátorka, galerijní pracovnice a také ředitelka Oblastní galerie Liberec v letech 1958 až 1970. Shromáždila sbírku nizozemského malířství 16. až 18. století, která v současné době patří k nejzajímavějším kolekcím vlámského umění v Česku. V liberecké galerii vybudovala v 60. letech oázu svobody a výstavní prostor věnovala autorům, kteří v Praze vystavovat nemohli. Díky její systematické akviziční politice má liberecká galerie rozsáhlou sbírku moderního českého výtvarného umění.
Otokar Simm (* 25. 9. 1946, Jablonec nad Nisou)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti dokumentární tvorby o Jizerských horách.
Autor knih, které připomínají minulost Jizerských hor svázanou především s německými obyvateli. Stojí za dvěma díly knihy Jizerské hory včera a dnes či publikacemi Připomínky zašlých časů – Pomníčky Jizerských hor, Ještědské květy nebo Poezie jizerské žuly. Spolupracoval s fotografy Janem Pikousem či Siegfriedem Weissem, spisovatelem Miloslavem Nevrlým, horolezcem Wolfgangem Ginzelem, Markem Řeháčkem nebo Markem Sekyrou.
RNDr. Tomáš Tichý (* 18. 12. 1962, Roudnice nad Labem)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti podpory veřejného kulturního života.
Majitel novoborské společnosti, která desítky let vyvíjí a po celé zemi úspěšně prodává známý účetní program. Úspěch v podnikání využívá pro významnou a kontinuální podporu kulturních akcí a neziskových organizací po celé republice. Z významných hudebních festivalů se jedná o Mezinárodní hudební festivaly Lípa Musica, Smetanova Litomyšl a mnoho dalších.
Mistr uměleckého řemesla Jiří Urban (* 23. 3. 1954, Jilemnice)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti zlatnictví, šperkařství a klenotnictví.
Jeden z nejvýznamnějších českých zlatníků a šperkařů posledních dvou dekád. Proslul především kopiemi historických klenotů, ale je celosvětově uznávaný také svým autorským šperkem. V roce 1990 navrhl a zhotovil kříž pro papeže Jana Pavla II. Roku 2006 navrhl a zhotovil granátovou soupravu pro britskou královnu Alžbětu II. Přednáší, účastní se šperkařských a malířských workshopů a výstav. Spolupracuje s Muzeem Českého ráje v Turnově.
V tomto roce nominovala veřejnost na udělení Pocty hejtmana celkem 29 kandidátů, finálních deset osobností vybrala odborná porota. Pocty hejtmana se udělují od roku 2006.
„Zlatý hejtmanský dukát uděluji pravidelně osobnostem, které vykonaly mnoho dobrého nejen pro Liberecký kraj. Lidem, kteří svým mimořádným, výjimečným a úspěšným životem obohatili a obohacují všechny kolem sebe,“ uvedl hejtman Martin Půta.
Laureáti Poct hejtmana Libereckého kraje v roce 2024 a jejich medailonky (abecedně seřazeno):
Helena Bušová (* 2. 8. 1962, Liberec)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti záchrany historického dědictví.
Filantropka a zachránkyně historického dědictví. Více než dvacet let věnovala opravě a obnově zámku Vartenberk ve Stráži pod Ralskem, který za druhé světové války sloužil jako věznice. Po roce 1945 jej zabrala Rudá armáda a zřídila tam nemocnici a zotavovnu. Zámek postupně zdevastovala, načež v roce 1987 vyhořel. Helena Bušová prosadila myšlenku jeho opravy, uspořádala veřejnou sbírku a zorganizovala opravu celého objektu. Zámek se v květnu 2024 znovu podařilo zpřístupnit návštěvníkům.
PhDr. Ludmila Chválová Trapková (*4. 5. 1949, Praha) a MUDr. Vladislav Chvála (* 23. 9. 1952, Opava)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti rodinné terapie a psychosomatické medicíny.
Průkopníci psychosomatického přístupu v rodinné terapii, při níž léčba pacienta probíhá za přítomnosti lékaře a psychologa. Středisko komplexní terapie v Liberci, které MUDr. Chvála v roce 1992 spoluzakládal, je unikátním odborným pracovištěm. Od svého vzniku poskytlo péči tisícům pacientů v oblasti rodinné terapie, psychosomatiky, psychologie a sexuologie. V roce 2005 manželé založili Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci, kde se oba angažují především jako lektoři a supervizoři. Jsou autory desítek publikací a přednášek. Vychovávají řadu nových odborníků v oboru.
mjr. Václav Leitensdorfer (* 6. 11. 1913, Rovensko pod Troskami – † 19. 5. 1984, Velká Británie)
Pocta hejtmana in memoriam za mimořádný přínos v boji proti nacismu.
Palubní radiooperátor, střelec 311. československé bombardovací perutě britských ozbrojených sil RAF ve 2. světové válce. Vykonal 53 letů v trvání 578 operačních hodin. Za svou činnost obdržel mnoho vyznamenání: Československý válečný kříž 1939, Československé medaile Za chrabrost a Za zásluhy I. stupně, Africa Star či Atlantic Star. Roku 1991 byl jmenován majorem in memoriam. Před válkou pracoval jako zástupce firmy Baťa v Britské Indii.
Mgr. Oldřich Palata (* 16. 4. 1943, Čáslav)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti historie umění.
Historik umění. Vystudoval dějiny a estetiku, dějiny uměleckých řemesel a muzeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1971 nastoupil na místo historika umění do Severočeského muzea v Liberci, kde je zaměstnaný doposud. Zpočátku se specializoval na textil, jeho celoživotní vášní se stalo sklo. S regionem je spojen také díky svým pedagogickým aktivitám na Technické univerzitě v Liberci, kde jako externí pedagog působí na katedře designu a historie.
Ing. Radko Rys (* 6. 1. 1954, Roudnice nad Labem)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.
Se svou rodinou hospodaří od roku 1992 na zemědělském statku, jehož historie sahá do druhé poloviny 18. století. Věnuje se chovu dojnic s mléčnou produkcí a dalších hospodářských zvířat. Vybudoval fungující rodinnou farmu. Působí 30 let jako starosta obce Soběslavice.
PhDr. Hana Seifertová (* 12. 5. 1934, Tábor)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti galerijní činnosti.
Historička umění, kurátorka, galerijní pracovnice a také ředitelka Oblastní galerie Liberec v letech 1958 až 1970. Shromáždila sbírku nizozemského malířství 16. až 18. století, která v současné době patří k nejzajímavějším kolekcím vlámského umění v Česku. V liberecké galerii vybudovala v 60. letech oázu svobody a výstavní prostor věnovala autorům, kteří v Praze vystavovat nemohli. Díky její systematické akviziční politice má liberecká galerie rozsáhlou sbírku moderního českého výtvarného umění.
Otokar Simm (* 25. 9. 1946, Jablonec nad Nisou)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti dokumentární tvorby o Jizerských horách.
Autor knih, které připomínají minulost Jizerských hor svázanou především s německými obyvateli. Stojí za dvěma díly knihy Jizerské hory včera a dnes či publikacemi Připomínky zašlých časů – Pomníčky Jizerských hor, Ještědské květy nebo Poezie jizerské žuly. Spolupracoval s fotografy Janem Pikousem či Siegfriedem Weissem, spisovatelem Miloslavem Nevrlým, horolezcem Wolfgangem Ginzelem, Markem Řeháčkem nebo Markem Sekyrou.
RNDr. Tomáš Tichý (* 18. 12. 1962, Roudnice nad Labem)
Pocta hejtmana za mimořádný přínos v oblasti podpory veřejného kulturního života.
Majitel novoborské společnosti, která desítky let vyvíjí a po celé zemi úspěšně prodává známý účetní program. Úspěch v podnikání využívá pro významnou a kontinuální podporu kulturních akcí a neziskových organizací po celé republice. Z významných hudebních festivalů se jedná o Mezinárodní hudební festivaly Lípa Musica, Smetanova Litomyšl a mnoho dalších.
Mistr uměleckého řemesla Jiří Urban (* 23. 3. 1954, Jilemnice)
Pocta hejtmana za celoživotní přínos v oblasti zlatnictví, šperkařství a klenotnictví.
Jeden z nejvýznamnějších českých zlatníků a šperkařů posledních dvou dekád. Proslul především kopiemi historických klenotů, ale je celosvětově uznávaný také svým autorským šperkem. V roce 1990 navrhl a zhotovil kříž pro papeže Jana Pavla II. Roku 2006 navrhl a zhotovil granátovou soupravu pro britskou královnu Alžbětu II. Přednáší, účastní se šperkařských a malířských workshopů a výstav. Spolupracuje s Muzeem Českého ráje v Turnově.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
