Centrum pro životní prostředí a zdraví: Poslanci nízkoemisní zóny schválili poměrem 141 : 1

Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) vítá schválení novely zákona ovzduší, která obcím umožňuje vyhlašovat tzv. nízkoemisní zóny. V krátké době nabídne CpŽPZ městům, která o to projeví zájem, zahraniční zkušenosti s přípravou těchto zón. V současné době nízkoemisní zóny úspěšně fungují v desítkách měst v Německu, Velké Británii, Holandsku, Dánsku nebo Švédsku (1). A připravují se např. ve Francii, Rakousku, Itálii a dalších zemích.

„Za dobrý signál považuji to, že pro novelu hlasovala nejen drtivá většina poslanců vládních stran, ale také většina sociálních demokratů. Jen čeští komunisté bohužel prokázali, že zvysoka kašlou na životní prostředí a kvalitu ovzduší, které dýcháme (2). Dalším na tahu je teď prezident Václav Klaus,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z CpŽPZ (3) a dodal „Už od podzimu 2010 jsme sondovali politickou vůli komunálních politiků vyhlásit nízkoemisní zóny a předběžná jednání probíhala nadějně. Městům, která o to projeví zájem, nabídneme zahrani ční zkušenosti se zaváděním nízkoemisních zón. Plánujeme také návštěvu zahraničních odborníků v České republice, případně pomoc se zorganizováním pracovní návštěvy v některé z úspěšně fungujících zón.“

Kupříkladu švédský Göteborg dosáhl zavedením nízkoemisní zóny snížení emisí prachových částic z nákladní dopravy o 40 %. Ve Stockholmu snížila zóna emise oxidů dusíku o 10 až 20 % a emise jemných prachových částic o 40 %. Dobré zkušenosti s fungováním nízkoemisní zóny má také německé hlavní město Berlín.

„Zahraniční zkušenosti jasně ukazují, že udělení přílišného množství výjimek pro vjezd do zóny nebo vyhlášení příliš malé zóny dramaticky snižuje její schopnost přispět k čistějšímu ovzduší. Zejména vozidla, které do center měst zajíždějí často, by měly splňovat slušné emisí normy nebo by měla být dovybavena filtry pro záchyt jemných prachových částic. Takové filtry jsou pro auta s dieselovými motory jakousi obdobou katalyzátorů, které jsou už mnoho let běžnou součástí vozů s benzínovými motory,“ uvedl Miroslav Šuta.

Jako jemný prach, který je typický pro výfukové plyny automobilů s dieselovým motory, se označují částice s průměrem menším než 2,5 μm (PM2,5). Krátkodobé vdechování tohoto prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.


Poznámky:

(1) Více v publikaci Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat – Příklady efektivních opatření pro zlepšení kvality ovzduší, která je bezplatně dostupná na internetové stránce Ekologického institutu Veronica: http://www.veronica.cz/?id=128&i=86

(2) Jmenovité výsledky hlasování Poslanecké sněmovny PČR o novele zákona o ovzduší http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=53729&o=6

(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví vzniklo koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.


Kontakty:

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika, Centrum pro životní prostředí a zdraví
tel.: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz