Moravský ornitologický spolek: Pomáháme našim opeřencům

Vysoká sněhová pokrývka a přetrvávající mrazy jsou vážným nebezpečím nejen pro přezimující zvěř, ale také pro naše opeřence. Ptáci se přes sníh a náledí nemohou dostat k přirozené potravě a jsou z části odkázáni na naši pomoc. V zimě ztrácejí svou přirozenou plachost a hledají potravu v naší blízkosti, v zahradách a na krmítkách. Stále více lidí pak kontaktuje Moravský ornitologický spolek v Přerově a žádá o radu, jak ptákům pomoci překonat nepřízeň počasí.

Nabízíme vám proto několik rad a základních pravidel, jak krmit naše přezimující ptactvo:
Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože způsobují ptákům vážné zažívací potíže. Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít strouhanou housku, kousky masa, nebo lůj. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody, pokud nebyly chemicky ošetřeny. Můžeme rovněž zakoupit přímo speciální směs určenou pro zimní přikrmování ptáků. Nejvhodnější jsou semena slunečnice.

Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí.
Protože jsou však i ptáci vybíraví a nemusí vzít zavděk úplně vším, co jim nabídnete, předkládáme vám jídelníček nejčastějších zimních hostů na krmítku: Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy, vrabci a hrdličky zahradní určitě nepohrdnou pšenicí, ovsem nebo strouhanou houskou. Pro zvonky, pěnkavy a strnady jsou nejvhodnější semena slunečnice.

Jiří Šafránek
Moravský ornitologický spolek - středomoravská pobočka ČSO