Tiskové zprávy
Svaz marginálních oblastí: Pozemkový fond zastavil prodej státní půdy
30. června 2011 | Svaz marginálních oblastí
Pozemkový fond České republiky s okamžitou platností dopisem ze dne 24. června 2011 zastavil privatizaci státní půdy. Fond odůvodnil zastavení uzavírání nových smluv tím, že narůstá riziko postihu České republiky ze strany Evropské komise. Toto opatření vyplývá z upozornění Ministerstva zemědělství na skutečnost, že bezúročnost splátek kupní ceny představuje veřejnou podporu neslučitelnou se společným trhem EU.
Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že bezúročnost splátek v žádném případě automaticky neznamená veřejnou podporu (dotaci). Bezúročnost splátkového kalendáře vede logicky k tomu, že kupující jsou ochotni za soutěžené pozemky nabídnout vyšší cenu, protože s "bezúročností" splátek ve svých očekáváních už kalkulují a patřičně tak cenu pozemku navyšují.
Zavedení úročení splátek by vedlo ke snížení kupních cen v rámci cenových nabídek. Příjem pro stát by byl stejný a pouze by došlo ke zkomplikování celého procesu v podobě složitějších smluv a splátkových kalendářů.
A fakt, že část pozemků může hospodařící zemědělec koupit přednostně, je nepoměrně složitější otázkou. Mimo jiné zejména proto, že zemědělec musí pro přednost mít daný pozemek v nájmu minimálně tři roky a do ceny pozemku se tak promítá i způsob hospodaření daného farmáře. Ve skutečnosti zemědělec na předmětných pozemcích hospodaří často deset či patnáct let a v zásadě si v tomto případě podruhé platí i své vynaložené náklady, resp. investice do půdy vložené, protože posudkové ocenění pozemku se od nich odvíjí.
Dle názoru Svazu marginálních oblastí tak mají Pozemkový fond i Ministerstvo zemědělství v ruce silné argumenty pro rozporování příslušného právního posudku, který má Svaz k dispozici a v němž se tvrdí, že bezúročnost splátek je automaticky veřejnou podporou. To by platilo v případě bezúročné půjčky, ale neplatí to při soutěži o cenu, protože s „bezúročností“ kalkulují jak farmáři, tak i další zájemci o koupi státní půdy a jsou ochotni zaplatit a platí pravidelně více, než činí vyvolávací cena.
Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že bezúročnost splátek v žádném případě automaticky neznamená veřejnou podporu (dotaci). Bezúročnost splátkového kalendáře vede logicky k tomu, že kupující jsou ochotni za soutěžené pozemky nabídnout vyšší cenu, protože s "bezúročností" splátek ve svých očekáváních už kalkulují a patřičně tak cenu pozemku navyšují.
Zavedení úročení splátek by vedlo ke snížení kupních cen v rámci cenových nabídek. Příjem pro stát by byl stejný a pouze by došlo ke zkomplikování celého procesu v podobě složitějších smluv a splátkových kalendářů.
A fakt, že část pozemků může hospodařící zemědělec koupit přednostně, je nepoměrně složitější otázkou. Mimo jiné zejména proto, že zemědělec musí pro přednost mít daný pozemek v nájmu minimálně tři roky a do ceny pozemku se tak promítá i způsob hospodaření daného farmáře. Ve skutečnosti zemědělec na předmětných pozemcích hospodaří často deset či patnáct let a v zásadě si v tomto případě podruhé platí i své vynaložené náklady, resp. investice do půdy vložené, protože posudkové ocenění pozemku se od nich odvíjí.
Dle názoru Svazu marginálních oblastí tak mají Pozemkový fond i Ministerstvo zemědělství v ruce silné argumenty pro rozporování příslušného právního posudku, který má Svaz k dispozici a v němž se tvrdí, že bezúročnost splátek je automaticky veřejnou podporou. To by platilo v případě bezúročné půjčky, ale neplatí to při soutěži o cenu, protože s „bezúročností“ kalkulují jak farmáři, tak i další zájemci o koupi státní půdy a jsou ochotni zaplatit a platí pravidelně více, než činí vyvolávací cena.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
