Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Premiér dal za pravdu Ministerstvu životního prostředí a občanům - razantní zvýšení podílu výsadby listnáčů a jedle ve vyhlášce je nutné, aby se neopakoval plošný rozpad lesů
Premiér Andrej Babiš odpovídá na dopisy, které mu k nevyhovujícímu návrhu vyhlášky zákona o lesích zasílají lidé z celé republiky. V oficiální odpovědi - na kterou Hnutí DUHA upozornila podporovatelka kampaně Zachraňme lesy - premiér ohledně připomínek Ministerstva životního prostředí napsal: „V současné situaci s velkoplošným rozpadem lesů na celém území ČR jsou naprosto nezbytným předpokladem k tomu, aby se v budoucnosti tato situace neopakovala a aby bylo zajištěno trvalé poskytování ekosystémových funkcí a služeb lesů pro společnost.” [1] A dává tak Ministerstvu životního prostředí i lidem za pravdu.
Připomínky Ministerstva životního prostředí jsou klíčové pro naplnění zadání a významu vyhlášky, která má mimo jiné stanovit minimální podíl listnáčů a jedle při výsadbách ke zvýšení odolnosti lesů. [2] To je zásadní zejména na stanovištích ve středních polohách a pahorkatinách [3], jež celkem představují více než polovinu všech českých lesů. Vzhledem k vysokému zastoupení smrku, který zde nemá vhodné podmínky k životu, jsou tato stanoviště zároveň nejohroženější, jak dokládá rozpad smrkových monokultur na severní Moravě a letos už i na Třebíčsku, v okolí Jihlavy a na mnoha dalších místech kraje Vysočina i dalších šesti krajů.
Dle návrhu Ministerstva životního prostředí by na tato stanoviště bylo nadále možné průměrně sázet až 41,6 % smrku, což Hnutí DUHA považuje za stále ještě rizikové. Ovšem návrh Ministerstva zemědělství by umožnil plošnou výsadbu průměrně až 66,1 % smrku. [4] Zatímco výsadba porostů, v nichž smrk není dominantní, zabraňuje nezvladatelně rychlému šíření kůrovce [5], při dvoutřetinovém zastoupení smrku by se nadále budoucí smrkové porosty plošně rozpadaly.
Na premiéra Andreje Babiše i ministra Miroslava Tomana (MZe) a Richarda Brabce (MŽP) se obrátilo svým připojením k výzvě Zachraňme lesy dosud více jak 17 600 lidí. [6] Jelikož Ministerstvo zemědělství celé léto odkládá přijetí pro osud lesů zásadních připomínek Ministerstva životního prostředí, začali lidé v minulých týdnech žádat o vyřešení sporu ministerstev přímo premiéra. [7] Z jeho reakce jasně vyplývá, že je přesvědčen o tom, že pokud by nyní nebyly připomínky Ministerstva životního prostředí přijaté, bude docházet k opakovanému plošnému rozpadu lesů a odkazuje přitom na to, že vláda ČR chce dostát svému programovému prohlášení. [1]
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, uvádí:
„Premiér dal za pravdu tisícům lidí, kteří apelují na Ministerstvo zemědělství, že pokud nepřijme připomínky Ministerstva životního prostředí k lesní vyhlášce, potká české lesy plošný rozpad i v budoucnu.“
„Bezpečný podíl smrku je maximálně o deset procent vyšší než je jeho přirozené zastoupení. Ve středních polohách by například smrk přirozeně rostl velmi omezeně jen ve studených údolích, na podmáčených a jiných specifických stanovištích.“
Kontakt:
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 608 283 530, jan.skalik@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Odpověď premiéra zveřejnila uživatelka účtu sociální sítě Facebook: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10214797621068746&set=a.2096466765899&type=3&theater
[2] Význam novelizace vyhlášky je uvedený v důvodové zprávě k jejímu předložení, kde se uvádí: „Návrh vyhlášky aktivně reaguje na aktuální potřeby lesnického hospodaření v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku avizované klimatické změny a potřebou implementace adaptačních opatření vyplývajících z usnesení vlády ze dne 16. ledna 2017 č. 34 o Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu.” https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNAYSBTNV
[3] Jedná se o stanoviště středních poloh a pahorkatin označená jako cílové hospodářské soubory číslo 43, 45, 53 a 55.
[4] Průměr je vypočten na základě reálné rozlohy souborů lesních typů (SLT) na zmíněných stanovištích (data: ÚHÚL. Lesní hospodářské plány a osnovy: 2017. Dostupné online na http://eagri.cz/public/app/uhul/SIL/sil-d3.cshtml), návrhů novelizace vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Ministerstvem zemědělství (https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNAYSBTNVP) a připomínek Ministerstva životního prostředí k tomuto návrhu (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNAZNC8S4K).
[5] „Při přepočtu na 1 ha docházíme k závěru, že 32−36 listnatých stromů s vyvinutou korunou a výškou 10−30m, prostorově náhodně roztroušených (nikoliv nahloučených) dokáže prokazatelně významně snížit hustotu napadených smrků I. typographus. Podobný trend je zřejmý i pro listnáče s výškou nad 30m.” Vrška, T. 2015. Certifikovaná metodika - Doporučené formy porostních směsí a způsoby jejich obhospodařování v ochranných pásmech ZCHÚ ponechaných samovolnému vývoji v v 5.-7. lesním vegetačním stupni. VÚKOZ. str. 11. Dostupné na http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/LP_10_2015.pdf
[6] https://zachranmelesy.cz/
[7] https://zachranmelesy.cz/pane-babisi
Připomínky Ministerstva životního prostředí jsou klíčové pro naplnění zadání a významu vyhlášky, která má mimo jiné stanovit minimální podíl listnáčů a jedle při výsadbách ke zvýšení odolnosti lesů. [2] To je zásadní zejména na stanovištích ve středních polohách a pahorkatinách [3], jež celkem představují více než polovinu všech českých lesů. Vzhledem k vysokému zastoupení smrku, který zde nemá vhodné podmínky k životu, jsou tato stanoviště zároveň nejohroženější, jak dokládá rozpad smrkových monokultur na severní Moravě a letos už i na Třebíčsku, v okolí Jihlavy a na mnoha dalších místech kraje Vysočina i dalších šesti krajů.
Dle návrhu Ministerstva životního prostředí by na tato stanoviště bylo nadále možné průměrně sázet až 41,6 % smrku, což Hnutí DUHA považuje za stále ještě rizikové. Ovšem návrh Ministerstva zemědělství by umožnil plošnou výsadbu průměrně až 66,1 % smrku. [4] Zatímco výsadba porostů, v nichž smrk není dominantní, zabraňuje nezvladatelně rychlému šíření kůrovce [5], při dvoutřetinovém zastoupení smrku by se nadále budoucí smrkové porosty plošně rozpadaly.
Na premiéra Andreje Babiše i ministra Miroslava Tomana (MZe) a Richarda Brabce (MŽP) se obrátilo svým připojením k výzvě Zachraňme lesy dosud více jak 17 600 lidí. [6] Jelikož Ministerstvo zemědělství celé léto odkládá přijetí pro osud lesů zásadních připomínek Ministerstva životního prostředí, začali lidé v minulých týdnech žádat o vyřešení sporu ministerstev přímo premiéra. [7] Z jeho reakce jasně vyplývá, že je přesvědčen o tom, že pokud by nyní nebyly připomínky Ministerstva životního prostředí přijaté, bude docházet k opakovanému plošnému rozpadu lesů a odkazuje přitom na to, že vláda ČR chce dostát svému programovému prohlášení. [1]
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, uvádí:
„Premiér dal za pravdu tisícům lidí, kteří apelují na Ministerstvo zemědělství, že pokud nepřijme připomínky Ministerstva životního prostředí k lesní vyhlášce, potká české lesy plošný rozpad i v budoucnu.“
„Bezpečný podíl smrku je maximálně o deset procent vyšší než je jeho přirozené zastoupení. Ve středních polohách by například smrk přirozeně rostl velmi omezeně jen ve studených údolích, na podmáčených a jiných specifických stanovištích.“
Kontakt:
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 608 283 530, jan.skalik@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Odpověď premiéra zveřejnila uživatelka účtu sociální sítě Facebook: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10214797621068746&set=a.2096466765899&type=3&theater
[2] Význam novelizace vyhlášky je uvedený v důvodové zprávě k jejímu předložení, kde se uvádí: „Návrh vyhlášky aktivně reaguje na aktuální potřeby lesnického hospodaření v souvislosti s měnícími se přírodními podmínkami v důsledku avizované klimatické změny a potřebou implementace adaptačních opatření vyplývajících z usnesení vlády ze dne 16. ledna 2017 č. 34 o Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu.” https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNAYSBTNV
[3] Jedná se o stanoviště středních poloh a pahorkatin označená jako cílové hospodářské soubory číslo 43, 45, 53 a 55.
[4] Průměr je vypočten na základě reálné rozlohy souborů lesních typů (SLT) na zmíněných stanovištích (data: ÚHÚL. Lesní hospodářské plány a osnovy: 2017. Dostupné online na http://eagri.cz/public/app/uhul/SIL/sil-d3.cshtml), návrhů novelizace vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Ministerstvem zemědělství (https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNAYSBTNVP) a připomínek Ministerstva životního prostředí k tomuto návrhu (https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNAZNC8S4K).
[5] „Při přepočtu na 1 ha docházíme k závěru, že 32−36 listnatých stromů s vyvinutou korunou a výškou 10−30m, prostorově náhodně roztroušených (nikoliv nahloučených) dokáže prokazatelně významně snížit hustotu napadených smrků I. typographus. Podobný trend je zřejmý i pro listnáče s výškou nad 30m.” Vrška, T. 2015. Certifikovaná metodika - Doporučené formy porostních směsí a způsoby jejich obhospodařování v ochranných pásmech ZCHÚ ponechaných samovolnému vývoji v v 5.-7. lesním vegetačním stupni. VÚKOZ. str. 11. Dostupné na http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/LP_10_2015.pdf
[6] https://zachranmelesy.cz/
[7] https://zachranmelesy.cz/pane-babisi
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
DA
DAG
29.9.2018 08:10Blázni se dohadují, voda teče a situace je taková, že každý soukromý vlastník zjistí, že je lepší s kůrovcem nebojovat nechat vše sežrat a dál nechat les víceméně svému osudu.
Každý kdo umí počítat, tak zjistí, že za náklady na těžbu a pěstování utratí cca. přes sto tisíc na hektar víc než z kůrovcového dřeva dostane. Jestli ho vůbec prodá. Pochybuju, že někdo ze soukromníků tyhle peníze vytáhne z peněženky a les znova zalesní. Vláda zatím neudělala pro boj s kůrovcem vůbec nic pořádného a LČR tomu dávají korunu.
Odpovědět
Každý kdo umí počítat, tak zjistí, že za náklady na těžbu a pěstování utratí cca. přes sto tisíc na hektar víc než z kůrovcového dřeva dostane. Jestli ho vůbec prodá. Pochybuju, že někdo ze soukromníků tyhle peníze vytáhne z peněženky a les znova zalesní. Vláda zatím neudělala pro boj s kůrovcem vůbec nic pořádného a LČR tomu dávají korunu.
DA
DAG
29.9.2018 08:11Blázni se dohadují, voda teče a situace je taková, že každý soukromý vlastník zjistí, že je lepší s kůrovcem nebojovat nechat vše sežrat a dál nechat les víceméně svému osudu.
Každý kdo umí počítat, tak zjistí, že za náklady na těžbu a pěstování utratí cca. přes sto tisíc na hektar víc než z kůrovcového dřeva dostane. Jestli ho vůbec prodá. Pochybuju, že někdo ze soukromníků tyhle peníze vytáhne z peněženky a les znova zalesní. Vláda zatím neudělala pro boj s kůrovcem vůbec nic pořádného a LČR tomu dávají korunu.
Odpovědět
Každý kdo umí počítat, tak zjistí, že za náklady na těžbu a pěstování utratí cca. přes sto tisíc na hektar víc než z kůrovcového dřeva dostane. Jestli ho vůbec prodá. Pochybuju, že někdo ze soukromníků tyhle peníze vytáhne z peněženky a les znova zalesní. Vláda zatím neudělala pro boj s kůrovcem vůbec nic pořádného a LČR tomu dávají korunu.
