Arnika - Program Toxické látky a odpady: Přes dvě třetiny spaloven nevyhovuje limitům

Více než dvě třetiny českých spaloven nebyly schopny naplnit limity toxických látek Evropské unie. Prokázala to měření exhalací v letech 2002 a 2003. Velká část z nich nebyla dodnes schopna požadavkům EU vyhovět. Některé spalovny proto musely ukončit svoji činnost, další stojí a dobudovávají filtry k zachycování škodlivých látek anebo zařízení k jejich kontinuálnímu měření.

Nejčastějším důvodem neplnění limitů u spaloven bylo překročení emisních koncentrací dioxinů. Do konce roku 2003 se s limitem 0,1 ng TEQ/m3 dioxinů nevyrovnaly dvě cementárny spalující odpady, 14 spaloven nebezpečných odpadů a 10 spaloven zdravotnických odpadů. Druhý největší problém pro spalovny představují limity pro emise chlorovodíku (v 16 případech) a pro emise těžkých kovů II. a III. skupiny (v 15 případech). Poslanci ODS přitom před dvěma roky kvůli spalovnám zlegalizovali kontaminaci ovzduší dioxiny, ačkoliv to bylo v rozporu s legislativou EU.

Sdružení Arnika sestavilo pořadí deseti nejhorších spaloven anebo cementáren spalujících odpad z hlediska celkového množství vypouštěných dioxinů. Mezi třemi nejhoršími se z tohoto hlediska v roce 2002 umístily cementárny Radotín, Čížkovice a Prachovice. Stejný žebříček za rok 2003 vedou tři spalovny nebezpečných odpadů: Synthesia Pardubice, ČKD-DIZ Praha 9 a KOH-I-NOOR České Budějovice. Tabulku nejvyšších jednorázových koncentrací dioxinů vedly v roce 2002 spalovny v Benešově (v Nemocnici Rudolfa a Stefanie), KOH-I-NOOR České Budějovice a ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. V roce 2003 byly nejhorší: spalovna ICN v Roztokách u Prahy, KOH-I-NOOR České Budějovice a ČKD-DIZ v Praze 9. Spalovny KOH-I-NOOR České Budějovice, ČKD-DIZ v Praze 9 a ICN Roztoky u Prahy podle nám dostupných informací ukončily svůj provoz.

Spalovny odpadů patří k nejvýznamnějším zdrojům dioxinů v životním prostředí. Daleko větší množství než v exhalacích jich ale v současnosti končí v popílcích, kde se jejich koncentrace navíc trvale nesledují. Popílky také často zcela nekontrolovaně putují po republice. Arnika proto bude prosazovat zpřísnění nakládání s popílky do Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy. Je to také jeden z požadavků petice Budoucnost bez jedů II, která má již přes 1500 signatářů.

Ačkoliv většina dioxinů končí v popílcích, zastaralé spalovny je ve vysokých koncentracích vypouštějí také do ovzduší. Velké rozdíly mezi jednotlivými výsledky měření ze spaloven ukazují, že jednorázová měření nemohou postihnout skutečné emise dioxinů. „Pokud se měření provádí jednorázově, jsou hodnoty velmi nízké. Kontinuální odběr vzorků po dobu čtrnácti dní, jak je uzákoněn v Belgii, ukazuje třicetkrát až padesátkrát vyšší průměrné emise. Rozdíl se za rok pohybuje až v gramech dioxinů a to je u těchto látek velmi mnoho,“ uvedl vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. Připomněl přitom, že za bernou minci v Česku platí jednorázové měření. „Kdyby se přihlíželo ke kontinuálnímu, splnila by limit jen málokterá spalovna,“ dodal Petrlík.

Poznámky:
Dioxiny jsou prudce jedovaté škodliviny vznikající při spalování odpadu obsahujícího chlorované látky či jako vedlejší produkty v chemické výrobě chlorovaných látek (například při výrobě pesticidů nebo bělení papíru chlorem). Jsou nebezpečné již ve stopovém množství a hromadí se v těle člověka. Působí poruchy hormonálního a imunitního systému.