Správa NP Šumava: Přirozené zmlazení lesů po kůrovcové kalamitě, je větší, než v případě umělé výsadby a obnovující se les nemá negativní vliv na vodní poměry

Světově uznávaný vědecký časopis Journal of Applied Ecology na začátku září publikoval rozsáhlý článek, který shrnul výsledky monitoringu přirozeného zmlazení lesů na Šumavě, jenž prošly větrnou a kůrovcovou kalamitou. Podle něj se v oblasti mezi Roklanem, Luzným a Černou Horou za posledních 10 let znásobila hustota přirozeného zmlazení. Na hektaru plochy je tak více mladých smrků, než kolik by se jich vysázelo v případě uplatnění klasických lesnických postupů.

„Dnes je naštěstí jiná situace, než jaká byla před šesti nebo sedmi lety, kdy mnozí zpochybňovali to, že v horských smrčinách funguje přirozené zmlazení a prosazovali umělé zalesňování. Nové poznatky prokazují nejen existenci dostatečného množství nové generace lesa, ale i vlivy, které na její uchycení působí," říká náměstek ředitele Správy NP Šumava a současně spoluautor článku Martin Starý.

„Ve sledované lokalitě tedy mezi Roklanem, Luzným a Černou horou a to jak v částech Národního parku Bavorský les, tak i Šumavy, kde kůrovcové disturbance proběhly v devadesátých letech a po roce 2007, se za posledních deset let hustota zmlazení razantně zvýšila (v průměru ze 2290 ks/ha až na 4890 ks/ha). Stejně tak se ukázalo, že vliv pionýrských dřevin, jako bříz nebo jeřábů, není tak významný, jak se předpokládalo a je velmi krátký. Do tří let je přerostou smrky. Také těžba s odvozem dřeva, následovaná umělou obnovou v těchto polohách, tak nezlepšuje přírodní stav, ale naopak uměle mění přirozený vývoj těchto lesů," doplňuje Martin Starý. Přirozená obnova lesa má přitom jednu zásadní výhodu, je zadarmo.

„Na tomto území rostou solitérní smrky, které mají hlubokou korunu, na druhou stranu jsou zde k vidění shluky neprostupného mlází, kde dochází k velkému konkurenčnímu boji. Tím vzniká různě vysoký a různověký les, který si vytvoří sama příroda a nevzniká tu výšková monokultura, kterou by založil člověk," vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Navíc les, ve kterém došlo k odumření vrchního stromového patra a kde dochází k přirozené obnově, nemá negativní vliv na odtokové poměry v daném povodí. Tento závěr vychází z monitoringu hydrobiologa Správy Národního parku Bavorský les Burkharda Beuderta, který dlouhodobě sleduje vlivy kůrovce na hydrologický cyklus.

„Naše výsledky jsou prvním důkazem, že v povodích s lesy po kůrovcovém napadení zůstává kvalita vody s ohledem na obsah nitrátů vysoká. Naměřili jsme zde o 10 až 20 % vyšší přítoky vody, protože tu nedochází k transpiraci z půdy stoupající vody přes průduchy v jehlicích. Tím zatím aktuálně vliv kůrovce vyrovnává změny odtokových poměrů vzniklých klimatickými změnami," představuje hlavní závěry svého monitoringu Burkhard Beudert.

Správa Národního parku Šumava se už od konce devadesátých let svými opatřeními zasazuje o zadržování vody v krajině a to revitalizací lesníky kdysi odvodněných rašelinišť a podmáčených smrčin.

„Za dobu existence parku bylo takto zpětně zavodněno na 600 ha rašelinišť. Vznikly tak neviditelné vodní nádrže skryté v půdě a v podzemní vodě. Zadržíme takto mnohem větší objemy vody, než kdybychom tu stavěli malé rybníčky," vysvětluje postup Správy Pavel Hubený.

Aktuální stav sucha nejen na Šumavě, ale v celé České republice, sledují pracovníci Mendelovy univerzity v Brně.

„Přestože jižní Čechy byly v letošním roce od počátku července postiženy jak relativním (vztaženo k průměrnému stavu období 1961-2010), tak i reálným nedostatkem vláhy v půdě, byla oblast NP a CHKO Šumava výrazněji zasažena až ve druhé polovině měsíce srpna. V tuto dobu nasycení půdy vodou v oblasti národního parku bylo v průměru pod 50 % maximálního nasycení a na konci měsíce na některých místech klesla i pod 30 % nasycení, což u vegetace s hloubkou kořenů do 1 m mohlo vyvolat stres z nedostatku vláhy. S příchodem srážek na počátku září a poklesem teplot vzduchu se situace v povrchové vrstvě do 40 cm postupně normalizovala.

Na základě družicových dat je vegetace v národním parku v relativní lepší kondici než na většině území jihočeského kraje a tak tomu bylo povětšinu srpna a počátku září," doplňuje tým pracovníků z Centra výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Mendelovy univerzity v Brně stojící za stránkami www.intersucho.cz.