Iniciativa pro zálohování: Podle Čechů je záloha 3 Kč dostatečně motivační, aby vraceli zálohované PET lahve a plechovky do sběrných míst

Více než polovina Čechů si nedokáže představit zálohu na nápojové obaly vyšší než 4 Kč, přičemž téměř dvě třetiny z nich vnímají 3 nebo 4 Kč jako dostatečně motivující pro to, aby obal po vypití nápoje vrátili zpátky do sběrného místa. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Iniciativy pro zálohování, který byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Na dobře zvolené výši zálohy záleží i proto, že pro téměř polovinu populace je důležitá celková cena nápoje včetně zálohy. Vysoká záloha by podle dotázaných mohla snížit jejich motivaci a ovlivnit tak jejich nákupní chování. Jako sběrné místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek Češi jednoznačně preferují obchody s potravinami.

Záloha, která motivuje, ale neodradí
Nastavení parametrů zálohového systému na PET lahve a plechovky musí být vstřícné především pro české spotřebitele. „Ze zahraniční zkušenosti víme, že pro dobře fungující systém je důležitá nejen možnost vracet zálohované obaly tam, kde je lidé nakoupili, ale také citlivé nastavení výše zálohy. Ta musí být dostatečně vysoká, aby motivovala k vracení nápojových obalů, ale ne až příliš vysoká, aby spotřebitele naopak neodradila od nákupu nápoje. Zajímalo nás, jak to vnímají čeští spotřebitelé. Jako rozumně vysokou určili Češi zálohu ve výši 3 nebo 4 Kč. Ta totiž vykazuje nejlepší poměr ochoty ji akceptovat při nákupu v kombinací s ochotou obal po použití vrátit,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahu Iniciativy pro zálohování.

Záloha do čtyř korun je běžná také ve většině jiných zálohujících zemích v Evropě. Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,65 Kč mají v Chorvatsku, 2,12 Kč Švédové, v závěsu jsou se zhruba 2,35 Kč pobaltské státy a Finsko.

Výše zálohy může být ošemetná také z pohledu celkové ceny nápoje. Může totiž v očích spotřebitele cenu nápoje výrazně navýšit. „Pro 48 % Čechů je při nákupu zásadní celková cena nápoje. Nastavení příliš vysoké zálohy by tak mohlo snížit jejich ochotu nápoj koupit. Na druhou stranu 40 % dotázaných si uvědomuje, že zálohu získá zpět a rozhodující roli pro ně hraje pouze cena nápoje,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Vracet chci tam, kde nakupuji
Jasno mají Češi také v tom, kam chtějí nosit použité nápojové obaly. Výsledky potvrzují, že je chtějí vracet během svého běžného nákupu a nemají v plánu s použitými lahvemi či plechovkami nikam speciálně jezdit. Podle průzkumu jako ideální místo pro vracení zálohovaných PET lahví a plechovek považují respondenti obchody s potravinami. Více než osm z deseti Čechů chce vracet v supermarketech, tři čtvrtiny v hypermarketech a téměř 50 % v menších obchodech s potravinami. Přes 30 % respondentů by ocenilo také možnost obal vrátit v místních večerkách, které mají v blízkosti svého bydliště. Část spotřebitelů by chtěla mít možnost vrátit použitou lahev také na benzince. Sběrné dvory, obecné úřady a další typy sběrných míst pro Čechy nejsou atraktivní, a to dokonce ani v obcích do 1000 obyvatel, v nichž často vlastní obchod nemají a musí pro nákup jezdit jinam.

Češi zavedení systému záloh dlouhodobě podporují. Oceňují na něm především ochranu životního prostředí, snížení množství odpadu a jeho výskytu v přírodě či v ulicích, opakované využití suroviny a také finanční motivaci k ekologičtějšímu chování.

Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1100 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.