Tiskové zprávy
Auto*Mat: Priority konkrétní výstavby komunikací pro cyklisty v Praze
Výstavba cyklistických komunikací je v koncepci rozvoje města již od roku 1993. Do roku 2005 bylo formálně otevřeno 190 km komunikací pro cyklisty. Naprostou většinu tvoří tzv. cyklotrasy, žluté cedule na silnicích pro automobily. Navzdory narůstajícímu počtu Pražanů na kolech zůstává město pro cyklisty nepřátelské.
Podporu cyklistiky slibují ve svých volebních programech téměř všechny politické strany. Iniciativa Auto*Mat vytipovala osm staveb pro cyklisty v širším centru města a oslovila kandidáty, aby označili své priority. Seznam staveb je přílohou této zprávy.
„Není důležité, kolik cest je vyznačených cedulemi, důležité je, kolik lidí může bezpečně po městě jezdit na kole“ shrnuje rozšířený názor pražských cyklistů Sylva Táborská. Vystihuje tím dilema debaty o podpoře cyklistiky, ve které se mísí rychlé a levné kilometry cyklotras (tzn. cedulí na silnicích) s téměř neexistující výstavbou cyklostezek (oddělených chodníků pro cyklisty) a pruhů pro cyklisty (barevně vyznačených pruhů na silnicích). Největší „stavební boom“ zažívají doposud existující široké chodníky, které se ocedulkováním (v lepším případě vyznačením pruhů) oficiálně stávají chodníkem pro pěší a cyklisty. Město tak legalizuje dlouholetou praxi pražských cyklistů, kteří po těchto chodnících jezdí.
Na výstavbě navržených osmi prioritních komunikací panuje mezi kandidáty všech stran shoda. Vládnoucí ODS ústy Radovana Šteinera říká, že město na výstavbě komunikací pro cyklistiky pracuje. Otevřenou otázkou zůstává, do jaké míry budou tyto cesty pro cyklisty „viditelné“. Každá z prioritních tras může být totiž realizována všemi třemi stavebními způsoby – od cedulí po chodníky. Na tuto praxi upozorňuje opoziční zastupitel a kandidát SNK-ED Jiří Witzany, který tvrdí, že „cyklostezky je potřeba především budovat, ne pouze značit“. Podobný názor zastává i kandidát KSČM Viktor Pázler, který říká: „V širším centru města je nejvíce zapotřebí oddělit cyklisty od aut." Karel Jech ze Strany Zelených má na cyklistiku jasný názor: „Praha musí dát cyklistům signál, že o ně stojí. Nejde jen o to, aby si cyklisté vyjeli jednou za měsíc o víkendu, ale aby se dostali každý den do práce nebo do školy."
Hlavním argumentem současného vedení města vysvětlujícím pomalou a nedostatečnou výstavbu komunikací jsou problémy s výkupy pozemků. Opozice však tento argument považuje za výmluvu a namítá, že v širším centru města je naprostá většina komunikací v majetku města. Za skutečný důvod opoziční zastupitelé označují nedostatek politické vůle vymezit cyklistům část prostoru, na kterém dnes parkují auta.
Tento názor sdílí i část odborné veřejnosti. Politická neochota k regulaci individuální automobilové dopravy a její nadřazování nad cyklistickou dopravou stojí za váhavým přístupem pražské radnice. Možná si i pražští politici jednou uvědomí, že zavádění cyklistické infrastruktury může také posloužit jako společensky přijatelný argument pro nutnost regulovat auta.
Michal Křivohlávek, Iniciativa Auto*Mat, 776 237 562
==========================================
Příloha:
DŮLEŽITÉ PŘIPRAVOVANÉ CYKLISTICKÉ STAVBY 2007 – 2008
Stavby byly vybrány podle jejich dopravního významu a stupně připravenosti k realizaci. Zmíněné komunikace vedou převážně z centra města, přes širší centrum a směřují dále na periferii.
Staroměstské náměstí – Klárov – /Hradčanská/ – Pohořelec (trasy A15+A16)
Hlavní komunikace spojující Prahu 1 s Pražským hradem a Prahou 6. Významný potenciál pro cyklistickou dopravu i zahraniční městskou cykloturistiku.
Náměstí Republiky – Štefánikův most – Nábřeží kpt. Jaroše – Stromovka (trasy A251+A31).
Zásadní komunikace spojující centrum města s Holešovicemi, Trojou a severní sídlišti Severní město. Kombinace dopravní a rekreační cyklistiky.
Florenc – Těšnov – Hlávkův most – Argentinská – Nádraží Holešovice (trasy A41+A151+A161)
Důležitá komunikace spojující centrum města s Holešovicemi a dále severní částí města.
Dvořákovo nábřeží – Rašínovo nábřeží (trasa A2).
Páteřní pravobřežní komunikace po pražských „náplavkách“. Klíčová funkce pro dopravní i rekreační cyklistiku. Nutnost upravit povrch: nahradit dlažební kostky v pásu pro cyklisty odpovídající hladkou deskovou dlažbou.
Újezd – Smíchov - Smíchovský Lihovar (přes Císařskou louku s novým mostem) (A1).
Levobřežní páteřní komunikace z centra města na jih. Kombinace dopravní a rekreační cyklistiky.
Muzeum – I.P. Pavlova – Nuselský most – Pankrác (A41).
Zásadní páteřní cyklistická dopravní tepna v hustě zabydlených oblastech města s vysokou koncentrací pracovišť.
Václavské náměstí - Vinohrady (A24).
Zásadní páteřní cyklistická dopravní tepna v hustě zabydlených oblastech města s vysokou koncentrací pracovišť.
Náměstí Republiky – Bulhar – Ohrada (A25)
Páteřní komunikace vedoucí z centra města na Žižkov. Po uvolnění Vítkovské železniční dráhy má šanci být vedena v bývalém železničním koridoru po samostatné “zelené stezce”. Obrovský rekreační i dopravní potenciál.
Podporu cyklistiky slibují ve svých volebních programech téměř všechny politické strany. Iniciativa Auto*Mat vytipovala osm staveb pro cyklisty v širším centru města a oslovila kandidáty, aby označili své priority. Seznam staveb je přílohou této zprávy.
„Není důležité, kolik cest je vyznačených cedulemi, důležité je, kolik lidí může bezpečně po městě jezdit na kole“ shrnuje rozšířený názor pražských cyklistů Sylva Táborská. Vystihuje tím dilema debaty o podpoře cyklistiky, ve které se mísí rychlé a levné kilometry cyklotras (tzn. cedulí na silnicích) s téměř neexistující výstavbou cyklostezek (oddělených chodníků pro cyklisty) a pruhů pro cyklisty (barevně vyznačených pruhů na silnicích). Největší „stavební boom“ zažívají doposud existující široké chodníky, které se ocedulkováním (v lepším případě vyznačením pruhů) oficiálně stávají chodníkem pro pěší a cyklisty. Město tak legalizuje dlouholetou praxi pražských cyklistů, kteří po těchto chodnících jezdí.
Na výstavbě navržených osmi prioritních komunikací panuje mezi kandidáty všech stran shoda. Vládnoucí ODS ústy Radovana Šteinera říká, že město na výstavbě komunikací pro cyklistiky pracuje. Otevřenou otázkou zůstává, do jaké míry budou tyto cesty pro cyklisty „viditelné“. Každá z prioritních tras může být totiž realizována všemi třemi stavebními způsoby – od cedulí po chodníky. Na tuto praxi upozorňuje opoziční zastupitel a kandidát SNK-ED Jiří Witzany, který tvrdí, že „cyklostezky je potřeba především budovat, ne pouze značit“. Podobný názor zastává i kandidát KSČM Viktor Pázler, který říká: „V širším centru města je nejvíce zapotřebí oddělit cyklisty od aut." Karel Jech ze Strany Zelených má na cyklistiku jasný názor: „Praha musí dát cyklistům signál, že o ně stojí. Nejde jen o to, aby si cyklisté vyjeli jednou za měsíc o víkendu, ale aby se dostali každý den do práce nebo do školy."
Hlavním argumentem současného vedení města vysvětlujícím pomalou a nedostatečnou výstavbu komunikací jsou problémy s výkupy pozemků. Opozice však tento argument považuje za výmluvu a namítá, že v širším centru města je naprostá většina komunikací v majetku města. Za skutečný důvod opoziční zastupitelé označují nedostatek politické vůle vymezit cyklistům část prostoru, na kterém dnes parkují auta.
Tento názor sdílí i část odborné veřejnosti. Politická neochota k regulaci individuální automobilové dopravy a její nadřazování nad cyklistickou dopravou stojí za váhavým přístupem pražské radnice. Možná si i pražští politici jednou uvědomí, že zavádění cyklistické infrastruktury může také posloužit jako společensky přijatelný argument pro nutnost regulovat auta.
Michal Křivohlávek, Iniciativa Auto*Mat, 776 237 562
==========================================
Příloha:
DŮLEŽITÉ PŘIPRAVOVANÉ CYKLISTICKÉ STAVBY 2007 – 2008
Stavby byly vybrány podle jejich dopravního významu a stupně připravenosti k realizaci. Zmíněné komunikace vedou převážně z centra města, přes širší centrum a směřují dále na periferii.
Staroměstské náměstí – Klárov – /Hradčanská/ – Pohořelec (trasy A15+A16)
Hlavní komunikace spojující Prahu 1 s Pražským hradem a Prahou 6. Významný potenciál pro cyklistickou dopravu i zahraniční městskou cykloturistiku.
Náměstí Republiky – Štefánikův most – Nábřeží kpt. Jaroše – Stromovka (trasy A251+A31).
Zásadní komunikace spojující centrum města s Holešovicemi, Trojou a severní sídlišti Severní město. Kombinace dopravní a rekreační cyklistiky.
Florenc – Těšnov – Hlávkův most – Argentinská – Nádraží Holešovice (trasy A41+A151+A161)
Důležitá komunikace spojující centrum města s Holešovicemi a dále severní částí města.
Dvořákovo nábřeží – Rašínovo nábřeží (trasa A2).
Páteřní pravobřežní komunikace po pražských „náplavkách“. Klíčová funkce pro dopravní i rekreační cyklistiku. Nutnost upravit povrch: nahradit dlažební kostky v pásu pro cyklisty odpovídající hladkou deskovou dlažbou.
Újezd – Smíchov - Smíchovský Lihovar (přes Císařskou louku s novým mostem) (A1).
Levobřežní páteřní komunikace z centra města na jih. Kombinace dopravní a rekreační cyklistiky.
Muzeum – I.P. Pavlova – Nuselský most – Pankrác (A41).
Zásadní páteřní cyklistická dopravní tepna v hustě zabydlených oblastech města s vysokou koncentrací pracovišť.
Václavské náměstí - Vinohrady (A24).
Zásadní páteřní cyklistická dopravní tepna v hustě zabydlených oblastech města s vysokou koncentrací pracovišť.
Náměstí Republiky – Bulhar – Ohrada (A25)
Páteřní komunikace vedoucí z centra města na Žižkov. Po uvolnění Vítkovské železniční dráhy má šanci být vedena v bývalém železničním koridoru po samostatné “zelené stezce”. Obrovský rekreační i dopravní potenciál.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
