Arnika: Přestavba pražských nádraží je velká příležitost. Zastupitelé ale musí začít hájit zájmy občanů, konstatuje studie.

Plánovaná přestavba nádraží Masarykova, Žižkov, Smíchov a Bubny je velkou příležitostí. Pozemky jsou natolik velké, že zde mohou vyrůst technologicky vyspělé čtvrti s ekologicky šetrnou architekturou, které vzbudí zájem celé Evropy. Developeři však zatím šanci nevnímají a projektují konvenční budovy, které sice přinesou rychlý zisk, ale město poškodí. Magistrát výstavbu nekoriguje a občané nemají možnost uplatnit svůj názor. To je třeba změnit. Takové jsou závěry studie vypracované studenty nizozemské Univerzity Wageningen ve spolupráci se sdružením Arnika, kterou na základě jejich loňského výzkumu Arnika nyní vydává.

„Praha má mimořádnou příležitost proměnit se díky přestavbě svých brownfields v město udávající směr moderním konceptům výstavby,“ vysvětluje profesorka Univerzity Wageningen Karen Fortuin, která studentský projekt vede. „V dnešní době se s ohledem na životní prostředí a omezené zdroje uplatňují uzavřené cykly, pasivní energetické domy, recyklace materiálů, technologie využívající dešťovou vodu a podobně. Projekty navržené pro pražská nádraží jsou z tohoto pohledu zastaralé a samy o sobě představují problém,“ dodává profesorka.

Za největší riziko považují studenti dopravní obslužnost nových čtvrtí, které mají vyrůst na místě pražských nádraží. Silniční síť je už dnes přetížená a další nárůst automobilové dopravy je z hygienického a zdravotního hlediska nepřijatelný. Město ani soukromí developeři přitom nejsou schopni srozumitelně vysvětlit, z jakých prostředků bude do nových čtvrtí zavedena veřejná doprava.

Autoři studie kritizují také nechuť developerů respektovat genia loci jednotlivých míst. Například společnost Orco prosadila, aby z unikátních skladových hal na nádraží Praha-Bubny byla sejmuta památková ochrana. Objekt přitom mohl být součástí nové čtvrti. Demolice stále hrozí také funkcionalistickému překladišti na Nákladovém nádraží Žižkov, které je mimořádnou technickou památkou.

Studenti analyzovali také potřeby obyvatel městských částí, v nichž se diskutovaná nádraží nacházejí. Došli k závěru, že nová výstavba musí počítat s dostatečně velkými novými parky a veřejnými prostranstvími, která vyváží výstavbu. Navrhují také propojení rozvojových ploch s ostatními čtvrtěmi sítí zelených pásů, které by umožňovaly pěší chůzi a cyklistickou dopravu a byly také koridory pro migraci volně žijících živočichů.

Součástí studie jsou také další konkrétní doporučení. Studenti například navrhují zřízení nezávislého orgánu, odpovědného za řešení brownfields. Měla by také existovat právně závazná kritéria pro vytváření zelených ploch, která nebudou moci developeři beztrestně ignorovat v dalších fázích projektování. Dále studie vyzdvihuje možnost dát revitalizovaným památkově cenným objektům novou sociální funkci, například vznikem galerií a kulturních středisek. Jak důležité pro větší efektivnost zapojení občanských sdružení do rozhodovacího procesu vidí studenti vytváření silných aliancí a sítí.

Na studii se podílelo třicet studentů ze sedmnácti různých zemí v rámci magisterského programu environmentálních věd a managementu životního prostředí ve městech. Během výzkumu trvajícího 8 týdnů uskutečnili mimo jiné 37 rozhovorů a shromáždili 528 dotazníků. Po dobu dvou týdnů pracovali přímo v Praze.

Vedle konkrétních lokalit se studenti zaměřili také na nový územní plán Prahy, přičemž kritizují jeho obecnost. Pokud se nepodaří upřesnit regulační mechanismy, hrozí podle studie další zneužívání neurčitých formulací soukromými developery k prosazování jejich zájmů. Dnes je podle studentů dobře patrné, že podobu města utvářejí developeři ve spolupráci s politiky a úředníky, přičemž jak územní plán, tak i názor veřejnosti, nemají prakticky žádnou váhu.

Arnika nyní studii v tištěné podobě rozešle úředníkům a politikům městských částí a magistrátu. Přestavba nádraží je předmětem nového územního plánu, který se nyní připravuje. „Univerzita Wageningen nabízí pohled zvenčí a přináší řadu konstruktivních návrhů. Věříme, že může inspirovat developery i politiky k novému přístupu k výstavbě v Praze,“ komentuje záměry sdružení Arnika jeho mluvčí Zora Kasiková.

I v letošním roce, a to již za týden, navštíví tým studentů Prahu, aby zde uskutečnili další výzkum. Při své v pořadí třetí návštěvě se zaměří na udržitelný způsob hospodaření s vodou v hlavním městě.


Text zprávy v angličtině najdete zde:
http://www.english.arnika.org/press-releases/item/158-representatives-must-defend-citizens%E2%80%99-interests-a-study-finds.html


Přílohy

1) Strategie nového využití brownfields

Strategie optimálního opětovného využití je pro každý brownfield jiná, podle toho, jaká je současná situace v daném území, a také jaká jsou přání občanů Prahy obecně, občanů žijících v dané oblasti, turistů a podnikatelů.

Pro inspiraci lze využít případové studie úspěšného využití brownfields v minulosti, jako například starý Karlín. Stará elektrárna v Londýně byla přeměněna na úspěšné muzeum umění Tate Modern. Maassilo v Rotterdamu v Nizozemí bylo využito jako dílna pro umělce Creative Factory a populární klub. Na severovýchodě USA byly textilní továrny z průmyslové éry úspěšně přeměněny na kanceláře firem podnikajících v oboru složitých technologií. Existuje skutečně nepřeberný počet pozitivních příkladů, ve kterých byly málo využité brownfields opětovně využity jako kulturní prostory, rekreační oblasti nebo živá střediska nových aktivit.

Prostřednictvím rozhovorů s odborníky a dotazníkového šetření studenti posoudili, jaké funkce využití území v současné době v Praze chybí. Brownfields představují příležitosti pro vznik těchto funkcí, a tím pro vytvoření rovnováhy ve městě a vytvoření zdravějšího prostředí pro život. Jedná se o následující využití:

vzdělávací zařízení
rekreační a sportovní plochy
levné bydlení
velké zelené plochy tvořící zelený pás
malé zelené prvky

2) Přestavba 5 pražských nádraží

5 největších příležitostí

Uplatnění moderních urbanistických přístupů
Ekologická architektura může inspirovat Evropu
Propojení prahy „zelenými koridory“
Zapojení veřejnosti přinese užitek celému městu
Rozšíření sítě veřejné dopravy

5 největších hrozeb

Další neúnosný nárůst automobilové dopravy
Zničení památkově významných staveb
Málo zeleně a veřejných prostranství
Nedostatek kulturních, sportovních a sociálních funkcí
Dosud nezmapované znečištění půdy

3) Některá doporučení formulovaná ve studii

Rozhodovací procesy

Občanská sdružení musí sledovat plány na neudržitelnou výstavbu a netransparentní postupy státní správy a samosprávy. Politici a úředníci musí nést odpovědnost.

V novém územním plánu je třeba jasně definovat funkce území, jinak vznikne prostor pro korupci a chybnou interpretaci definic.

Je vhodné zřídit nezávislý orgán, který by byl odpovědný za řešení otázek souvisejících s brownfields. Dnes je odpovědnost příliš roztříštěná.

Praha potřebuje větší počet zelených prvků. Ty budou přispívat k filtraci vzduchu, snižování hluku a vsakování dešťové vody.



Životní prostředí

Přeměna brownfields je příležitostí k propojení zelených ploch. Lze založit zelené koridory sloužící ekologickým a sociálním funkcím a spojující různé části města.

Je nezbytné uvažovat šetrnou dopravní infrastrukturu (tramvajové tratě a cyklistické stezky), která umožní omezování automobilové dopravy.

Měla by existovat právně závazná kritéria pro vytváření zelených ploch, která nebudou moci developeři beztrestně ignorovat v dalších fázích projektování.


Kulturní dědictví

Revitalizované památkově cenné budovy by mohly mít sociální funkce, například jako umělecké galerie (jako je tomu v případě Karlína) a kulturní střediska.

Hlavním nebezpečím pro ochranu památkově cenných budov jsou protichůdné zájmy developerů a úřadů. Je nezbytné, aby obě tyto strany spolupracovaly.

Je potřeba najít ubytování pro bezdomovce žijící v opuštěných oblastech brownfields, například v Karlíně, na Žižkově a na Masarykově nádraží.

Zapojení občanů

Spolu s občany je třeba najít strategii udržitelného rozvoje Masarykova nádraží. Občané si tak uvědomí, že mohou mít hlas a mají moc při optimalizaci rozvoje města.

Občanská sdružení by měla vytvářet silné aliance a hlásit se o svou úlohu v rozhodovacím procesu. Měla by začít pracovat v koalicích a sítích.

Nevládní organizace musí objektivně kritizovat developery tak, že nepřestanou hovořit o negativních aspektech jejich plánů, ale budou mluvit i o těch pozitivních.

Udržitelnost výstavby

Pro zajištění udržitelnosti projektů z ekologického hlediska je nezbytná spolupráce občanů, úřadů, developerů, dodavatelů a dalších zainteresovaných stran.

Zelené certifikáty nestačí, ale využití ambicióznějších koncepcí může přinést skutečný rozdíl v tom, jaký vliv na životní prostředí má zastavěné území.

Myšlenky udržitelnosti je nutné aplikovat již na samém počátku projektů. Vhodnou alternativou současných projektů je například koncepce „městské sklizně“.


Studii je možné objednat na webových stránkách Arniky: http://www.mestaprozivot.arnika.org/trziste/brownfields-v-centru-prahy-kriteria-udrzitelneho-rozvoje