Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, o. s. Kořeny a Greenpeace ČR: Prolomení limitů těžby by způsobilo externí náklady 1,2 bilionů

Spálení uhlí, které se nalézá za územními ekologickými limity, v českých elektrárnách a teplárnách by vedlo k externím nákladům ve výši až 1,33 biliónů korun (1 334 miliard Kč). Uvedené náklady by byly spojeny především s dopady na lidské zdraví (zvýšení nemocnosti, snížení délky dožití) a důsledky klimatických změn, ale zahrnují například i vlivy znečištění na zemědělskou produkci či poškození budov. Vyplývá to ze studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku - Případ velkolomů Československé armády a Bílina,“ kterou dnes zveřejnilo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze (její shrnutí naleznete v samostatné příloze). Břemeno těchto nákladů by přitom nenesly důlní a energetické společnosti, ale především obyvatelé střední Evropy.

Studie přitom kalkuluje pouze dopady, které by vznikly spálením uhlí "za limity" ve velkých teplárnách a elektrárnách. Nezabývá se tedy škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba (hluk a prach), poškozením krajiny nebo bouráním obcí. Krom toho kalkuluje pouze s uhlím z velkolomů Bílina a ČSA (zatímco platné limity omezují rozšiřování celkem šesti těžebních lokalit). Studie se také nezabývá ekonomickými přínosy prolomení limitů, ať už by se jednalo o tuzemskou bezpečnost dodávek energie nebo zaměstnanost.

Vedoucí autor studie, Ing. Jan Melichar, Ph.D. z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, uvedl: "Veřejnost i odborníci spojují otázku limitů těžby především s bouráním obcí, vlivem těžby na krajinu a uvolněním uhlí pro české teplárenství. Považovali jsme za přínosné vnést do toho nový prvek, kterým se zatím nikdo podrobněji nezabýval – jak vysoké budou dopady, tzv. externí náklady, když uhlí za limity spálíme v teplárnách a elektrárnách? Naše studie není normativní – neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl udělat. Pouze popisujeme, jaké dopady by námi modelovaný vývoj měl. Je na politicích a veřejnosti, aby tyto údaje vzali při svém rozhodování v úvahu. Otázka limitů je tak společensky závažná, že by jistě bylo přínosné vytvořit komplexní mezioborovou studii, která by řešila všechny důležité aspekty tohoto problému".

Zadavateli studie byli Greenpeace ČR a občanské sdružení Kořeny Litvínov. Jan Rovenský, který pracuje pro první a je členem druhé z uvedených organizací, upozornil: "Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky jí totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu. Ve skutečně tržním prostředí by tyhle náklady musely nést těžební a energetické firmy. Je ovšem pravděpodobné, že vlastníci Czech Coal by v takovém případě museli těžbu každé další tuny dotovat ze svého."

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR zítra pořádá seminář, na kterém bude studie představena poslancům, senátorům a odborné veřejnosti.

Ekologické organizace tento týden požádají o schůzku s ministry Kubou (MPO), Chalupou (MŽP) a Kalouskem (MF). Chtějí jim připomenout slib vlády, že limity těžby zachová a nádavkem vyškrtne z horního zákona komunistické vyvlastňovací paragrafy. Závěry studie považují za argument, který by měl vládu v jejím rozhodnutí utvrdit.