Zelený kruh: Podporujeme posílení ochrany stromů a vznik národního parku Křivoklátsko. Druhová ochrana vyžaduje ještě úpravy

Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko považuje Zelený kruh za důležitý krok k ochraně přírodně cenného území, který přinese i ekonomické přínosy pro místní obyvatele. Ochrana tohoto území vychází z jeho vyhodnocení dle UNESCO i předchozího legislativního návrhu z roku 2013. Jak dokládají výzkumy veřejného mínění, veřejnost ochranu divoké přírody prostřednictvím národních parků dlouhodobě podporuje. Jan Skalík (Hnutí DUHA): „Vyhlášení národního parku Křivoklátsko je stejně tak důležité jako nezhoršení úrovně ochrany přírody ve všech ostatních národních parcích. Obáváme se pozměňovacích návrhů, které se budou snažit potopit vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a návrhů, které naruší fungování ostatních národních parků.“ Zelený kruh vítá také posílení ochrany stromů rostoucích mimo les. Novela zavádí při kácení kvůli záměrům podléhajícím jednotnému environmentálnímu stanovisku povinnost uložit náhradní výsadbu nebo odvedení poplatku do obecního rozpočtu. Marcela Klemensová (Arnika): “Vzrostlé stromy musí zůstat zachovány. Povinnost pro stavebníky, vždy provést náhradní výsadbu anebo zaplatit poplatek obci má stavebníky motivovat k tomu, aby plánovali výstavbu s respektem k městské zeleni. Stavební náklady spojené s náhradní výsadbou anebo poplatky za vykácené stromy vůbec vznikat nemusí.” Petra Kolínská (Zelený kruh): “Novela usiluje o ochranu vzrostlých stromů jenom částečně. V novele chybí ustanovení, které by definovalo vztahy mezi uliční stromořadí a technickou infrastrukturu, která je v podzemí. To, že se tento požadavek nepodařilo zahrnout do projednávané novely, je promarněná příležitost.” Navrhované změny v oblasti druhové ochrany přinášejí právní nejistotu a nejasné dopady v praxi. Novela mění základní principy ochrany druhů, aniž by jasně stanovila pravidla pro jejich uplatnění. Pokud mají být nové mechanismy funkční, musí být jednoznačně vymezeny a právně závazné. Zelený kruh doporučuje ponechat zákon v platném znění a řešit změny prostřednictvím úpravy vyhlášky. Je proto nutné do zákona doplnit zmocnění (§ 48 odst. 3), které umožní vydání závazné vyhlášky (č. 395/1992 Sb) definující klíčové pojmy a metodická pravidla, aby se předešlo rozdílným výkladům a zajistila se účinná ochrana přírody. Martina Skohoutilová (Pražská pastvina): „Aby druhová ochrana skutečně fungovala, musí být nastavena jednoznačně a předvídatelně. Současná novela však přináší více otázek než odpovědí a neobsahuje dostatečné záruky, že změny povedou k lepší ochraně biodiverzity. Nejednoznačné právní prostředí by totiž vedlo nejen k obcházení ochrany, ale i k právním sporům, které nepřinesou užitek ani přírodě, ani vlastníkům a zemědělcům.“