MŽP ČR: Projev ministra Richarda Brabce na klimatické konferenci COP 21 v Paříži

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes vystoupil na konferenci COP21 v Paříži, kde se ode dneška scházejí ministři členských států OSN, aby podpořili mezinárodní vyjednávání nové smlouvy o ochraně klimatu.

Konference je 21. zasedáním smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a koná se v Paříži od 30. listopadu do 11. prosince 2015. Hlavním úkolem pařížské klimatické konference je dojednání nové mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu, která by měla začít platit pro všechny smluvní strany této Rámcové úmluvy po roce 2020.

Vyjednávací týmy aktuálně finalizují text nové smlouvy, která bude ve středu předána francouzskému předsednictví konference, které o ní zahájí finální politická jednání. Přijetí smlouvy na summitu se pak očekává v pátek. Mezitím se zástupkyně České republiky dostala do speciálního týmu, který bude kontrolovat správnost návrhu smlouvy z hlediska lingvistického a právního.

TEXT PROJEVU
Pane prezidente, vaše excelence, dámy a pánové, vážení hosté,
nejprve mi dovolte vyjádřit nejhlubší díky vládě a lidu Francie a zejména Jeho Excelenci předsedovi konference smluvních stran panu Laurentu Fabiusovi za přípravu a uspořádání této důležité mezinárodní akce. Velmi oceňujeme skutečnost, že i přes nedávné brutální teroristické útoky Francie neztratila odvahu a tuto významnou konferenci uskutečnila. I z tohoto důvodu musíme všichni usilovat o úspěšný výsledek jednání o ochraně klimatu.

Dovolte mi rovněž, abych se plně ztotožnil s prohlášeními Evropské unie a jejích členských států. Je nesporné, že změna klimatu je jednou z nejvážnějších globálních hrozeb, před nimiž svět stojí. V průběhu tohoto roku jsme byli svědky extrémních a různorodých klimatických jevů na celém světě. Není pochyb o tom, že změna klimatu má zásadní dopady nejen na životní prostředí, ale i na ekonomickou prosperitu a účinné potírání chudoby a je i bezpečnostní výzvou.

Abychom mohli změně klimatu účinně čelit, musíme jednat společně. Všechny smluvní strany se musejí na zajištění naší budoucnosti spravedlivě podílet a být součástí nového ujednání. Zde v Paříži musíme dosáhnout právně závazné mezinárodní smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty ve srovnání s předindustriálními hodnotami nepřekročil hranici 2 °C. Je také důležité, aby nám nová smlouva umožňovala v průběhu času navyšovat ambice. Nová smlouva musí být vyvážená, a proto je třeba věnovat potřebnou pozornost dalším zásadním otázkám budoucího klimatického režimu. Opatření pro snižování emisí skleníkových plynů musí být propojena s adaptačními opatřeními tak, aby vedla k omezování nepříznivých dopadů změny klimatu. Pro zajištění efektivní realizace nové smlouvy bude mít velký význam odpovídající finanční a technická podpora a rovněž budování kapacit.

Přijetím účinné, trvalé a spravedlivé smlouvy zde v Paříži vyjádříme naši odpovědnost vůči současným i budoucím generacím. Česká republika je na dobré cestě ke splnění redukčních závazků vyplývajících z Úmluvy a jejího Kjótského protokolu. Úroveň emisí skleníkových plynů v České republice byla v roce 2013 o 34 % nižší než v roce 1990. Spolu s EU a jejími členskými státy jsme předložili vnitrostátně stanovený příspěvek (Intended National Determined Contribution - INDC) a přijali ambiciózní závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Ke splnění našich současných i budoucích závazků a příspěvků budeme i nadále realizovat a rozvíjet ambiciózní a efektivní klimatickou politiku na národní úrovni. V současné době dokončujeme novou Politiku ochrany klimatu v ČR, která vytvoří předpoklady k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Soustředí se především na opatření, která mají nejvyšší potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů, a uhlíkovou náročnost v různých odvětvích (např. energetika, průmysl, doprava, odpady, zemědělství a lesnictví). Kromě toho Česká republika investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech, včetně domácností a průmyslu. Celkový rozpočet na tato opatření dosáhne do roku 2020 částky převyšující 2 miliardy eur.

Stejně jako ostatní státy zažila i Česká republika řadu povodní a dlouhotrvající období sucha, jež způsobily rozsáhlé a nevratné škody. V této souvislosti jsme připravili komplexní Národní adaptační strategii, která byla přijata před několika týdny. Tato strategie vychází z vědeckých poznatků, informuje o možných negativních dopadech a obsahuje návrhy na adaptační opatření v mnoha oblastech (například vodohospodářství, lesnictví, zemědělství, městské prostředí, zdraví, krizové řízení apod.).

Jsme si vědomi skutečnosti, že nejchudší a nejzranitelnější rozvojové země jsou při řešení svých klimatických otázek závislé na pomoci. V tomto ohledu považujeme Zelený klimatický fond za důležitý nástroj zprostředkovávající nezbytnou finanční podporu. Česká republika přislíbila do tohoto fondu přispět částkou 5,3 mil. dolarů a dalšími dvěma miliony dolarů podpořila německou iniciativu Climate Finance Readiness Programme. Rád bych využil této příležitosti, abych vás ujistil, že Česká republika bude i nadále poskytovat potřebnou podporu rozvojovým zemím a pomáhat jim řešit jejich potřeby související s adaptací na změnu klimatu a zmírňování jejích následků.

Vaše excelence, dámy a pánové,

V posledních letech se všechny smluvní strany aktivně zapojily do projednávání nové smlouvy. Jsme si vědomi toho, že tato jednání jsou poměrně složitá a velmi obtížná. Neměli bychom však promarnit ohromné úsilí, které jsme doposud vynaložili. Změňme naše ambiciózní cíle a záměry v reálný a funkční právně závazný výsledek pařížských jednání, který přispěje k bezpečnějšímu životu na naší planetě.

Děkuji vám za pozornost.