Tiskové zprávy
STUŽ, Hnutí Brontosaurus a Zelený kruh: Příroda i její ochránci na Slovensku také potřebují pomocnou ruku
28. srpna 2024 | STUŽ, Hnutí Brontosaurus a Zelený kruh
Vydáno v předvečer 80. výročí Slovenského národního povstání za demokratický společný stát Čechů a Slováků
V těchto dnech vydala početná skupina osobností z českého uměleckého, společenského a podnikatelského prostředí výzvu s názvem Je čas podat pomocnou ruku. Šlo v ní o vyjádření znepokojení nad tím, jak se slovenská vláda – reprezentovaná v tomto případě především vedením Ministerstva kultury SR – chová ke kultuře a jejím představitelům.
K této výzvě se plně připojujeme. Rádi bychom však také upozornili, že nejen kultura, ale i příroda, krajina a životní prostředí na celém Slovensku jsou akutně ohroženy. Svědčí o tom veřejně dostupné zdroje z medií, sociálních sítí i osobní svědectví.
K sepsání této výzvy nás vedla kromě toho, že příroda a životní prostředí neznají hranice a v případě slovenské přírody jde často o území a druhy evropského významu, také skutečnost, že jsme žili ve společném státě více než 70 let a mnoho českých ochranářů a ochranářek (ale i přírodovědců, památkářů, umělců a dalších) se na Slovensku a pro Slovensko také dlouhodobě angažovalo. Jmenujme alespoň několik jmen: Josef Vavroušek, Karel Plicka, Libuška a Jiří Paclovi, Josef Vydra, Jan Hála, Jan Kára, Jan Sladký nebo Karel Domin.
Od parlamentních voleb v září 2023 jsme na Slovensku svědky dramatického obratu k horšímu v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí, a to zejména poté, co se do čela ministerstva životního prostředí a parlamentního výboru životního prostředí dostali nominanti Slovenské národní strany, reprezentující mimo jiné extremismus, netoleranci, nenávist, euroskepticismus a dezinfoscénu.
Ihned po nástupu k moci začaly masivní a arogantně prováděné čistky prakticky ve všech strukturách v působnosti ministerstva: od trestuhodné výměny kompetentních ředitelů (a ředitelek) národních parků, kteří předtím prošli transparentním výběrovým řízením, přes ředitele Státní ochrany přírody, Státní inspekce životního prostředí nebo Slovenský hydrometeorologický ústav až po generální ředitele a ředitelky sekcí na ministerstvu. Nahradili je lidé většinou bez příslušné kvalifikace, vybraní netransparentně a na základě stranické příslušnosti, sousedských či jiných klientelistických vazeb a vztahů. Tak se například ředitelem TANAPu stal usvědčený pytlák.
Priority, zájmy a hodnoty ministra životního prostředí Tomáše Taraby se mnohem více podobají prioritám, zájmům a hodnotám ministra zemědělství, hospodářství nebo průmyslu. Jak usnadnění kácení stromů novelou zákona o ochraně přírody a krajiny nepomohlo přírodě ani lidem, ale zpracovatelům dřeva a developerům, je jen jeden z mnoha příkladů. Prakticky všechny změny zákonů připravované ministerstvem pod současným vedením jsou namířeny proti přírodě, krajině, životnímu prostředí, klimatu a lidem, přičemž snaha co nejvíce znemožnit účast veřejnosti na rozhodování (např. v procesu EIA) je zcela evidentní. Z ideologického hlediska se mnohé názory vedení resortu na přírodu a společnost pohybují mezi temným středověkem a padesátými lety minulého století.
Příznačná je i orientace vedení ministerstva na nadměrný a často bezdůvodný lov vzácných šelem, ale objevily se i snahy o zrušení národních parků, radikální omezení jejich bezzásahových zón nebo kácení vzácných porostů a jedinců v pralesních reliktech.
Po ruském vzoru vede ministerstvo životního prostředí pod současným vedením nenávistnou a lživou kampaň proti nevládním ochranářským organizacím. Neplněním závazků ohrožuje vyplácení prostředků z Plánu obnovy a odolnosti a zároveň přivolává na Slovensko sankce z Bruselu. Dosud posledním neodpustitelným krokem bylo zastavení podpory nevládních organizací, které suplují činnost státu v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
Zkrátka a špatně: současnému vedení MŽP se podařilo během několika měsíců zničit nebo zpochybnit téměř vše, co do jejich nástupu fungovalo či alespoň víceméně fungovalo.
Kromě morální a odborné podpory všeho, co je ohroženo, je žádoucí i podpora materiální, resp. podpora ve smyslu konkrétní spolupráce. Možnou inspiraci, jak pomoci, poskytuje i (mírně modifikovaná výzva umělců):
„Obracíme se proto na organizace, instituce i jednotlivce v České republice. Věříme, že je naším úkolem nabídnout práci schopným lidem a podporu důležitým projektům, likvidovaným lidmi omezeného myšlení a zdánlivě neomezené hrubé síly. Profesionální organizace a vůbec instituce a sdružení všeho druhu by měly oslovit své slovenské kolegy. Vytvořme a podpořme síť kontaktů, společných projektů, vytvořme prostor pro společné dílo. Bude to obohacením pro obé strany.
Současně bychom chtěli vyjádřit naději, že by podnikatelské kruhy a jednotlivci mohli založit česko-slovenský fond, který by finančně podporoval postižené jednotlivce a organizace na Slovensku.
Je čas na konkrétní akce, ruku je třeba podávat konkrétním lidem a podporu konkrétním projektům.“
V neposlední řadě bychom měli podat pomocnou ruku přírodě, krajině, životnímu prostředí a jeho profesionálním i dobrovolným ochráncům na Slovensku. Nikdy nevíme, kdy budeme podobnou pomoc potřebovat i my v České republice.
Za správnost podpisů ručí:
Pavel Šremer, environmentalista, signatář Charty 77, Liškova 633/8, 142 00 Praha 12, sremer@seznam.cz.
Kontaktní osoby:
Ing. Vladislav Bízek, CSc., expert v ochraně ovzduší, bývalý náměstek ministra životního prostředí;
Ing. Rut Bízková, konzultantka v oblasti životního prostředí, energetiky, výzkumu a vývoje, bývalá ministryně životního prostředí ČR;
MVDr. Jaromír Bláha, předseda Rady Hnutí DUHA;
RNDr. Martin Bursík, prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů (EREF) a bývalý ministr životního prostředí ČR;
RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D., výzkumná pracovnice, místopředsedkyně České komise pro UNESCO, redaktorka časopisu Envigogika;
Ing. Jiří Dlouhý, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život; výzkumník Univerzity Karlovy;
RNDr. Jan Kára, CSc., geograf a bývalý diplomat;
Mgr. Petra Kolínská, ředitelka Asociace ekologických organizací Zelený kruh;
RNDr. Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství;
Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., půdní biolog a ekolog, bývalý ministr životního prostředí ČR;
Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., bývalý ministr životního prostředí;
Bc. Ilona Musilová, fundraiserka Hnutí DUHA;
Mgr. Václav Orcígr, Ph.D., Arnika, Centrum pro podporu občanů;
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., ekolog, předseda České botanické společnosti;
Ing. Věra Roubalová Kostlánová, psychoterapeutka, signatářka Charty 77;
Doc. Ing. Klára Salzmann, Ph.D., krajinářský architekt;
Ing. Eva Tylová, ekoložka a zastupitelka hl. m. Prahy;
Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., chartistka, bývalá veřejná ochránkyně práv;
Ing. Eva Vavroušková, tajemnice Společnosti pro trvale udržitelný život;
Ing. Eliška Vozníková, Hnutí DUHA-Friends of the Earth Czech Republic.
S textem souhlasí tyto organizace:
Arnika, z. s.;
Calla-Sdružení pro záchranu prostředí, z. s.;
Česká společnost ornitologická;
Glopolis, o. p. s.;
Společnost pro trvale udržitelný život;
Společnost pro zvířata (ZO ČSOP);
Hnutí Brontosaurus.
S textem souhlasí:
PhDr. Josef Břečka, člen předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život;
Karolina Daňková, členka předsednictva a českolipské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život;
Mgr. Martin Hanousek, krajinný ekolog, krajský zastupitel Královéhradeckého kraje;
Martina Hlavatá, fundraiserka, zaměstnankyně a členka spolku Hnutí DUHA;
PhDr. Miroslav Hudec, psycholog, publicista, předseda českolipské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život;
Eliška Hušková, koordinátorka telefundraisingu;
Mgr. Jakub Kašpar, náměstek ředitele – vedoucí odboru vnějších vztahů Správy KRNAP;
PhDr. Pavel Klimeš, restaurátor malby;
Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, bývalý programový ředitel Hnutí DUHA;
Ing. Ivo Kropáček, odpadový expert;
Mgr. Miroslav Kutal, Ph. D., akademický pracovník Ústavu ekologie lesa MENDELU;
Mgr. Slavomír Lesňák, Ph.D., etik na PdF MU v Brně;
Prof. Ing. Vladislav Musil, CSc., vysokoškolský učitel;
Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc., vysokoškolský učitel;
Romana Panská, předsedkyně spolku Calla;
Doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c., vysokoškolský učitel, bývalý předseda vlády;
prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., M. Sc., profesor veřejné a sociální politiky, fakulta sociálních věd; Univerzita Karlova;
Mgr. Martin Rexa, environmentalista, Hnutí DUHA;
Doc. Břetislav Rychlík, režisér, vysokoškolský učitel;
RNDr. Jiří Řehounek, Calla – poradce v oblasti ochrany přírody, středoškolský učitel;
Ing. Edvard Sequens, Calla – energetický poradce;
Prof. David Storch, Ph.D., biolog, předseda České společnosti pro ekologii;
doc. Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph. D., Katedra veřejné a sociální politiky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy.
Mgr. Zdeněk Vermouzek, biolog, ředitel kanceláře České společnosti ornitologické
Poznámka: Výzva k solidaritě je nadále otevřena i dalším signatářům
V těchto dnech vydala početná skupina osobností z českého uměleckého, společenského a podnikatelského prostředí výzvu s názvem Je čas podat pomocnou ruku. Šlo v ní o vyjádření znepokojení nad tím, jak se slovenská vláda – reprezentovaná v tomto případě především vedením Ministerstva kultury SR – chová ke kultuře a jejím představitelům.
K této výzvě se plně připojujeme. Rádi bychom však také upozornili, že nejen kultura, ale i příroda, krajina a životní prostředí na celém Slovensku jsou akutně ohroženy. Svědčí o tom veřejně dostupné zdroje z medií, sociálních sítí i osobní svědectví.
K sepsání této výzvy nás vedla kromě toho, že příroda a životní prostředí neznají hranice a v případě slovenské přírody jde často o území a druhy evropského významu, také skutečnost, že jsme žili ve společném státě více než 70 let a mnoho českých ochranářů a ochranářek (ale i přírodovědců, památkářů, umělců a dalších) se na Slovensku a pro Slovensko také dlouhodobě angažovalo. Jmenujme alespoň několik jmen: Josef Vavroušek, Karel Plicka, Libuška a Jiří Paclovi, Josef Vydra, Jan Hála, Jan Kára, Jan Sladký nebo Karel Domin.
Od parlamentních voleb v září 2023 jsme na Slovensku svědky dramatického obratu k horšímu v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí, a to zejména poté, co se do čela ministerstva životního prostředí a parlamentního výboru životního prostředí dostali nominanti Slovenské národní strany, reprezentující mimo jiné extremismus, netoleranci, nenávist, euroskepticismus a dezinfoscénu.
Ihned po nástupu k moci začaly masivní a arogantně prováděné čistky prakticky ve všech strukturách v působnosti ministerstva: od trestuhodné výměny kompetentních ředitelů (a ředitelek) národních parků, kteří předtím prošli transparentním výběrovým řízením, přes ředitele Státní ochrany přírody, Státní inspekce životního prostředí nebo Slovenský hydrometeorologický ústav až po generální ředitele a ředitelky sekcí na ministerstvu. Nahradili je lidé většinou bez příslušné kvalifikace, vybraní netransparentně a na základě stranické příslušnosti, sousedských či jiných klientelistických vazeb a vztahů. Tak se například ředitelem TANAPu stal usvědčený pytlák.
Priority, zájmy a hodnoty ministra životního prostředí Tomáše Taraby se mnohem více podobají prioritám, zájmům a hodnotám ministra zemědělství, hospodářství nebo průmyslu. Jak usnadnění kácení stromů novelou zákona o ochraně přírody a krajiny nepomohlo přírodě ani lidem, ale zpracovatelům dřeva a developerům, je jen jeden z mnoha příkladů. Prakticky všechny změny zákonů připravované ministerstvem pod současným vedením jsou namířeny proti přírodě, krajině, životnímu prostředí, klimatu a lidem, přičemž snaha co nejvíce znemožnit účast veřejnosti na rozhodování (např. v procesu EIA) je zcela evidentní. Z ideologického hlediska se mnohé názory vedení resortu na přírodu a společnost pohybují mezi temným středověkem a padesátými lety minulého století.
Příznačná je i orientace vedení ministerstva na nadměrný a často bezdůvodný lov vzácných šelem, ale objevily se i snahy o zrušení národních parků, radikální omezení jejich bezzásahových zón nebo kácení vzácných porostů a jedinců v pralesních reliktech.
Po ruském vzoru vede ministerstvo životního prostředí pod současným vedením nenávistnou a lživou kampaň proti nevládním ochranářským organizacím. Neplněním závazků ohrožuje vyplácení prostředků z Plánu obnovy a odolnosti a zároveň přivolává na Slovensko sankce z Bruselu. Dosud posledním neodpustitelným krokem bylo zastavení podpory nevládních organizací, které suplují činnost státu v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.
Zkrátka a špatně: současnému vedení MŽP se podařilo během několika měsíců zničit nebo zpochybnit téměř vše, co do jejich nástupu fungovalo či alespoň víceméně fungovalo.
Kromě morální a odborné podpory všeho, co je ohroženo, je žádoucí i podpora materiální, resp. podpora ve smyslu konkrétní spolupráce. Možnou inspiraci, jak pomoci, poskytuje i (mírně modifikovaná výzva umělců):
„Obracíme se proto na organizace, instituce i jednotlivce v České republice. Věříme, že je naším úkolem nabídnout práci schopným lidem a podporu důležitým projektům, likvidovaným lidmi omezeného myšlení a zdánlivě neomezené hrubé síly. Profesionální organizace a vůbec instituce a sdružení všeho druhu by měly oslovit své slovenské kolegy. Vytvořme a podpořme síť kontaktů, společných projektů, vytvořme prostor pro společné dílo. Bude to obohacením pro obé strany.
Současně bychom chtěli vyjádřit naději, že by podnikatelské kruhy a jednotlivci mohli založit česko-slovenský fond, který by finančně podporoval postižené jednotlivce a organizace na Slovensku.
Je čas na konkrétní akce, ruku je třeba podávat konkrétním lidem a podporu konkrétním projektům.“
V neposlední řadě bychom měli podat pomocnou ruku přírodě, krajině, životnímu prostředí a jeho profesionálním i dobrovolným ochráncům na Slovensku. Nikdy nevíme, kdy budeme podobnou pomoc potřebovat i my v České republice.
Za správnost podpisů ručí:
Pavel Šremer, environmentalista, signatář Charty 77, Liškova 633/8, 142 00 Praha 12, sremer@seznam.cz.
Kontaktní osoby:
Ing. Vladislav Bízek, CSc., expert v ochraně ovzduší, bývalý náměstek ministra životního prostředí;
Ing. Rut Bízková, konzultantka v oblasti životního prostředí, energetiky, výzkumu a vývoje, bývalá ministryně životního prostředí ČR;
MVDr. Jaromír Bláha, předseda Rady Hnutí DUHA;
RNDr. Martin Bursík, prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů (EREF) a bývalý ministr životního prostředí ČR;
RNDr. Jana Dlouhá, Ph.D., výzkumná pracovnice, místopředsedkyně České komise pro UNESCO, redaktorka časopisu Envigogika;
Ing. Jiří Dlouhý, předseda Společnosti pro trvale udržitelný život; výzkumník Univerzity Karlovy;
RNDr. Jan Kára, CSc., geograf a bývalý diplomat;
Mgr. Petra Kolínská, ředitelka Asociace ekologických organizací Zelený kruh;
RNDr. Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství;
Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., půdní biolog a ekolog, bývalý ministr životního prostředí ČR;
Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., bývalý ministr životního prostředí;
Bc. Ilona Musilová, fundraiserka Hnutí DUHA;
Mgr. Václav Orcígr, Ph.D., Arnika, Centrum pro podporu občanů;
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., ekolog, předseda České botanické společnosti;
Ing. Věra Roubalová Kostlánová, psychoterapeutka, signatářka Charty 77;
Doc. Ing. Klára Salzmann, Ph.D., krajinářský architekt;
Ing. Eva Tylová, ekoložka a zastupitelka hl. m. Prahy;
Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., chartistka, bývalá veřejná ochránkyně práv;
Ing. Eva Vavroušková, tajemnice Společnosti pro trvale udržitelný život;
Ing. Eliška Vozníková, Hnutí DUHA-Friends of the Earth Czech Republic.
S textem souhlasí tyto organizace:
Arnika, z. s.;
Calla-Sdružení pro záchranu prostředí, z. s.;
Česká společnost ornitologická;
Glopolis, o. p. s.;
Společnost pro trvale udržitelný život;
Společnost pro zvířata (ZO ČSOP);
Hnutí Brontosaurus.
S textem souhlasí:
PhDr. Josef Břečka, člen předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život;
Karolina Daňková, členka předsednictva a českolipské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život;
Mgr. Martin Hanousek, krajinný ekolog, krajský zastupitel Královéhradeckého kraje;
Martina Hlavatá, fundraiserka, zaměstnankyně a členka spolku Hnutí DUHA;
PhDr. Miroslav Hudec, psycholog, publicista, předseda českolipské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život;
Eliška Hušková, koordinátorka telefundraisingu;
Mgr. Jakub Kašpar, náměstek ředitele – vedoucí odboru vnějších vztahů Správy KRNAP;
PhDr. Pavel Klimeš, restaurátor malby;
Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, bývalý programový ředitel Hnutí DUHA;
Ing. Ivo Kropáček, odpadový expert;
Mgr. Miroslav Kutal, Ph. D., akademický pracovník Ústavu ekologie lesa MENDELU;
Mgr. Slavomír Lesňák, Ph.D., etik na PdF MU v Brně;
Prof. Ing. Vladislav Musil, CSc., vysokoškolský učitel;
Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc., vysokoškolský učitel;
Romana Panská, předsedkyně spolku Calla;
Doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c., vysokoškolský učitel, bývalý předseda vlády;
prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., M. Sc., profesor veřejné a sociální politiky, fakulta sociálních věd; Univerzita Karlova;
Mgr. Martin Rexa, environmentalista, Hnutí DUHA;
Doc. Břetislav Rychlík, režisér, vysokoškolský učitel;
RNDr. Jiří Řehounek, Calla – poradce v oblasti ochrany přírody, středoškolský učitel;
Ing. Edvard Sequens, Calla – energetický poradce;
Prof. David Storch, Ph.D., biolog, předseda České společnosti pro ekologii;
doc. Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph. D., Katedra veřejné a sociální politiky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy.
Mgr. Zdeněk Vermouzek, biolog, ředitel kanceláře České společnosti ornitologické
Poznámka: Výzva k solidaritě je nadále otevřena i dalším signatářům
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
