https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/podrobna-prirucka-odhaluje-krasy-a-taje-domacich-druhu-jerabu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Podrobná příručka odhaluje krásy a taje domácích druhů jeřábů

Strnady – 3. března 2020 – V přírodě České republiky můžeme podle posledních poznatků najít 22 domácích druhů jeřábů. Zdaleka nejběžnějším a všeobecně známým druhem, se kterým se můžeme setkat prakticky na celém území od nížin až do subalpínského stupně, je jeřáb ptačí. V teplejších oblastech státu se roztroušeně vyskytuje lesnicky významný a snadno poznatelný jeřáb břek.
Kromě těchto druhů u nás však roste i řada dalších, zajímavých a vzácných jeřábů, z nichž mnohé jsou vázány pouze na jednu nebo několik málo lokalit. Třináct z nich se dokonce nikde jinde než v Česku nevyskytuje, takže jde o naše endemity, zasluhující nejvyšší ochrany. Všechny tyto druhy dopodrobna popisuje Metodická příručka k určování domácích druhů jeřábů, kterou vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Jejími autory jsou Václav Buriánek a Petr Novotný, kdy první z autorů provedl terénní průzkum řady lokalit, na kterých jednotlivé druhy jeřábů rostou. Výsledkem je praktická, srozumitelná a názorná příručka k určování domácích druhů jeřábů na přírodních stanovištích v terénu., který poslouží jak lesníkům, tak i laikům, kteří rádi poznávají přírodu.
Klíč k rozlišování základních druhů je založen především na morfologických znacích na listech. Pro určování v zimním období jsou uvedeny znaky na pupenech. Rozlišování základních druhů je poměrně jednoduché. V další části textu a v přílohách jsou pak pro vážnější zájemce k dispozici podklady a podrobnější informace potřebné k rozlišení a determinaci našich vzácnějších a obtížně určitelných druhů z okruhu jeřábu muku. Situaci s určováním na přírodních lokalitách ale může značně usnadnit použití regionálních klíčů, které jsou v publikaci též popsány. Metodika je doplněna bohatou fotografickou přílohou se snímky listů, plodů a většinou i květů všech druhů. Vzhledem k rozšíření hlavních druhů a k uvedení českých endemitů, které se v zahraničních klíčích nevyskytují, je metodika významná i v evropském měřítku. Aktuální podíl v druhové skladbě lesů dosahuje u jeřábu ptačího 0,28 % (7298,01 ha), u jeřábu břeku pak pouze 0,004 % (108,61 ha).
„Zdaleka nejrozšířenější jeřáb ptačí je spolu s břízami a topolem osikou pokládán za běžnou pionýrskou dřevinu nevyžadující zvláštní péči, která navíc dobře plní i funkci přípravné dřeviny při zalesňování velkoplošných kalamitních holin. Ostatní druhy jeřábů jsou cennou složkou některých společenstev, zejména na specifických stanovištích, kde patří mezi významné meliorační a zpevňující dřeviny. Plní hlavně mimoprodukční funkce a mají nezastupitelný význam ekologický. Neopominutelný je také jejich přínos vědecký, protože jeřáby se vzhledem k probíhajícím spontánním hybridizačním procesům staly objektem mnoha taxonomických studií s využitím moderních metod, jejichž výsledkem bylo objevení a popsání celé řady nových endemických druhů,“ uvádějí autoři.
Z lesnického hlediska je vzhledem k produkci dřeva za ekonomicky zajímavý považován pouze jediný druh – jeřáb břek, u něhož byly v Česku realizovány některé projekty týkající se inventarizace a opatření na záchranu genetických zdrojů. K těmto aktivitám bylo v poslední době přistoupeno i v případě horských populací jeřábu ptačího v Jizerských horách. V poslední době se vedle jeřábu břeku větší pozornost zaměřuje i na jeřáb oskeruši, o jehož lesnické i zahradnické pěstování je projevován zvýšený zájem z pohledu zvyšování biodiverzity v krajině a také kvůli jedlým plodům.
Podle odborníků nabývá vzhledem k zhoršenému stavu lesů a žádoucí preferenci listnatých dřevin ekologická a ekonomická hodnota jeřábů na důležitosti: „Předpokládá se, že v souvislosti s globálním oteplováním stoupne u nás význam a zastoupení teplomilných dřevin, které relativně dobře snášejí letní sucho, mezi něž většina jeřábů patří. Je tedy žádoucí věnovat jeřábům patřičnou pozornost s cílem udržet a případně i zvýšit jejich zastoupení všude tam, kde jsou pro ně vhodné stanovištní podmínky,“ uzavírá Václav Buriánek.
Metodika je volně přístupná na webových stránkách VÚLHM zde: https://www.vulhm.cz/aktivity/vydavatelska-cinnost/lesnicky-pruvodce/

Kontaktní údaje: RNDr. Václav Buriánek, Ing. et Ing. Petr Novotný, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin, e-mail: burianek@vulhm.cz

Příloha: Příklady domácích druhů jeřábů
Jeřáb ptačí je mimořádně přizpůsobivá a zcela nenáročná pionýrská dřevina s důležitými ochrannými a melioračními vlastnostmi. Nepotlačuje jiné dřeviny, naopak v mládí podporuje jejich růst a kvalitu. Plní významné funkce zejména v horských lesích. Vzhledem k odolnosti vůči kouřovým plynům byl jako přípravná dřevina, většinou ve směsi s břízou, ve velkém měřítku používán při zalesňování imisních kalamitních holin v Krušných horách.
Jeřáb břek je z lesnického hlediska ze všech našich jeřábů zdaleka nejvýznamnější. Roste většinou na těžších, sušších, různě výživných půdách, často na skalnatém nebo suťovém podloží. Jeho plody, v minulosti hojně využívané, jsou bohaté na vitamin C. Je ceněn rovněž včelaři, především však nachází uplatnění v dřevařském průmyslu.
Jeřáb chlumní je ostrůvkovitě rozšířen ve středních, západních a severozápadních Čechách. Dává přednost vápnitým, živinami bohatým půdám. Jedná se o výrazně teplomilnou a světlomilnou dřevinu se značnou odolností vůči suchu. Výškové maximum výskytu v Česku (České středohoří, Milešovka) je cca 800 m n. m.
Jeřáb muk je spíše keř nebo malý strom vyskytující se u nás pouze na jižní Moravě. Dosud doložený roztroušený autochtonní výskyt je omezen pouze na oblast Podyjí mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí, vzácně též na Moravský kras a Bílé Karpaty, kde dosahuje výškového maxima 660 m n. m.
Jeřáb český je endemitem Českého středohoří, kde byl zatím zjištěn na přibližně 36 lokalitách Lounského a Milešovského středohoří, takže je jednoznačně nejhojnějším českým endemickým jeřábem.
Jeřáb oskeruše je v Česku odedávna zřídka pěstován jako okrasná i ovocná dřevina v nejteplejších oblastech, kde příležitostně zplaňuje. Výskyty na jihovýchodní Moravě jsou většinou autorů považovány za původní. Podle poslední inventarizace je počet vzrostlých stromů možné odhadovat nanejvýše na několik málo stovek. V minulosti byl vysazován pro tvrdé dřevo ve vinicích.
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist