Tiskové zprávy
Oživení: Proběhl tradiční úklid okolí Botiče
Členové a příznivci sdružení Oživení uklidili včera dopoledne okolí Botiče u stadionu Bohemians a v ulici Sámova, odpoledne se zapojili do úklidu poblíž Toulcova dvora. Oživení se tímto jarním úklidem již čtvrtý rok snaží přispět ke zkvalitnění významné cyklistické trasy. Úklid proběhl ve spolupráci s MČ Praha 10 a společností Lesy České republiky. Úřad městské části zajistil přistavení velkokapacitního kontejneru, který členové sdružení celý zaplnili různorodým odpadem z okolí Botiče.
S úklidem u Botiče pomáhá Oživení každý rok na jaře a výsledky se dostavují. "Každý rok je na té části, kterou uklízíme, vidět, že jí používá stále více lidí. Také nového odpadu je v uklizených místech každý rok méně," hodnotí situaci Pavel Svoboda z Oživení.
Příroda kolem Botiče je klasickým příkladem městské zeleně a stezka podél Botiče je přirozenou komunikací pro cyklisty nebo turisty. Problémem vnitroměstské přírody obecně jsou především černé skládky a nedostatečná nebo nevhodná péče. Především úřady městských částí a hlavního města by měly věnovat zvýšenou pozornost těmto ostrovům zeleně. Nepořádek a celkově neutěšený vzhled podobných míst totiž často spíše občany odrazuje od procházky mezi stromy. V této souvislosti Oživení vítá ochotu MČ Praha 10 spolupracovat při údržbě okolí stezky.
Smutným faktem bohužel zůstává, že cyklostezka Botič stále nemá dostatečné parametry na to, aby byla opravdu kvalitní cyklistickou tepnou. Přitom Botič je projekt realizovatelný prakticky okamžitě.
Tento fakt pouze ilustruje přístup hl. m. Prahy k rozvoji cyklistické infrastruktury. „Město nepracuje důsledně na vytvoření funkční sítě cyklostezek uvnitř města. Nejen že je rozpočet na cyklostezky stále nedostatečný, ale v posledních letech se ukazuje, že město ani určené peníze není schopné utratit. Přitom realizace cyklostezky je několikanásobně jednodušší a levnější než výstavba kapacitních silničních komunikací, kterých v Praze vzniká jako hub po dešti,“ řekl Pavel Svoboda.
V Praze je dnes oficiálně 199 km cyklotras a 90 km stezek, ale jen1/6 stezek jsou novostavby, zbylých 5/6 stezek vzniklo pouhým označením stávajících chodníků či parkových cest. Téměř polovina cyklotras je nevyhovujících: vedou po frekventovaných silnicích bez oddělení cyklistů, nebo zcela nezajímavými směry. Síť je nespojitá, nejnebezpečnější místa (tj. křižovatky) jsou řešena metodou „cyklisto, poraď si sám“. (1)
Kontakty pro novináře:
Pavel Svoboda (organizační zajištění úklidu okolí Botiče), tel.: 605 884 852
Petra Kolínská (zástupkyně ředitele Oživení), tel.: 776 552 022
Poznámky:
(1) Dalším problémem při zlepšování cyklistické infrastruktury ve městě je i to, že se na cyklisty nepamatuje při rekonstrukci ulic. Realizace pruhů pro cyklisty při rekonstrukcích stávajících ulic je nejefektivnější způsob rozvoje cyklostezek: v nákladech rekonstrukce se to prakticky neprojeví a navíc odpadá složité projednávání samostatného cykloprojektu. Promarněných šancí z nedávné doby je bezpočet: Bubenské nábřeží, Sokolovská, Křižíkova, Českomoravská, Zelený pruh.
S úklidem u Botiče pomáhá Oživení každý rok na jaře a výsledky se dostavují. "Každý rok je na té části, kterou uklízíme, vidět, že jí používá stále více lidí. Také nového odpadu je v uklizených místech každý rok méně," hodnotí situaci Pavel Svoboda z Oživení.
Příroda kolem Botiče je klasickým příkladem městské zeleně a stezka podél Botiče je přirozenou komunikací pro cyklisty nebo turisty. Problémem vnitroměstské přírody obecně jsou především černé skládky a nedostatečná nebo nevhodná péče. Především úřady městských částí a hlavního města by měly věnovat zvýšenou pozornost těmto ostrovům zeleně. Nepořádek a celkově neutěšený vzhled podobných míst totiž často spíše občany odrazuje od procházky mezi stromy. V této souvislosti Oživení vítá ochotu MČ Praha 10 spolupracovat při údržbě okolí stezky.
Smutným faktem bohužel zůstává, že cyklostezka Botič stále nemá dostatečné parametry na to, aby byla opravdu kvalitní cyklistickou tepnou. Přitom Botič je projekt realizovatelný prakticky okamžitě.
Tento fakt pouze ilustruje přístup hl. m. Prahy k rozvoji cyklistické infrastruktury. „Město nepracuje důsledně na vytvoření funkční sítě cyklostezek uvnitř města. Nejen že je rozpočet na cyklostezky stále nedostatečný, ale v posledních letech se ukazuje, že město ani určené peníze není schopné utratit. Přitom realizace cyklostezky je několikanásobně jednodušší a levnější než výstavba kapacitních silničních komunikací, kterých v Praze vzniká jako hub po dešti,“ řekl Pavel Svoboda.
V Praze je dnes oficiálně 199 km cyklotras a 90 km stezek, ale jen1/6 stezek jsou novostavby, zbylých 5/6 stezek vzniklo pouhým označením stávajících chodníků či parkových cest. Téměř polovina cyklotras je nevyhovujících: vedou po frekventovaných silnicích bez oddělení cyklistů, nebo zcela nezajímavými směry. Síť je nespojitá, nejnebezpečnější místa (tj. křižovatky) jsou řešena metodou „cyklisto, poraď si sám“. (1)
Kontakty pro novináře:
Pavel Svoboda (organizační zajištění úklidu okolí Botiče), tel.: 605 884 852
Petra Kolínská (zástupkyně ředitele Oživení), tel.: 776 552 022
Poznámky:
(1) Dalším problémem při zlepšování cyklistické infrastruktury ve městě je i to, že se na cyklisty nepamatuje při rekonstrukci ulic. Realizace pruhů pro cyklisty při rekonstrukcích stávajících ulic je nejefektivnější způsob rozvoje cyklostezek: v nákladech rekonstrukce se to prakticky neprojeví a navíc odpadá složité projednávání samostatného cykloprojektu. Promarněných šancí z nedávné doby je bezpočet: Bubenské nábřeží, Sokolovská, Křižíkova, Českomoravská, Zelený pruh.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
