Tiskové zprávy
Děti Země: Podle profesora Jaroslava Paška sesuvy na D8 nehrozily
28. července 2013 | Děti Země
MŽP v roce 1995 bez účasti veřejnosti vybralo nejhorší koridor dálnice
Děti Země se na základě analýzy svých materiálů domnívají, že k obrovskému sesuvu asi 500 tisíc m3 zeminy dne 7. června 2013 v km 56,5 dálnice D8 nemuselo dojít, pokud by Ministerstvo životního prostředí a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR respektovaly kritické výhrady geologů z Českého geologického úřadu, později z České geologické služby.
Ti aktivně a opakovaně v letech 1995 až 2004 upozorňovali, že ministerstvem vybraný koridor v roce 1995 je z hlediska vysokého rizika sesuvů nejméně vhodný.
„Jde o absurdní situaci, neboť už při výběru koridoru a variant dálnice D8 šlo v podstatě o odborný spor řady geologů ze státní instituce s názorem profesora Jaroslava Paška z Přírodovědecké fakulty UK, který pracoval ve prospěch vybraného koridoru v roce 1995 a kterého si pak najalo i Ředitelství silnic a dálnic ČR,“ připomíná počátky schvalování trasy dálnice D8 v Českém středohoří předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Aktivním kritikem byl především oblastní geolog pro České středohoří Českého geologického ústavu Vladimír Cajz, který v roce 1995 při schvalování územního plánu Litoměřicka podporoval výstavbu dlouhého tunelu v koridoru „B“, a od roku 2000 jako kompromis tunel Kubačka délky 3,4 km v koridoru „C“, místo povrchové varianty po úbočí Labe, které je velmi náchylné na sesuvy. Shodné názory s ním měly i Děti Země.
Vladimír Cajz se přitom již v březnu 1995 kriticky vyjadřuje ke studii liberecké firmy Valbek, která předložila tři koridory dálnice D8, z nichž pak v dubnu 1995 Ministerstvo životního prostředí na doporučení Petra Anděla vybralo právě nejméně vhodný koridor „C“:
„Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu, či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné.“
V srpnu 1995 pak tento bez účasti veřejnosti vybraný koridor „C“ Vladimír Cajz opět připomínkoval při schvalování ÚP VÚC Litoměřicka: „Obě uvažované varianty (C1 a C2) nelze z geologického hlediska považovat za optimální, neboť procházejí územím náchylným ke svahovým deformacím.“
Jeho pochybnosti o vhodnosti tohoto koridoru při hodnocení vlivů dvou variant dálnice na životní prostředí pak v letech 1995 až 1996 podpořili i další geologové z Českého geologického ústavu (ČGÚ), kteří své stanovisko vypracovali pro Ministerstvo životního prostředí. Nicméně jejich upozornění nebyla brána vážně.
Například Zdeněk Hroch z ČGÚ ve svém stanovisku z března 1996 pro MŽP uvádí:
„Předložené trasy dálnice D8, dotýkající se prostoru lomu Prackovice, jsou z hlediska geologických nebezpečí velice riskantní, technicky a finančně náročné, budou vyžadovat rozsáhlé a nákladné sanační práce a nelze vyloučit, že stavba dálnice v tomto prostoru může ohrozit celkovou stabilitu území v poměrně velké rozloze.“
„Odborné výhrady těchto geologů i Dětí Země na veřejném projednání posudku EIA v srpnu 1996 však byly smeteny nepříliš přesvědčivým a narychlo vypracovaným stanoviskem autorizovaného znalce a profesora Jaroslava Paška, kterého si najala autorka posudku EIA Věra Kameníčková, i když správně měla dokumentaci EIA Petra Anděla nechat dopracovat o podrobné inženýrsko-geologické průzkumy,“ myslí si Patrik.
Profesor Jaroslav Pašek ve svém posouzení z července 1996 totiž naopak tvrdil, že vést dálnici přes sesuvná území je zcela proveditelné, nicméně se už nezmínil za jakých technických a finančních podmínek:
„Variantu doporučuji nadále sledovat jako geotechnicky nejvhodnější i v další etapě průzkumu a projekční přípravy.“
„Podle nás při výběru trasy dálnice přes České středohoří selhali úředníci Ministerstva životního prostředí, kteří v dubnu 1995 v rozporu se zákonem vydali souhlasné stanovisko SEA pro koridor „C“ bez dlouhého tunelu a v listopadu 1996 pak stanovisko EIA s variantou „C2“, neboť zcela podcenili oprávněné a podložené kritické námitky geologů, které si ministerstvo dokonce samo najalo. Na špatném výběru trasy dálnice se také významně podepsal Petr Anděl, který pro investora vypracoval dvě hodnocení vlivů na životní prostředí a vždy rizika sesuvů ignoroval. Podivnou úlohu sehrál i profesor Jaroslav Pašek, který jako autorizovaný znalec ČKAIT v roce 1996 a ještě i v roce 2004 tvrdil, že k sesuvům nemůže nikdy dojít,“ tvrdí dále Patrik.
Profesor Jaroslav Pašek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze ve svém autorizovaném znaleckém posudku pro Ředitelství silnic a dálnic ČR ještě v prosinci 2004 při srovnání schválené povrchové varianty a varianty s dlouhým tunelem Kubačka tvrdí mj. následující:
„Trasa je projektovaná tak, že se výstavbou dálnice stabilita svahu neporuší... Navíc snaha o převedení dálnice tunelem není opodstatněná, neboť stále opakované obavy z nestability území nejsou vůbec oprávněné. Území je postiženo fosilními jevy, které jsou dnes stabilní, a trasa dálnice je důsledně vedena tak, aby stabilitu nejen neporušila, ale naopak zajistila.“
Tato jednoznačná tvrzení jsou ale v příkrém rozporu se stanoviskem České geologické služby, které bylo vypracované na žádost Dětí Země rovněž v prosinci 2004:
„Svahové deformace („sesuvy“) jsou v zájmovém území vyvinuty v široké škále forem a žádnou z nich nelze označit za stabilizovanou. Některé jsou dočasně uklidněné, a tedy nebezpečné pro stavbu pouze potenciálně, nezřídka jsou však sesuvy stále aktivní... Lehká pata svahu nutně nemůže udržet stabilitu svahu a dochází ke vzniku sesuvu... K jejich aktivaci většinou dochází po delším období srážkové činnosti.“
„V březnu 2005 jsme krajským zastupitelům v čele s hejtmanem Jiřím Šulcem opět předložili tunel Kubačka, který se sesuvům mezi Dobkovičkami a Radejčínem vyhýbá, nicméně téměř všichni potřebnou změnu územního plánu odmítli, i když by dálnice stála asi 10 mld. Kč a mohla být možná hotová už v roce 2012,“ vzpomíná Patrik, podle kterého by řešením sesuvů mohla být výstavba Litochovického tunelu délky 1,3 km.
Děti Země doufají, že orgány činné v trestním řízení zahájí trestní řízení z důvodu obecného ohrožení. Sesuv totiž zničil jak část nedokončené dálnice, tak především železniční trať Správy železniční dopravní cesty. Současně vznikla škoda i Českým drahám, a. s.
Děti Země proto vytvářejí seznam osob, které by se k sesuvu mohly vyjádřit, zvláště pokud ho řada odborníků očekávala. Seznam obsahuje již více než dvacet jmen.
Podle zpráv České geologické služby sesuv strhl část zařízení kamenolomu Dobkovičky (buňky a nádrž na vodu, část kanceláří zůstala nad sesuvem) a větší objem kameniva, dále v délce asi 200 metrů zničil železniční trať v úseku Dobkovičky – Radejčín a vyplnil tak zářez dálnice v délce asi 200 metrů v km 56,3 až 56,5. Sesuv má délku až 470 metrů, šířku do 200 metrů a mocnost asi 10 až 15 metrů. Objem sesutých hmot je asi 500 tisíc m3. Jeho sanace se má provádět 12 až 18 měsíců a může stát až jednu miliardu korun.
Dálnici D8 délky 16,4 km přes České středohoří staví sdružení firem pod vedením firem EUROVIA CS, a. s., a Metrostav, a. s., přičemž původní cena ze září 2007 ve výši 9,9 mld. Kč (bez DPH) se zvýšila na cca 12,3 mld. Kč (bez DPH), tzn. o 24 procent, a termín dostavby z prosince 2010 se posunul až na červen 2015.
* * * * * * * * * *
Příloha tiskové zprávy ze dne 25. července 2013:
1) RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Posouzení studie „Dálnice D8 – stavba 0805 Lovosice – Řehlovice“ pro Valbek a spol. v. o. s., Liberec (28. 3. 1995):
„Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu, či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné... Toto území je velmi náchylné k tvorbě sesuvů. To by patrně znamenalo technicky i ekonomicky velmi náročné kotvení vozovky a stabilizaci rozsáhlého areálu sesuvného území.“
2) RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Vyjádření k „ÚPN VÚC Litoměřicko – Posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí“ (Terplan a. s., Praha) za geologickou oblast České středohoří (OG-8) (2. 8. 1995):
„Obě uvažované varianty (C1 a C2) nelze z geologického hlediska považovat za optimální, neboť procházejí územím náchylným ke svahovým deformacím.“
3) RNDr. Jiří Čelák (autorizovaný inženýr pro geotechniku): Závěrečná zpráva o orientačním inženýrskogeologickém průzkumu pro akci Dálnice D8 – stavba 0805“ (srpen 1995):
„Z inženýrskogeologického hlediska bude nejkomplikovanější úsek mezi Dobkovičkami a prackovickým lomem... Nevhodným zásahem do tohoto území může dojít k ohrožení stability území i o značné rozloze... Upozorňujeme, že stavba v tomto úseku bude velmi náročná jak z hlediska projektování, provádění, tak i z hlediska nákladů. Doporučujeme zvážit, zda by trasa nemohla být z tohoto prostoru odkloněna.“
4) RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Vyjádření oblastního geologa pro České středohoří (OG-8) k vypracování dokumentace EIA dálnice D-8 v úseku Lovosice – Řehlovice (stavba 0805) – pro vyjádření MŽP, odbor ochrany horninového prostředí ze dne 10. 4. 1996, č.j. 630.523-4/96 (8. 3. 1996):
„Stanovisko Odboru územních vazeb MŽP ze dne 20. 4. 1995 bylo, bohužel, doporučeno sledovat koridor C s variantami 1 a 2, na nějž je EIA vypracována. Jak již bylo dříve několikrát poukázáno, je to koridor z geologického hlediska nejméně vhodný z důvodů kolize trasy se sesuvným územím nad Prackovicemi... Celkově lze hodnotit dokumentaci EIA jako velmi rozsáhlou, v mnohých ohledech podrobně zpracovanou, avšak z hlediska posouzení vlivu nejproblematičtějších technických prací na životní prostředí nedopracovanou. Proto nedoporučuji její přijetí a navrhuji dokumentaci ve výše zmíněných nedostatcích doplnit.“
5) Ing. Zdeněk Hroch, CSc. (Český geologický ústav): Orientační inženýrskogeologický průzkum pro akci Dálnice D8 – stavba 0805 v úseku mezi Sulejovicemi a Stadicemi (vyjádření ke stanovisku RNDr. Jiřího Čeláka v dokumentaci EIA) – pro vyjádření MŽP, odbor ochrany horninového prostředí ze dne 10. 4. 1996, č.j. 630.523-4/96 (11. 3. 1996):
„Předložené trasy dálnice D8, dotýkající se prostoru lomu Prackovice, jsou z hlediska geologických nebezpečí velice riskantní, technicky a finančně náročné, budou vyžadovat rozsáhlé a nákladné sanační práce a nelze vyloučit, že stavba dálnice v tomto prostoru může ohrozit celkovou stabilitu území v poměrně velké rozloze... Z hlediska inženýrskogeologického jsou všechny varianty tras dálnice D8, vedené po levém úbočí údolního svahu Labe, nejméně vhodné a obsahují největší počet geologických rizik, která mohou stavbu dálnice nesmírně prodražit a v některých případech i ohrozit. Doporučujeme proto vedení trasy dálnice přes České středohoří znovu přehodnotit.“
6) prof. Ing. Jaroslav Pašek, DrSc.: Závěry expertního posouzení svahových deformací v úseku dálnice D8 – stavba 0805 (širší oblast Prackovice) (červenec 1996):
„Variantu doporučuji nadále sledovat jako geotechnicky nejvhodnější i v další etapě průzkumu a projekční přípravy.“
7) RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Geologické vyjádření ke studii: „Tunel Kubačka, studie alternativního vedení trasy D8 stavba 0805 v úseku Chotiměř – Radejčín“ – pro firmu CZ-ABP s. r. o. (31. 1. 2001):
„Povrchová varianta C se od staničení cca 56,0 dostává do kontaktu s rozsáhlou oblastí výše zmíněných sesuvných akumulací a antropogenních sedimentů ve všech svých uvažovaných modifikacích. Jedinou schůdnou možností je pilotáž – výstavba estakády v celé délce takto postiženého území (nejméně 2 km)... Jakýkoliv zásah je zde nevhodný, protože může velmi pravděpodobně vyvolat aktivizaci svahového pohybu a poškození trati.”
8) prof. Ing. Jaroslav Pašek, DrSc.: Geotechnické posouzení, dálnice D-8 stavba 805, varianty „tunel Kubačka“: Srovnávací posouzení geotechnických podmínek výstavby – autorizovaný odborný posudek – pro Ředitelství silnic a dálnic ČR (17. 12. 2004):
„Řada indicií svědčí o dlouhodobé stabilitě území – dvě železniční trati, silnice, několik dálkových vedení jde napříč svahem, aniž by se projevoval nějaký pohyb, žádné stavební objekty nejsou porušeny. Trasa je projektovaná tak, že se výstavbou dálnice stabilita svahu neporuší... „Závěr: Z rozboru podmínek výstavby vyplývá, že tunelová varianta je finančně, technicky i časově podstatně náročnější než varianta povrchová. Obávám se, že varianta s tunelem by byla ještě dražší, než připouští autoři její studie. Navíc snaha o převedení dálnice tunelem není opodstatněná, neboť stále opakované obavy z nestability území nejsou vůbec oprávněné. Území je postiženo fosilními jevy, které jsou dnes stabilní, a trasa dálnice je důsledně vedena tak, aby stabilitu nejen neporušila, ale naopak zajistila.“
Jaroslav Pašek je autorizovaný profesor inženýrské geologie na Přírodovědecké fakultě UK, Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky – viz seznam ČKAIT: http://www.ckait.cz/autorizovane-osoby/p.
9) RNDr. Jan Čurda a kolektiv: Vyjádření k „návrhu vybudovat na dálnici D8-0805 Lovosice – Řehlovice v CHKO České středohoří tunel Kubačka délky 3,35 km namísto dvou krátkých z geologického hlediska s důrazem na inženýrsko-geologické vlivy“ – pro Děti Země, sekci Za ekologicky čistou dopravu (16. 12. 2004):
„Svahové deformace („sesuvy“) jsou v zájmovém území vyvinuty v široké škále forem a žádnou z nich nelze označit za stabilizovanou. Některé jsou dočasně uklidněné, a tedy nebezpečné pro stavbu pouze potenciálně, nezřídka jsou však sesuvy stále aktivní... K variantě se schváleným územním rozhodnutím (varianta „ŘSD původní“) je možné říci, že prochází po svazích údolí Labe velmi komplikovaným územím poznamenaným těžební činností v bývalém lomu Prackovice a sesuvným územím s četnými vymapovanými sesuvy všech možných stáří až po recentní... Území se vyznačuje silnou náchylností k tvorbě kluzných ploch sesuvů – a to i v místech nejméně očekávaných... Lehká pata svahu nutně nemůže udržet stabilitu svahu a dochází ke vzniku sesuvu... K jejich aktivaci většinou dochází po delším období srážkové činnosti...“
K autorům stanoviska:
RNDr. Jan Čurda = vedoucí Správy oblastních geologů České geologické služby
RNDr. Pavel Kopecký = oblastní geolog České geologické služby
Ing. Petr Kycl = specialista ČGS pro inženýrskou geologii
Mgr. Jiří Krupička = specialista ČGS pro inženýrskou geologii
10) RNDr. Miroslav Patrik a kol.: Podkladový materiál ekologických sdružení pro zastupitele Ústeckého kraje na jednání dne 9. 3. 2005: Dálnice D8 v CHKO České středohoří: informace o výhodách tunelu délky 3,44 km – Děti Země, sekce Za ekologicky čistou dopravu (8. 3. 2005), výtah:
„Hlavní výhody tunelu Kubačka délky 3,44 km dle odborných údajů:
1) vyhýbá se biotopům zvláště chráněných druhů organismů
2) přes nejvyšší část Českého středohoří zahrnutou do Evropské ekologické sítě (EECONET) je trasa vedena v tunelu délky 3,44 km, čímž dojde k ochraně úbočí levostranného údolí Labe před navrhovanou výstavbou mostních konstrukcí v celkové délce cca 777 m (některé na sesuvech) a před negativními vlivy automobilového provozu, přičemž nebude nutné stavět dva tunely Prackovice a Radejčín v celkové délce cca 890 m,
3) z krajinářského hlediska zcela ochraňuje jádrovou oblast Evropské ekologické sítě, čímž dochází k eliminaci migrační bariéry zvěře a lidí v dlouhém úseku a k ochraně pohledových dominant (zejména od řeky Labe na levém úbočí nad obcí Prackovice nad Labem),
4) významným způsobem zabraňuje střetu vozidel se zvěří,
5) vyhýbá se nebezpečným sesuvným územím na úbočí Labe v délce několika stovek metrů,
6) je kratší o 550 m, přičemž převýšení je nižší o 24 m (tunel má velmi nízký sklon do 1,15 %), takže snižuje celkové množství výfukových plynů (v t/rok), intenzitu hluku a noční osvětlení“
Děti Země se na základě analýzy svých materiálů domnívají, že k obrovskému sesuvu asi 500 tisíc m3 zeminy dne 7. června 2013 v km 56,5 dálnice D8 nemuselo dojít, pokud by Ministerstvo životního prostředí a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR respektovaly kritické výhrady geologů z Českého geologického úřadu, později z České geologické služby.
Ti aktivně a opakovaně v letech 1995 až 2004 upozorňovali, že ministerstvem vybraný koridor v roce 1995 je z hlediska vysokého rizika sesuvů nejméně vhodný.
„Jde o absurdní situaci, neboť už při výběru koridoru a variant dálnice D8 šlo v podstatě o odborný spor řady geologů ze státní instituce s názorem profesora Jaroslava Paška z Přírodovědecké fakulty UK, který pracoval ve prospěch vybraného koridoru v roce 1995 a kterého si pak najalo i Ředitelství silnic a dálnic ČR,“ připomíná počátky schvalování trasy dálnice D8 v Českém středohoří předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Aktivním kritikem byl především oblastní geolog pro České středohoří Českého geologického ústavu Vladimír Cajz, který v roce 1995 při schvalování územního plánu Litoměřicka podporoval výstavbu dlouhého tunelu v koridoru „B“, a od roku 2000 jako kompromis tunel Kubačka délky 3,4 km v koridoru „C“, místo povrchové varianty po úbočí Labe, které je velmi náchylné na sesuvy. Shodné názory s ním měly i Děti Země.
Vladimír Cajz se přitom již v březnu 1995 kriticky vyjadřuje ke studii liberecké firmy Valbek, která předložila tři koridory dálnice D8, z nichž pak v dubnu 1995 Ministerstvo životního prostředí na doporučení Petra Anděla vybralo právě nejméně vhodný koridor „C“:
„Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu, či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné.“
V srpnu 1995 pak tento bez účasti veřejnosti vybraný koridor „C“ Vladimír Cajz opět připomínkoval při schvalování ÚP VÚC Litoměřicka: „Obě uvažované varianty (C1 a C2) nelze z geologického hlediska považovat za optimální, neboť procházejí územím náchylným ke svahovým deformacím.“
Jeho pochybnosti o vhodnosti tohoto koridoru při hodnocení vlivů dvou variant dálnice na životní prostředí pak v letech 1995 až 1996 podpořili i další geologové z Českého geologického ústavu (ČGÚ), kteří své stanovisko vypracovali pro Ministerstvo životního prostředí. Nicméně jejich upozornění nebyla brána vážně.
Například Zdeněk Hroch z ČGÚ ve svém stanovisku z března 1996 pro MŽP uvádí:
„Předložené trasy dálnice D8, dotýkající se prostoru lomu Prackovice, jsou z hlediska geologických nebezpečí velice riskantní, technicky a finančně náročné, budou vyžadovat rozsáhlé a nákladné sanační práce a nelze vyloučit, že stavba dálnice v tomto prostoru může ohrozit celkovou stabilitu území v poměrně velké rozloze.“
„Odborné výhrady těchto geologů i Dětí Země na veřejném projednání posudku EIA v srpnu 1996 však byly smeteny nepříliš přesvědčivým a narychlo vypracovaným stanoviskem autorizovaného znalce a profesora Jaroslava Paška, kterého si najala autorka posudku EIA Věra Kameníčková, i když správně měla dokumentaci EIA Petra Anděla nechat dopracovat o podrobné inženýrsko-geologické průzkumy,“ myslí si Patrik.
Profesor Jaroslav Pašek ve svém posouzení z července 1996 totiž naopak tvrdil, že vést dálnici přes sesuvná území je zcela proveditelné, nicméně se už nezmínil za jakých technických a finančních podmínek:
„Variantu doporučuji nadále sledovat jako geotechnicky nejvhodnější i v další etapě průzkumu a projekční přípravy.“
„Podle nás při výběru trasy dálnice přes České středohoří selhali úředníci Ministerstva životního prostředí, kteří v dubnu 1995 v rozporu se zákonem vydali souhlasné stanovisko SEA pro koridor „C“ bez dlouhého tunelu a v listopadu 1996 pak stanovisko EIA s variantou „C2“, neboť zcela podcenili oprávněné a podložené kritické námitky geologů, které si ministerstvo dokonce samo najalo. Na špatném výběru trasy dálnice se také významně podepsal Petr Anděl, který pro investora vypracoval dvě hodnocení vlivů na životní prostředí a vždy rizika sesuvů ignoroval. Podivnou úlohu sehrál i profesor Jaroslav Pašek, který jako autorizovaný znalec ČKAIT v roce 1996 a ještě i v roce 2004 tvrdil, že k sesuvům nemůže nikdy dojít,“ tvrdí dále Patrik.
Profesor Jaroslav Pašek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze ve svém autorizovaném znaleckém posudku pro Ředitelství silnic a dálnic ČR ještě v prosinci 2004 při srovnání schválené povrchové varianty a varianty s dlouhým tunelem Kubačka tvrdí mj. následující:
„Trasa je projektovaná tak, že se výstavbou dálnice stabilita svahu neporuší... Navíc snaha o převedení dálnice tunelem není opodstatněná, neboť stále opakované obavy z nestability území nejsou vůbec oprávněné. Území je postiženo fosilními jevy, které jsou dnes stabilní, a trasa dálnice je důsledně vedena tak, aby stabilitu nejen neporušila, ale naopak zajistila.“
Tato jednoznačná tvrzení jsou ale v příkrém rozporu se stanoviskem České geologické služby, které bylo vypracované na žádost Dětí Země rovněž v prosinci 2004:
„Svahové deformace („sesuvy“) jsou v zájmovém území vyvinuty v široké škále forem a žádnou z nich nelze označit za stabilizovanou. Některé jsou dočasně uklidněné, a tedy nebezpečné pro stavbu pouze potenciálně, nezřídka jsou však sesuvy stále aktivní... Lehká pata svahu nutně nemůže udržet stabilitu svahu a dochází ke vzniku sesuvu... K jejich aktivaci většinou dochází po delším období srážkové činnosti.“
„V březnu 2005 jsme krajským zastupitelům v čele s hejtmanem Jiřím Šulcem opět předložili tunel Kubačka, který se sesuvům mezi Dobkovičkami a Radejčínem vyhýbá, nicméně téměř všichni potřebnou změnu územního plánu odmítli, i když by dálnice stála asi 10 mld. Kč a mohla být možná hotová už v roce 2012,“ vzpomíná Patrik, podle kterého by řešením sesuvů mohla být výstavba Litochovického tunelu délky 1,3 km.
Děti Země doufají, že orgány činné v trestním řízení zahájí trestní řízení z důvodu obecného ohrožení. Sesuv totiž zničil jak část nedokončené dálnice, tak především železniční trať Správy železniční dopravní cesty. Současně vznikla škoda i Českým drahám, a. s.
Děti Země proto vytvářejí seznam osob, které by se k sesuvu mohly vyjádřit, zvláště pokud ho řada odborníků očekávala. Seznam obsahuje již více než dvacet jmen.
Podle zpráv České geologické služby sesuv strhl část zařízení kamenolomu Dobkovičky (buňky a nádrž na vodu, část kanceláří zůstala nad sesuvem) a větší objem kameniva, dále v délce asi 200 metrů zničil železniční trať v úseku Dobkovičky – Radejčín a vyplnil tak zářez dálnice v délce asi 200 metrů v km 56,3 až 56,5. Sesuv má délku až 470 metrů, šířku do 200 metrů a mocnost asi 10 až 15 metrů. Objem sesutých hmot je asi 500 tisíc m3. Jeho sanace se má provádět 12 až 18 měsíců a může stát až jednu miliardu korun.
Dálnici D8 délky 16,4 km přes České středohoří staví sdružení firem pod vedením firem EUROVIA CS, a. s., a Metrostav, a. s., přičemž původní cena ze září 2007 ve výši 9,9 mld. Kč (bez DPH) se zvýšila na cca 12,3 mld. Kč (bez DPH), tzn. o 24 procent, a termín dostavby z prosince 2010 se posunul až na červen 2015.
* * * * * * * * * *
Příloha tiskové zprávy ze dne 25. července 2013:
1) RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Posouzení studie „Dálnice D8 – stavba 0805 Lovosice – Řehlovice“ pro Valbek a spol. v. o. s., Liberec (28. 3. 1995):
„Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu, či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné... Toto území je velmi náchylné k tvorbě sesuvů. To by patrně znamenalo technicky i ekonomicky velmi náročné kotvení vozovky a stabilizaci rozsáhlého areálu sesuvného území.“
2) RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Vyjádření k „ÚPN VÚC Litoměřicko – Posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí“ (Terplan a. s., Praha) za geologickou oblast České středohoří (OG-8) (2. 8. 1995):
„Obě uvažované varianty (C1 a C2) nelze z geologického hlediska považovat za optimální, neboť procházejí územím náchylným ke svahovým deformacím.“
3) RNDr. Jiří Čelák (autorizovaný inženýr pro geotechniku): Závěrečná zpráva o orientačním inženýrskogeologickém průzkumu pro akci Dálnice D8 – stavba 0805“ (srpen 1995):
„Z inženýrskogeologického hlediska bude nejkomplikovanější úsek mezi Dobkovičkami a prackovickým lomem... Nevhodným zásahem do tohoto území může dojít k ohrožení stability území i o značné rozloze... Upozorňujeme, že stavba v tomto úseku bude velmi náročná jak z hlediska projektování, provádění, tak i z hlediska nákladů. Doporučujeme zvážit, zda by trasa nemohla být z tohoto prostoru odkloněna.“
4) RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Vyjádření oblastního geologa pro České středohoří (OG-8) k vypracování dokumentace EIA dálnice D-8 v úseku Lovosice – Řehlovice (stavba 0805) – pro vyjádření MŽP, odbor ochrany horninového prostředí ze dne 10. 4. 1996, č.j. 630.523-4/96 (8. 3. 1996):
„Stanovisko Odboru územních vazeb MŽP ze dne 20. 4. 1995 bylo, bohužel, doporučeno sledovat koridor C s variantami 1 a 2, na nějž je EIA vypracována. Jak již bylo dříve několikrát poukázáno, je to koridor z geologického hlediska nejméně vhodný z důvodů kolize trasy se sesuvným územím nad Prackovicemi... Celkově lze hodnotit dokumentaci EIA jako velmi rozsáhlou, v mnohých ohledech podrobně zpracovanou, avšak z hlediska posouzení vlivu nejproblematičtějších technických prací na životní prostředí nedopracovanou. Proto nedoporučuji její přijetí a navrhuji dokumentaci ve výše zmíněných nedostatcích doplnit.“
5) Ing. Zdeněk Hroch, CSc. (Český geologický ústav): Orientační inženýrskogeologický průzkum pro akci Dálnice D8 – stavba 0805 v úseku mezi Sulejovicemi a Stadicemi (vyjádření ke stanovisku RNDr. Jiřího Čeláka v dokumentaci EIA) – pro vyjádření MŽP, odbor ochrany horninového prostředí ze dne 10. 4. 1996, č.j. 630.523-4/96 (11. 3. 1996):
„Předložené trasy dálnice D8, dotýkající se prostoru lomu Prackovice, jsou z hlediska geologických nebezpečí velice riskantní, technicky a finančně náročné, budou vyžadovat rozsáhlé a nákladné sanační práce a nelze vyloučit, že stavba dálnice v tomto prostoru může ohrozit celkovou stabilitu území v poměrně velké rozloze... Z hlediska inženýrskogeologického jsou všechny varianty tras dálnice D8, vedené po levém úbočí údolního svahu Labe, nejméně vhodné a obsahují největší počet geologických rizik, která mohou stavbu dálnice nesmírně prodražit a v některých případech i ohrozit. Doporučujeme proto vedení trasy dálnice přes České středohoří znovu přehodnotit.“
6) prof. Ing. Jaroslav Pašek, DrSc.: Závěry expertního posouzení svahových deformací v úseku dálnice D8 – stavba 0805 (širší oblast Prackovice) (červenec 1996):
„Variantu doporučuji nadále sledovat jako geotechnicky nejvhodnější i v další etapě průzkumu a projekční přípravy.“
7) RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Geologické vyjádření ke studii: „Tunel Kubačka, studie alternativního vedení trasy D8 stavba 0805 v úseku Chotiměř – Radejčín“ – pro firmu CZ-ABP s. r. o. (31. 1. 2001):
„Povrchová varianta C se od staničení cca 56,0 dostává do kontaktu s rozsáhlou oblastí výše zmíněných sesuvných akumulací a antropogenních sedimentů ve všech svých uvažovaných modifikacích. Jedinou schůdnou možností je pilotáž – výstavba estakády v celé délce takto postiženého území (nejméně 2 km)... Jakýkoliv zásah je zde nevhodný, protože může velmi pravděpodobně vyvolat aktivizaci svahového pohybu a poškození trati.”
8) prof. Ing. Jaroslav Pašek, DrSc.: Geotechnické posouzení, dálnice D-8 stavba 805, varianty „tunel Kubačka“: Srovnávací posouzení geotechnických podmínek výstavby – autorizovaný odborný posudek – pro Ředitelství silnic a dálnic ČR (17. 12. 2004):
„Řada indicií svědčí o dlouhodobé stabilitě území – dvě železniční trati, silnice, několik dálkových vedení jde napříč svahem, aniž by se projevoval nějaký pohyb, žádné stavební objekty nejsou porušeny. Trasa je projektovaná tak, že se výstavbou dálnice stabilita svahu neporuší... „Závěr: Z rozboru podmínek výstavby vyplývá, že tunelová varianta je finančně, technicky i časově podstatně náročnější než varianta povrchová. Obávám se, že varianta s tunelem by byla ještě dražší, než připouští autoři její studie. Navíc snaha o převedení dálnice tunelem není opodstatněná, neboť stále opakované obavy z nestability území nejsou vůbec oprávněné. Území je postiženo fosilními jevy, které jsou dnes stabilní, a trasa dálnice je důsledně vedena tak, aby stabilitu nejen neporušila, ale naopak zajistila.“
Jaroslav Pašek je autorizovaný profesor inženýrské geologie na Přírodovědecké fakultě UK, Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky – viz seznam ČKAIT: http://www.ckait.cz/autorizovane-osoby/p.
9) RNDr. Jan Čurda a kolektiv: Vyjádření k „návrhu vybudovat na dálnici D8-0805 Lovosice – Řehlovice v CHKO České středohoří tunel Kubačka délky 3,35 km namísto dvou krátkých z geologického hlediska s důrazem na inženýrsko-geologické vlivy“ – pro Děti Země, sekci Za ekologicky čistou dopravu (16. 12. 2004):
„Svahové deformace („sesuvy“) jsou v zájmovém území vyvinuty v široké škále forem a žádnou z nich nelze označit za stabilizovanou. Některé jsou dočasně uklidněné, a tedy nebezpečné pro stavbu pouze potenciálně, nezřídka jsou však sesuvy stále aktivní... K variantě se schváleným územním rozhodnutím (varianta „ŘSD původní“) je možné říci, že prochází po svazích údolí Labe velmi komplikovaným územím poznamenaným těžební činností v bývalém lomu Prackovice a sesuvným územím s četnými vymapovanými sesuvy všech možných stáří až po recentní... Území se vyznačuje silnou náchylností k tvorbě kluzných ploch sesuvů – a to i v místech nejméně očekávaných... Lehká pata svahu nutně nemůže udržet stabilitu svahu a dochází ke vzniku sesuvu... K jejich aktivaci většinou dochází po delším období srážkové činnosti...“
K autorům stanoviska:
RNDr. Jan Čurda = vedoucí Správy oblastních geologů České geologické služby
RNDr. Pavel Kopecký = oblastní geolog České geologické služby
Ing. Petr Kycl = specialista ČGS pro inženýrskou geologii
Mgr. Jiří Krupička = specialista ČGS pro inženýrskou geologii
10) RNDr. Miroslav Patrik a kol.: Podkladový materiál ekologických sdružení pro zastupitele Ústeckého kraje na jednání dne 9. 3. 2005: Dálnice D8 v CHKO České středohoří: informace o výhodách tunelu délky 3,44 km – Děti Země, sekce Za ekologicky čistou dopravu (8. 3. 2005), výtah:
„Hlavní výhody tunelu Kubačka délky 3,44 km dle odborných údajů:
1) vyhýbá se biotopům zvláště chráněných druhů organismů
2) přes nejvyšší část Českého středohoří zahrnutou do Evropské ekologické sítě (EECONET) je trasa vedena v tunelu délky 3,44 km, čímž dojde k ochraně úbočí levostranného údolí Labe před navrhovanou výstavbou mostních konstrukcí v celkové délce cca 777 m (některé na sesuvech) a před negativními vlivy automobilového provozu, přičemž nebude nutné stavět dva tunely Prackovice a Radejčín v celkové délce cca 890 m,
3) z krajinářského hlediska zcela ochraňuje jádrovou oblast Evropské ekologické sítě, čímž dochází k eliminaci migrační bariéry zvěře a lidí v dlouhém úseku a k ochraně pohledových dominant (zejména od řeky Labe na levém úbočí nad obcí Prackovice nad Labem),
4) významným způsobem zabraňuje střetu vozidel se zvěří,
5) vyhýbá se nebezpečným sesuvným územím na úbočí Labe v délce několika stovek metrů,
6) je kratší o 550 m, přičemž převýšení je nižší o 24 m (tunel má velmi nízký sklon do 1,15 %), takže snižuje celkové množství výfukových plynů (v t/rok), intenzitu hluku a noční osvětlení“
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
