Tiskové zprávy
AOPK ČR, CSO: Potvrzeno: vzácná střevle potoční žije i v Železných horách
Na několika tocích v CHKO Železné hory proběhl nedávno monitoring střevle potoční. Průzkum potvrdil výskyt této vzácné ryby na vybraných lokalitách. Údaje budou využity pro aktualizaci regionálního akčního plánu, který pro její záchranu připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
„Střevle potoční bývala kdysi úplně běžnou rybou. Z krajiny už ale téměř vymizela, jednou z příčin je i vysychání drobných vodních toků během léta. Pro její záchranu jsme proto připravili regionální akční plán, který na Vysočině počítá s odstraňováním bariér, které střevlím brání volně proplouvat potoky, budováním vhodných průtočných tůní, které jim budou poskytovat úkryt, obnovováním přirozených vodních toků a v neposlední řadě i se záchrannými odchyty v době extrémního sucha. Pomůže to nejen střevli, ale třeba i kriticky ohrožené mihuli potoční, kterou jsme při průzkumu objevili v potoce Barovka,“ vysvětluje Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Výskyt střevlí se podařilo prokázat v potocích Cerhovka a Barovka, přičemž v posledně jmenovaném toku byla ověřena přítomnost i kriticky ohroženého druhu mihule potoční. Kromě podkladů pro aktulizaci regionálního akčního plánu byla data použita i během jednání o projednávané projektové dokumentaci na budoucí podobu mostu přes Barovku u Libice nad Doubravou. Cílem je, aby se zachovala prostupnost pro ryby i po dokončení rekonstrukce mostu, a ochrana ohrožených druhů během vlastní stavby.
Střevle potoční dorůstá zhruba 10 cm. Tato dříve hojná ryba žije v hejnech, nyní již jen ojediněle v horských a podhorských potocích s čistou vodou, neupraveným korytem a kamenitopísčitým dnem. Zde se většinou zdržuje v úsecích s pomaleji tekoucí vodou a hloubkou do 50 cm. Samci se v období tření vybarví do pestré kombinace černé, sytě zelené a červené s nápadnou bílou skvrnou na skřelích a patří tak k našim nejbarevnějším rybám, která si nezadá s mnoha akvarijními tropickými rybkami. Mimo období rozmnožování se naopak střevle snaží být nenápadné a zbarvení se mění dle prostředí. Hřbet je šedozelený, boky zelenožluté až nazlátlé a břicho bělavé až nažloutlé. Typické drobné tmavé skvrny na hřbetě a bocích se mohou slévat v podélný pruh.
„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – záchranné programy či právě regionální akční plány. Péči financujeme z různých zdrojů, národních i evropským programů. Jedním z nich je evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Na Vysočině jsme zatím připravili dva regionální akční plány – pro střevli potoční a bekasinu otavní,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Střevle potoční bývala kdysi úplně běžnou rybou. Z krajiny už ale téměř vymizela, jednou z příčin je i vysychání drobných vodních toků během léta. Pro její záchranu jsme proto připravili regionální akční plán, který na Vysočině počítá s odstraňováním bariér, které střevlím brání volně proplouvat potoky, budováním vhodných průtočných tůní, které jim budou poskytovat úkryt, obnovováním přirozených vodních toků a v neposlední řadě i se záchrannými odchyty v době extrémního sucha. Pomůže to nejen střevli, ale třeba i kriticky ohrožené mihuli potoční, kterou jsme při průzkumu objevili v potoce Barovka,“ vysvětluje Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Výskyt střevlí se podařilo prokázat v potocích Cerhovka a Barovka, přičemž v posledně jmenovaném toku byla ověřena přítomnost i kriticky ohroženého druhu mihule potoční. Kromě podkladů pro aktulizaci regionálního akčního plánu byla data použita i během jednání o projednávané projektové dokumentaci na budoucí podobu mostu přes Barovku u Libice nad Doubravou. Cílem je, aby se zachovala prostupnost pro ryby i po dokončení rekonstrukce mostu, a ochrana ohrožených druhů během vlastní stavby.
Střevle potoční dorůstá zhruba 10 cm. Tato dříve hojná ryba žije v hejnech, nyní již jen ojediněle v horských a podhorských potocích s čistou vodou, neupraveným korytem a kamenitopísčitým dnem. Zde se většinou zdržuje v úsecích s pomaleji tekoucí vodou a hloubkou do 50 cm. Samci se v období tření vybarví do pestré kombinace černé, sytě zelené a červené s nápadnou bílou skvrnou na skřelích a patří tak k našim nejbarevnějším rybám, která si nezadá s mnoha akvarijními tropickými rybkami. Mimo období rozmnožování se naopak střevle snaží být nenápadné a zbarvení se mění dle prostředí. Hřbet je šedozelený, boky zelenožluté až nazlátlé a břicho bělavé až nažloutlé. Typické drobné tmavé skvrny na hřbetě a bocích se mohou slévat v podélný pruh.
„Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – záchranné programy či právě regionální akční plány. Péči financujeme z různých zdrojů, národních i evropským programů. Jedním z nich je evropský projekt PROSPECTIVE LIFE, který nám umožňuje zaměřit se i na další vzácné rostliny a živočichy. Na Vysočině jsme zatím připravili dva regionální akční plány – pro střevli potoční a bekasinu otavní,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
