Tiskové zprávy
Česká krajina: Poprvé na světě. V Česku vznikla první lokalita, kde jsou divocí koně, zubři a pratuři
Česko má od dnešního odpoledne světový unikát. Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice, který se nachází mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou, se stal prvním místem, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy. Tedy divocí koně, zubři a pratuři.
„Podobný pohled se lidem nenaskytl možná několik posledních tisíc let,“ říká Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Zubři byli v přírodě vyhubeni až počátkem dvacátého století, pratuři o tři sta let dříve a koně zřejmě již před mnoha sty lety a možná i tisícovkou let. Jejich poslední populace však přežívaly na různých místech, takže v jedné lokalitě se neměly možnost potkat několik tisíciletí.
„V bývalém vojenském prostoru Milovice se velcí kopytníci vyskytují na dvou pastvinách vzdálených přes čtyři kilometry. Zubři a pratuři jsou totiž příbuzné druhy a jejich soužití zatím není vyzkoušeno, ani jedna z pastvin navíc není pro dvě stáda velkých turů dostatečně velká,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Zatímco divocí koně a zpětně šlechtění pratuři se nacházejí na čtyřicetihektarové pastvině v sousedství města Milovice, zubři dnes začali zabydlovat aklimatizační ohradu v lokalitě Traviny nedaleko Benátek nad Jizerou, kde budou mít po karanténě k dispozici pastvinu o rozloze zhruba sto dvaceti hektarů.
Skupina sedmi samic přijela ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva roky. Transport měl na pastvinu původně dorazit v pondělí, kvůli administrativním potížím na polské straně nakonec přijel v neděli. Oproti původnímu plánu však nabral několikahodinové zpoždění.
Navíc jeho cestu v posledním úseku a také vykládání zvířat komplikovalo bahno, které se vytvořilo po vydatném nočním dešti. První dva zubři tak byli vypuštění v posledních paprscích zapadajícího slunce těsně před šestnáctou hodinou. Přepravní bedny otevřeli hejtman Středočeského kraje Miloš Petera a přední český biolog David Storch.
„Největším překvapením bylo, že ze všech tří druhů zvířat, která jsme v rezervaci letos vypouštěli, byli zubři nejméně plaší. Přestože byli odchyceni v polských rezervacích uprostřed lesů, a nikdy nežili v zajetí, po otevření beden před lidmi neutíkali a několik minut stáli v blízkosti více než stovky diváků. S příjezdem divokých koní, kteří před lidmi okamžitě utekli do vysoké vegetace, se to nedalo srovnat,“ porovnává Dalibor Dostál.
Zbývajících pět zvířat bylo postupně vypuštěno již za tmy kolem půl šesté. Někteří zubři se potom vraceli k místu s přepravními bednami, což pak komplikovalo vypouštění dalších zvířat, protože ošetřovatelé museli dávat pozor na zubry, kteří se již volně pohybovala kolem. Svážení prázdných přepravních beden pak trvalo až do jedenadvacáté hodiny.
Býk za samicemi přijede s několikadenním zpožděním. Původně vybraný samec totiž neprošel přísnými veterinárními testy.
Zubři patří v České republice k původním živočišným druhům. Na území současného Středočeského kraje se přitom dochovaly jedny z posledních archeologických dokladů o jejich výskytu. Nálezy z Libice nad Cidlinou na Nymbursku je dokládají ještě v 10. století. Na území dnešní České republiky žili zřejmě až do 14. století. V šestnáctém století se pak arcikníže Ferdinanda Tyrolský pokusil zubry vrátit do lesů na Brandýsku a později i na Křivoklátsku.
Návrat zubrů umožnila podpora několika partnerů projektu. Mezi nejvýznamnější patří Středočeský kraj. „Stádo zubrů, které dnes přibylo do areálu divoké přírody v Milovicích, vřele vítám. Středočeský kraj podporuje aktivity společnosti Česká krajina, která se snaží o návrat některých druhů zvířat do naší přírody, které lidé už v dávných dobách vyhubili. Po divokých koních a praturech tak nyní obohacují místní faunu i zubři. Očekávám, že nový druh zvířat v Milovicích bude pro zdejší obyvatele a návštěvníky stejnou atrakcí, jako předchozí vypuštěná zvířata. Sleduji i velmi pozitivní vliv velkých savců na proměnu stepní krajiny Milovicka, kde se opět šíří vzácné druhy rostlin. Budu i nadále pozorně sledovat, jak se zde bude zvířatům dařit,“ ocenil hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.
Projekt podporuje i město Benátky nad Jizerou. „Město Benátky nad Jizerou vítá iniciativu společnosti Česká krajina v nasazení velkých kopytníků v oblasti Traviny u Benátek nad Jizerou. Doufáme, že zubři a divocí koně budou postupně napravovat to, co člověk zanedbal. Šetrným cíleným spásáním se vytváří podmínky pro obnovu původní skladby ohrožených stepních biotopů v této oblasti,“ konstatoval Jaroslav Král, starosta města Benátky nad Jizerou.
Podle jeho slov chce město navíc vybudováním naučné cyklostezky a pozorovatelny přiblížit toto téma široké veřejnosti a šetrnou turistikou citlivě zvýšit osvětu a propagaci celého území. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.
Záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou, podporuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje část tamních pozemků. „Zachování specifických stanovišť pomocí velkých spásačů vegetace vidím jako smysluplnou a efektivní cestu péče o připravovanou národní přírodní památku. Navíc se jedná o projekt významný z vědeckého hlediska, a to nejen pro přírodovědce, pominout nelze ani jeho určitou zajímavost pro veřejnost“ řekl Ladislav Pořízek, ředitel příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, kterým je Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Projekt návratu zubrů do jeho počátku podporuje rovněž společnost Ekospol, pivovaru Zubr, Nadačního fondu rodiny Orlických a veřejné sbírky.
Cílem návratu velkých kopytníků je nejenom vracet do přírody původní druhy velkých zvířat, ale především s jejich pomocí chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se s nimi vyvíjely po tisíce let. Zubři budou po příjezdu pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě. Poté budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.
Pro vznik přirozené mozaiky je klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní. Každé z těchto zvířat se totiž zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny. Díky tomu vznikne přirozená mozaika, kterou pro svůj život potřebuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Dalším cílem projektu je podpořit šetrný turistický ruch v regionu. „Díky tomu, že jde o celosvětově unikátní projekt a velká zvířata jsou v národních parcích Afriky i Asie tím nejatraktivnějším cílem turistů, má bývalý prostor Milovice velkou šanci stát se návštěvníky vyhledávanou destinací, samozřejmě v míře, která nebude rušit místní přírodu,“ doplňuje Dalibor Dostál.
Již letos se na divoké koně do Milovic přijely podívat tisíce turistů, zprávy o příjezdu divokých koní a praturů obletěly svět a přinesla je sdělovací prostředky na pěti kontinentech, včetně prestižních médií jako New York Times, Washington Post, BBC nebo Die Welt.
První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchem u města Milovice tehdy přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti praturů dovezených z Holandska. S lokalitou na Travinách tak rozloha rezervace na území bývalého vojenského prostoru dosáhne přibližně sto šedesáti hektarů.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Na péči o zubry může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
„Podobný pohled se lidem nenaskytl možná několik posledních tisíc let,“ říká Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Zubři byli v přírodě vyhubeni až počátkem dvacátého století, pratuři o tři sta let dříve a koně zřejmě již před mnoha sty lety a možná i tisícovkou let. Jejich poslední populace však přežívaly na různých místech, takže v jedné lokalitě se neměly možnost potkat několik tisíciletí.
„V bývalém vojenském prostoru Milovice se velcí kopytníci vyskytují na dvou pastvinách vzdálených přes čtyři kilometry. Zubři a pratuři jsou totiž příbuzné druhy a jejich soužití zatím není vyzkoušeno, ani jedna z pastvin navíc není pro dvě stáda velkých turů dostatečně velká,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Zatímco divocí koně a zpětně šlechtění pratuři se nacházejí na čtyřicetihektarové pastvině v sousedství města Milovice, zubři dnes začali zabydlovat aklimatizační ohradu v lokalitě Traviny nedaleko Benátek nad Jizerou, kde budou mít po karanténě k dispozici pastvinu o rozloze zhruba sto dvaceti hektarů.
Skupina sedmi samic přijela ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva roky. Transport měl na pastvinu původně dorazit v pondělí, kvůli administrativním potížím na polské straně nakonec přijel v neděli. Oproti původnímu plánu však nabral několikahodinové zpoždění.
Navíc jeho cestu v posledním úseku a také vykládání zvířat komplikovalo bahno, které se vytvořilo po vydatném nočním dešti. První dva zubři tak byli vypuštění v posledních paprscích zapadajícího slunce těsně před šestnáctou hodinou. Přepravní bedny otevřeli hejtman Středočeského kraje Miloš Petera a přední český biolog David Storch.
„Největším překvapením bylo, že ze všech tří druhů zvířat, která jsme v rezervaci letos vypouštěli, byli zubři nejméně plaší. Přestože byli odchyceni v polských rezervacích uprostřed lesů, a nikdy nežili v zajetí, po otevření beden před lidmi neutíkali a několik minut stáli v blízkosti více než stovky diváků. S příjezdem divokých koní, kteří před lidmi okamžitě utekli do vysoké vegetace, se to nedalo srovnat,“ porovnává Dalibor Dostál.
Zbývajících pět zvířat bylo postupně vypuštěno již za tmy kolem půl šesté. Někteří zubři se potom vraceli k místu s přepravními bednami, což pak komplikovalo vypouštění dalších zvířat, protože ošetřovatelé museli dávat pozor na zubry, kteří se již volně pohybovala kolem. Svážení prázdných přepravních beden pak trvalo až do jedenadvacáté hodiny.
Býk za samicemi přijede s několikadenním zpožděním. Původně vybraný samec totiž neprošel přísnými veterinárními testy.
Zubři patří v České republice k původním živočišným druhům. Na území současného Středočeského kraje se přitom dochovaly jedny z posledních archeologických dokladů o jejich výskytu. Nálezy z Libice nad Cidlinou na Nymbursku je dokládají ještě v 10. století. Na území dnešní České republiky žili zřejmě až do 14. století. V šestnáctém století se pak arcikníže Ferdinanda Tyrolský pokusil zubry vrátit do lesů na Brandýsku a později i na Křivoklátsku.
Návrat zubrů umožnila podpora několika partnerů projektu. Mezi nejvýznamnější patří Středočeský kraj. „Stádo zubrů, které dnes přibylo do areálu divoké přírody v Milovicích, vřele vítám. Středočeský kraj podporuje aktivity společnosti Česká krajina, která se snaží o návrat některých druhů zvířat do naší přírody, které lidé už v dávných dobách vyhubili. Po divokých koních a praturech tak nyní obohacují místní faunu i zubři. Očekávám, že nový druh zvířat v Milovicích bude pro zdejší obyvatele a návštěvníky stejnou atrakcí, jako předchozí vypuštěná zvířata. Sleduji i velmi pozitivní vliv velkých savců na proměnu stepní krajiny Milovicka, kde se opět šíří vzácné druhy rostlin. Budu i nadále pozorně sledovat, jak se zde bude zvířatům dařit,“ ocenil hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.
Projekt podporuje i město Benátky nad Jizerou. „Město Benátky nad Jizerou vítá iniciativu společnosti Česká krajina v nasazení velkých kopytníků v oblasti Traviny u Benátek nad Jizerou. Doufáme, že zubři a divocí koně budou postupně napravovat to, co člověk zanedbal. Šetrným cíleným spásáním se vytváří podmínky pro obnovu původní skladby ohrožených stepních biotopů v této oblasti,“ konstatoval Jaroslav Král, starosta města Benátky nad Jizerou.
Podle jeho slov chce město navíc vybudováním naučné cyklostezky a pozorovatelny přiblížit toto téma široké veřejnosti a šetrnou turistikou citlivě zvýšit osvětu a propagaci celého území. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.
Záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou, podporuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje část tamních pozemků. „Zachování specifických stanovišť pomocí velkých spásačů vegetace vidím jako smysluplnou a efektivní cestu péče o připravovanou národní přírodní památku. Navíc se jedná o projekt významný z vědeckého hlediska, a to nejen pro přírodovědce, pominout nelze ani jeho určitou zajímavost pro veřejnost“ řekl Ladislav Pořízek, ředitel příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, kterým je Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
Projekt návratu zubrů do jeho počátku podporuje rovněž společnost Ekospol, pivovaru Zubr, Nadačního fondu rodiny Orlických a veřejné sbírky.
Cílem návratu velkých kopytníků je nejenom vracet do přírody původní druhy velkých zvířat, ale především s jejich pomocí chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se s nimi vyvíjely po tisíce let. Zubři budou po příjezdu pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě. Poté budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.
Pro vznik přirozené mozaiky je klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní. Každé z těchto zvířat se totiž zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny. Díky tomu vznikne přirozená mozaika, kterou pro svůj život potřebuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Dalším cílem projektu je podpořit šetrný turistický ruch v regionu. „Díky tomu, že jde o celosvětově unikátní projekt a velká zvířata jsou v národních parcích Afriky i Asie tím nejatraktivnějším cílem turistů, má bývalý prostor Milovice velkou šanci stát se návštěvníky vyhledávanou destinací, samozřejmě v míře, která nebude rušit místní přírodu,“ doplňuje Dalibor Dostál.
Již letos se na divoké koně do Milovic přijely podívat tisíce turistů, zprávy o příjezdu divokých koní a praturů obletěly svět a přinesla je sdělovací prostředky na pěti kontinentech, včetně prestižních médií jako New York Times, Washington Post, BBC nebo Die Welt.
První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchem u města Milovice tehdy přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti praturů dovezených z Holandska. S lokalitou na Travinách tak rozloha rezervace na území bývalého vojenského prostoru dosáhne přibližně sto šedesáti hektarů.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Na péči o zubry může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
