Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Populace jeřábu břeku v Čechách se geneticky liší od populací jeřábu břeku na Moravě

Jeřáby patří k okrajovým a ekonomicky méně významným dřevinám, takže jim je v lesnické praxi i výzkumu věnována jen malá pozornost. Z lesnického hlediska je ze všech druhů našich jeřábů zdaleka nejvýznamnější jeřáb břek (Sorbus torminalis), který se řadí mezi vzácné druhy lesních dřevin. Více než 1 % je zastoupen na 4350 ha lesních porostů. Rozloha porostů se zastoupením nižším než 1 % je 26 924 ha a celkový počet stromů rostoucích v ČR se odhaduje na více než 220 tisíc.
V lesních společenstvech se vyskytuje jen vtroušeně, netvoří čisté porosty, má malou konkurenční schopnost, plody jsou oblíbenou potravou zvěře. Optimum výskytu leží v oblasti doubrav, v nichž zaujímá nejteplejší polohy. Jedná se o pomalu rostoucí strom, který může v 80–100 letech dosáhnout až výšky 20–25 m. V posledních letech se zájem o jeho pěstování zvyšuje, zejména pro produkci velmi hodnotného dřeva a také pro zvyšování stability a biodiverzity lesních porostů. Velký potenciál do budoucna mu dává také tolerance k suchu v důsledku probíhající klimatické změny. Doposud jsme však o něm neměli příliš mnoho informací.
Vývoj přirozených populací závisí na rozmanitosti genomů jedinců, kteří je vytvářejí, tedy na rozsahu jejich genetické diverzity. Přitom genetická rozmanitost zůstává nejméně známým aspektem celkové biologické rozmanitosti. Nové poznatky jasně ukazují na zásadní význam genetické diverzity pro přežívání životaschopných populací mnoha organismů.
Výzkumu jeřábu břeku se věnují vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin. Vedle jeho inventarizace a mapování výskytu se věnují také genetickému rozlišení jednotlivých populací jeřábu břeku v České republice.
Při řešení výzkumného projektu NAZV č. QK23020020 „Využití analýz DNA pro účely zachování žádoucí genetické diverzity uznaných zdrojů kvalifikovaného reprodukčního materiálu a pro genetickou charakterizaci populací méně běžných autochtonních druhů lesních dřevin“ ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně zpracovali několik odborných výstupů.
Například v certifikované metodice popisují postupy DNA analýz s využitím polymorfních mikrosatelitových markerů pro možnost sledování úrovně genetické diverzity a zjišťování klonové identity u jeřábu břeku jako málo doceněné dřeviny představující složku zvyšující druhovou pestrost lesních ekosystémů. Navíc ověřování identity klonů např. v semenných sadech nebo ve směsích klonů a sledování genetické diverzity přispěje ke zvyšování kvality reprodukčních zdrojů.
Popis metodických postupů DNA analýz s využitím mikrosatelitových markerů pro ověřování genetických charakteristik u jeřábu břeku nebyl dosud pro podmínky ČR publikován.
Pro sledování diverzity mezi porosty s výskytem jeřábu břeku a možnost identifikace jedinců se stejným genotypem (klony) byl vybrán soubor SSR markerů otestovaný na 320 jedincích z 14 lokalit výskytu v ČR.
Podle provedené analýzy se významně odlišují struktury českých a moravských populací jeřábu břeku. Naopak struktury geograficky blízkých populací jsou si podobné, např. populace z Českého středohoří, populace z Moravy, případně populace ze středních Čech.
Publikované metodické postupy DNA analýz jsou vhodné nejen pro určení klonové identifikace zdrojů reprodukčního materiálu, ale jsou využitelné i pro rozlišení genetických struktur u souborů jedinců jeřábu břeku, pocházejících z geograficky odlišných lokalit výskytu.
Postupy klonové identifikace jsou také využitelné pro kontrolní mechanismy uživatelů. Například v semenných sadech, které patří mezi nejefektivnější strategie konzervace genových zdrojů lesních dřevin. V ČR jsou však v současnosti pro jeřáb břek evidovány pouze čtyři platné semenné sady.
V legislativě Evropské unie je zakotvena povinnost členských států vybudovat funkční kontrolní systém reprodukčního materiálu lesních dřevin. V České republice byl systém kontroly reprodukčního materiálu lesních dřevin a jejich zdrojů doposud založen na kontrole evidenčních záznamů. Objektivní ověřování deklarované klonové identity zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin (semenných sadů, archivů klonů a směsí klonů) lze uskutečňovat DNA analýzami s využitím mikrosatelitových markerů, které jsou s úspěchem využívány pro identifikaci jedinců.
Postupy k ověřování genetické diverzity jsou základem cíleného zvyšování genetické variability porostů, které budou stabilnější a odolnější k možným chorobám, škůdcům a nepříznivým podmínkám klimatu. Zvýšení počtu využívaných druhů lesních dřevin v lesním hospodářství, např. vyšším zastoupením vzácných listnáčů, může hrát důležitou roli v ochraně stability lesních porostů před možnými riziky, jako jsou výskyt škůdců a patogenů, lesní požáry a ztráta biotopů.
V důsledku probíhajících klimatických změn se vlastníci lesů snaží zvýšit odolnost a rezilienci svých porostů a usilují o zakládání smíšených lesů, aby minimalizovali rizika a škody způsobené nepředvídatelnými událostmi. Z těchto důvodů je jeřáb břek stále více v centru zájmu vlastníků lesů ve střední Evropě, a to i díky hodnotnému dřevu a vysoké toleranci vůči suchu a patogenům.
Poznatky o genetické diverzitě populací také napomáhají plnit cíle Státní politiky životního prostředí ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2026–2050 a mezinárodní závazky České republiky při ochraně biologické rozmanitosti.
Reprodukce genově bohatších populací zaručuje získání stabilnějších a odolnějších porostů, které budou zvyšovat biologickou rozmanitost, lépe se přizpůsobovat možným změnám klimatu, a tím přispívat k ochraně životního prostředí.
Certifikovaná metodika „Metodické postupy ověřování klonové identity a charakterizace genetické diverzity u jeřábu břeku s využitím mikrosatelitových markerů“ je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/11/LP_1_2025.pdf
Autoři: Ing. Pavlína Máchová, Ph.D., Ing. Helena Cvrčková, Ph.D., Mgr. Martina Komárková, Ph.D., Ing. Olga Trčková, Bc. Kateřina Vítová, VÚLHM, v. v. i., Strnady, e-mail: machova@vulhm.cz; doc. Ing. Pavel Hanáček, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně
Podle originálu připravil Jan Řezáč, e-mail: rezac@vulhm.cz