Tiskové zprávy
Senátorka Jitka Seitlová: Protierozní opatření chrání hodnotu pozemku pro vlastníka i zemědělce, jak dokládá situace v Ústí. Erozní vyhláška musí být dopracována.
Pozemky obce Ústí byly v letošním roce zaplaveny nánosy hlíny a bahna z okolních polí. Stalo se to opakovaně 2x (6. května a 11. června).
Zaplaveny byly rodinné domy, veřejné stavby, zahrady, silnice, poškozena byla čistička odpadních vod, kterou teprve nyní čeká náročná oprava. Pan starosta a vedení obce se na místopředsedkyni Senátu Jitku Seitlovou obrátili s žádostí o radu, jak dosáhnout náhrady škod, ale hlavně nápravy, aby se situace již neopakovala.
„Státní zemědělský a intervenční fond mně na dotaz odpověděl, že po provedených kontrolách nebylo zjištěno jím sledované porušení nařízení vlády a odkázal na tzv. protierozní vyhlášku (č. 240/2021 Sb.) a odbor ochrany zemědělského půdního fondu na příslušné obci s rozšířenou působností, tedy odbor města Hranice,“ vysvětluje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová.
Řada dalších jednání vyústila v minulých dnech v setkání úředníků města, expertů, zástupců hospodařících zemědělců a vedení obce Ústí. Obec se urychleně rozhodla zažádat o komplexní pozemkové úpravy, jejich návrh, schválení a zejména realizace však potrvá několik let.
Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy (dále jen „VÚMOP“) vypracoval analýzu erozní ohroženosti katastru obce Ústí. Vyplynuly z ní závažné skutečnosti.
Bonity půdy se v důsledku opakujících se vodních erozních událostí zhoršily. Vrstva půdy se v některých místech z původních 60 cm blíží kritické hranici 30 cm. Pokud klesne pod 30 cm je ve smyslu stanovených opatření na těchto rizikových plochách možný pouze trvalý travní porost. Snížení bonity půdy znamená snížení její ceny.
Analýza VÚMOP doporučuje před přípravou komplexních pozemkových úprav vypracovat studii odtokových poměrů. Při enormních srážkových úhrnech by totiž
sice protierozními opatřeními byly omezeny odnosy půdy, ale majetky obce a občanů by ohrožoval vlastní proud přívalové dešťové vody.
Podle erozní vyhlášky a dalších předpisů nelze považovat i několik samostatných erozních událostí v rámci téhož osevu za „opakované“. Postup úřadu proti neprovedení dostatečných opatření zemědělcem je prakticky reálně vymahatelný až teprve pokud situace nastane při jiném osevu, obvykle následující rok. Teprve poté může být uloženo vypracování plánu opatření ke snížení erozního ohrožení.
Kdyby se i přesto v dalším roce závažná erozní událost stala a pokud zemědělský subjekt hospodaří podle plánu opatření, má se za to, že je ze strany obhospodařujícího zemědělce vše v pořádku (ust. § 6 vyhlášky). Vyhláška ale nestanovuje, kdo má plnění opatření plánu kontrolovat. Zákon sice svěřuje
veškerou kontrolu v této oblasti obcím s rozšířenou působností, nicméně není jasné, jaké by měly být jejich postupy. Metodika v této oblasti není dostupná.
„Erozní vyhláška, na kterou je odkazováno, dle mého názoru vyžaduje dopracování a jednoznačné stanovení a posílení odpovědnosti za nesprávné hospodaření s
půdou. Zásadně však nesouhlasím se snahou jejího zrušení tak, jak v programovém prohlášení chtějí Motoristé. Bleskových povodní přibývá, v minulém roce jsou uváděny stovky hlášených případů. Současná stále nedostatečná opatření ochrany půdy by měla být posílena. Erozní vyhláška je jejich součástí.
Škody po bleskových povodních nikdo nesčítá ani neodškodňuje. Splachy současně působí škody vlastníkům pozemků znehodnocením půdy a omezením části
zemědělské produkce na nich. Situace se může stát kdykoliv a téměř v kterékoliv obci.
Urychlené pozemkové úpravy v reakci na znalost odtokových poměrů a protierozní opatření mohou důsledky a škody významně snížit. Proces klimatických změn
doprovázený četností a intenzitou přívalových srážek se zrychluje. O tom, že adaptační opatření v zájmu zemědělců a vlastníků půdy musí být také urychleny, nám dokládá nejen situace v obci Ústí. Adaptační opatření mohou ochránit obce, majetek občanů a zemědělce. Zatím jdou velmi pomalu.
Situací dopracování právních předpisů ochrany zemědělského půdního fondu se budu dále zabývat,“ uvedla senátorka.
Zaplaveny byly rodinné domy, veřejné stavby, zahrady, silnice, poškozena byla čistička odpadních vod, kterou teprve nyní čeká náročná oprava. Pan starosta a vedení obce se na místopředsedkyni Senátu Jitku Seitlovou obrátili s žádostí o radu, jak dosáhnout náhrady škod, ale hlavně nápravy, aby se situace již neopakovala.
„Státní zemědělský a intervenční fond mně na dotaz odpověděl, že po provedených kontrolách nebylo zjištěno jím sledované porušení nařízení vlády a odkázal na tzv. protierozní vyhlášku (č. 240/2021 Sb.) a odbor ochrany zemědělského půdního fondu na příslušné obci s rozšířenou působností, tedy odbor města Hranice,“ vysvětluje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová.
Řada dalších jednání vyústila v minulých dnech v setkání úředníků města, expertů, zástupců hospodařících zemědělců a vedení obce Ústí. Obec se urychleně rozhodla zažádat o komplexní pozemkové úpravy, jejich návrh, schválení a zejména realizace však potrvá několik let.
Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy (dále jen „VÚMOP“) vypracoval analýzu erozní ohroženosti katastru obce Ústí. Vyplynuly z ní závažné skutečnosti.
Bonity půdy se v důsledku opakujících se vodních erozních událostí zhoršily. Vrstva půdy se v některých místech z původních 60 cm blíží kritické hranici 30 cm. Pokud klesne pod 30 cm je ve smyslu stanovených opatření na těchto rizikových plochách možný pouze trvalý travní porost. Snížení bonity půdy znamená snížení její ceny.
Analýza VÚMOP doporučuje před přípravou komplexních pozemkových úprav vypracovat studii odtokových poměrů. Při enormních srážkových úhrnech by totiž
sice protierozními opatřeními byly omezeny odnosy půdy, ale majetky obce a občanů by ohrožoval vlastní proud přívalové dešťové vody.
Podle erozní vyhlášky a dalších předpisů nelze považovat i několik samostatných erozních událostí v rámci téhož osevu za „opakované“. Postup úřadu proti neprovedení dostatečných opatření zemědělcem je prakticky reálně vymahatelný až teprve pokud situace nastane při jiném osevu, obvykle následující rok. Teprve poté může být uloženo vypracování plánu opatření ke snížení erozního ohrožení.
Kdyby se i přesto v dalším roce závažná erozní událost stala a pokud zemědělský subjekt hospodaří podle plánu opatření, má se za to, že je ze strany obhospodařujícího zemědělce vše v pořádku (ust. § 6 vyhlášky). Vyhláška ale nestanovuje, kdo má plnění opatření plánu kontrolovat. Zákon sice svěřuje
veškerou kontrolu v této oblasti obcím s rozšířenou působností, nicméně není jasné, jaké by měly být jejich postupy. Metodika v této oblasti není dostupná.
„Erozní vyhláška, na kterou je odkazováno, dle mého názoru vyžaduje dopracování a jednoznačné stanovení a posílení odpovědnosti za nesprávné hospodaření s
půdou. Zásadně však nesouhlasím se snahou jejího zrušení tak, jak v programovém prohlášení chtějí Motoristé. Bleskových povodní přibývá, v minulém roce jsou uváděny stovky hlášených případů. Současná stále nedostatečná opatření ochrany půdy by měla být posílena. Erozní vyhláška je jejich součástí.
Škody po bleskových povodních nikdo nesčítá ani neodškodňuje. Splachy současně působí škody vlastníkům pozemků znehodnocením půdy a omezením části
zemědělské produkce na nich. Situace se může stát kdykoliv a téměř v kterékoliv obci.
Urychlené pozemkové úpravy v reakci na znalost odtokových poměrů a protierozní opatření mohou důsledky a škody významně snížit. Proces klimatických změn
doprovázený četností a intenzitou přívalových srážek se zrychluje. O tom, že adaptační opatření v zájmu zemědělců a vlastníků půdy musí být také urychleny, nám dokládá nejen situace v obci Ústí. Adaptační opatření mohou ochránit obce, majetek občanů a zemědělce. Zatím jdou velmi pomalu.
Situací dopracování právních předpisů ochrany zemědělského půdního fondu se budu dále zabývat,“ uvedla senátorka.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
