Hl. město Praha: Praha pokračuje v obnově veřejného osvětlení. Libeňský most dostal nová LED svítidla

V rámci obnovy veřejného osvětlení byla uskutečněna o tomto víkendu výměna zastaralých svítidel na Libeňském mostě. Nahradila je nová moderní a dálkově řízená LED svítidla. Za více než jeden milion korun byly odstraněny staré kovové stožáry a kompletně vyměněny lampy.

„Instalace světel do původních kandelábrů a sundání parazitních lamp je sice malý krok v rámci chystané celkové rekonstrukce Libeňského mostu, ale je to jasný signál, že mu chceme vrátit jeho původní krásu. Nehledě na to, že parazitní ocelové lampy už staticky nevyhovovaly a musely jít z mostu dolů. Je to také poprvé, co s výběrem světel pomohla Česká astronomická společnost. Využili jsme nejmodernějších technologií a navrhli nové lampy s respektem k původnímu návrhu od architekta Janáka. Tím jsme dosáhli nejen vhodné estetiky, ale také dostatečného osvětlení a co nejmenšího světelného znečištění. Dále pak během podzimu vyčistíme zábradlí a odstraníme zbytečná ocelová zábradlí. Údržby se také dočká zeleň, keře a stromy,“ říká k výměně osvětlení na Libeňském mostě radní hl. m. Prahy pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

Libeňský most přes řeku Vltavu v Praze spojuje Holešovice s Libní více než devadesát let. Původně bylo na mostě 20 kusů betonových stožárů vysokých 6 metrů. Na nich byla doposud svítidla ve tvaru koule o výkonu 70 wattů. V sedmdesátých letech byly k betonovým stožárům přimontovány deset metrů vysoké ocelové stožáry a na ně namontována svítidla ORION o výkonu 100 wattů. Tím došlo ke sjednocení výšky stožárů na mostě, kde je 16 světelných míst. To se týká i části pokračování mostu, kde jsou kovové stožáry normálně vsazené do země, a dále inundačního mostu, kde jsou 4 světelná místa a je tam i stejné provedení stožárů, tj. betonové - společně s ocelovými.

„Dosluhující osvětlení, které zahrnovalo svítidla tvaru koule na betonovém stožáru a svítidla sodíková na přidruženém ocelovém stožáru, bylo nahrazeno moderními LED svítidly s dálkovým řízením a diagnostikou, která byla umístěna na původních betonových stožárech, z nichž jsme zároveň odstranili ocelové konstrukce přidané v 70. letech. Tvarově jsou nová svítidla přizpůsobena svému umístění a vzhledu stavby. Zvolili jsme teplotu chromatičnosti 3 000 K, tedy teplé bílé světlo, které je našemu oku příjemné, ale zabezpečí i dostatečné osvětlení komunikací, a to při snížené spotřebě elektrické energie oproti sodíkovým svítidlům. Svítidla jsou připravena na osazení bezdrátového řízení intenzity osvětlení, které bude uvedeno do zkušebního provozu po dokončení výměny svítidel v okolí mostu. V době menší intenzity provozu bude snížena intenzita osvětlení,“ upřesňuje Tomáš Jílek, předseda představenstva Technologie hlavního města Prahy, a.s.

„Není žádným tajemstvím, že Praha je největším zdrojem světelného znečištění v České republice, z logiky největšího sídla u nás. Tím spíše by měla se světlem hospodařit, a to ekonomicky i s ohledem na obyvatele a přírodu. Uvítali jsme, když naši odbornou skupinu pro světelné znečištění oslovil pan náměstek Adam Scheinherr a konzultoval s námi nové osvětlení Libeňského mostu. Jedná se o krok správným směrem. Směrování světla pouze na místa určená k osvětlování je dnes samozřejmostí a je důležitou součástí projektu právě na mostě, kde v řece, na kterou jsou Pražané pyšní, žijí ryby. Je zde ale další důležitý parametr, a tím je barva světla uváděná jako teplota chromatičnosti. Mnoho měst a mnoho obyvatel v nich si dnes stěžuje na ostrá a zbytečně oslňující bílá svítidla, která navíc nejvíce přispívají ke světelnému znečištění. Snížit teplotu chromatičnosti na 3 000 K znamená lepší komfort pro občany a zároveň šetrnost k přírodě. Praha spolu se svými dalšími kroky k omezení světelného znečištění se tak přidává k progresivním městům,“ dodává Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti.