Tiskové zprávy
Greenpeace: Prudký pokles výměry produkčních ploch geneticky modifikované kukuřice
26. července 2010 | Greenpeace
V České republice se již od roku 2005 pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice, tzv. Bt-kukuřice typu MON810 (1). V posledních dvou letech však dochází ke strmému poklesu produkčních ploch, z čehož je zřejmé, že uplatnění geneticky modifikované kukuřice u nás přináší více problémů než užitku. Trend poklesu výměr GM kukuřice v ČR potvrzuje i seznam (2) pěstebních míst GM kukuřice linie MON810 a GM bramboru s názvem Amflora (3), jenž minulý týden zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí ČR.
V roce 2005 pěstitelé oseli geneticky modifikovanou Bt-kukuřicí plochu o celkové velikosti 150 ha. V následujících letech došlo k nárůstu ploch až na 8380 ha (v roce 2008), ale v roce 2009 celková plocha Bt-kukuřice poklesla na 5745 ha a snížil se i počet pěstitelů, konkrétně z 171 na 125. V letošním roce je pokles ploch opět velice strmý, a sice na 3952,68 ha.
Hlavním důvodem poklesu jsou problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice, kterou je nutno oddělovat od konvenční produkce a označovat jako geneticky modifikovaný organismus (GMO). „Letošní údaje o výměře geneticky modifikovaný plodin potvrzují jasný trend, že zájem o GM-kukuřici rapidně klesá,“ komentovala zveřejněný seznam Magdalena Klimovičová, vědecká poradkyně Greenpeace ČR a doplnila: „Někteří pěstitelé zaznamenali v minulosti dokonce i snížení výnosu Bt-kukuřice oproti konvenčním hybridům. Pěstování této GM plodiny má tedy řadu záporných stránek a propagované výhody zřejmě zemědělce doposud příliš nepřesvědčily.“
Mezi ty nejdůležitější praktické problémy patří jak administrativní zátěž a vysoká cena osiva, tak i omezené uplatnění produkce na trhu. Bylo dokonce zaznamenáno i zaorání plochy oseté Bt-kukuřicí. Většina pěstitelů zkrmuje produkci Bt-kukuřice v rámci vlastního podniku, aby se vyhnula problémům se značením a ztíženým odbytem. Mnoho odběratelů dnes vzhledem k odmítavému postoji řady spotřebitelů požaduje certifikát potvrzující, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena geneticky modifikovanými plodinami. V potravinářství se proto Bt-kukuřice příliš nevyužívá Zemědělci tak GM kukuřici buď zkrmí přímo na svých farmách, anebo ji dodávají na výrobu bioplynu a ethanolu.
Od roku 2004 platí v EU přísnější pravidla pro označování produktů GM plodin, potravin i výrobků (např. olejů či krmiv), přičemž v zemědělské i následné zpracovatelské praxi to znamená, že s geneticky modifikovanou plodinou je nutné nakládat odděleně od ostatní produkce a sledovat ji i dále v celém výrobním řetězci. V rámci výrobního procesu je nutné zajistit koexistenci všech typů zemědělství (GM, konvenčního i ekologického) tak, aby se produkty z těchto systémů nemísily a nedošlo ke kontaminaci, přičemž v EU je stanovena mez tolerované příměsi 0,9 %.
Pěstitelé geneticky modifikovaných plodin tudíž musí dodržovat řadu stanovených povinností (4). Každý pěstitel GM plodiny v ČR je povinen v předstihu záměr GM plodinu pěstovat ohlásit tak, aby tyto informace byly dostupné sousednímu pěstiteli, a následně pak ohlašuje i její skutečné vysetí jak ministerstvu zemědělství, tak ministerstvu životního prostředí.
Opatření koexistence jsou reakcí na vlastnost rostlin rozšiřovat svůj genetický materiál do okolí a způsobovat tak jeho kontaminaci. Proto byly stanoveny určité specifické minimální vzdálenosti, které pěstitel GM plodiny musí dodržet vůči porostu s plodinou, která není geneticky modifikována. Tyto vzdálenosti mohou být částečně nahrazeny obsevem , tj. bariérou tvořenou stejnou, ale nemodifikovanou plodinou.
Pěstitel musí také vést evidenci týkající se veškerého nakládání s GM plodinou a jejím produktem a uchovávat ji po dobu minimálně 5 let. Zásadním opatřením koexistence je označení sklizeného produktu jako GMO v případě, že se tento produkt dále uvádí do výrobního řetězce a není spotřebován pěstitelem přímo v podniku (např. ke krmení hospodářských zvířat nebo k výrobě bioplynu či bioetanolu).
Poznámky:
(1)Bt-kukuřice typu MON810 si vytváří vlastní rostlinný insekticid - toxin, který zabíjí housenky zavíječe kukuřičného.
(2)http://mzp.cz/cz/aktualni_informace_gmo
(3)Geneticky modifikovaný brambor linie EH92-527-1, známý spíše pod obchodním názvem „Amflora“. Jedná se o brambor, u kterého byl záměrně upraven poměr dvou skladebních částí škrobu. Oproti řadě jiných států EU, kde platí národní zákazy pěstování Bt-kukuřice (např. Francie, Německo, Rakousko, Řecko či Maďarsko), se v ČR pěstují komerčně obě tyto GM plodiny.
(4)Pro zajištění koexistence existují v ČR pro pěstitele GM plodin zákonné povinnosti, které vycházejí z doporučení Evropské komise č. 556 z roku 2003.
Konkrétně jsou to tyto právní předpisy:
- zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
- prováděcí vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy,
- zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů (zejména novela č. 346/2005 Sb.), a to konkrétně § 11 (označování produktů GMO) a § 23 (ohlašování lokalit s pěstovanou GM plodinou),
- nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech,
- nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 1830/2003, o zpětné dohledatelnosti a označování GMO a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO a o změně směrnice 2001/18/ES.
Kontakt:
Magdalena Klimovičová – vědecká poradkyně Greenpeace ČR
e-mail: magdalena.klimovicova@greenpeace.org, tel: +420 224 319 667
V roce 2005 pěstitelé oseli geneticky modifikovanou Bt-kukuřicí plochu o celkové velikosti 150 ha. V následujících letech došlo k nárůstu ploch až na 8380 ha (v roce 2008), ale v roce 2009 celková plocha Bt-kukuřice poklesla na 5745 ha a snížil se i počet pěstitelů, konkrétně z 171 na 125. V letošním roce je pokles ploch opět velice strmý, a sice na 3952,68 ha.
Hlavním důvodem poklesu jsou problémy s odbytem geneticky modifikované kukuřice, kterou je nutno oddělovat od konvenční produkce a označovat jako geneticky modifikovaný organismus (GMO). „Letošní údaje o výměře geneticky modifikovaný plodin potvrzují jasný trend, že zájem o GM-kukuřici rapidně klesá,“ komentovala zveřejněný seznam Magdalena Klimovičová, vědecká poradkyně Greenpeace ČR a doplnila: „Někteří pěstitelé zaznamenali v minulosti dokonce i snížení výnosu Bt-kukuřice oproti konvenčním hybridům. Pěstování této GM plodiny má tedy řadu záporných stránek a propagované výhody zřejmě zemědělce doposud příliš nepřesvědčily.“
Mezi ty nejdůležitější praktické problémy patří jak administrativní zátěž a vysoká cena osiva, tak i omezené uplatnění produkce na trhu. Bylo dokonce zaznamenáno i zaorání plochy oseté Bt-kukuřicí. Většina pěstitelů zkrmuje produkci Bt-kukuřice v rámci vlastního podniku, aby se vyhnula problémům se značením a ztíženým odbytem. Mnoho odběratelů dnes vzhledem k odmítavému postoji řady spotřebitelů požaduje certifikát potvrzující, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena geneticky modifikovanými plodinami. V potravinářství se proto Bt-kukuřice příliš nevyužívá Zemědělci tak GM kukuřici buď zkrmí přímo na svých farmách, anebo ji dodávají na výrobu bioplynu a ethanolu.
Od roku 2004 platí v EU přísnější pravidla pro označování produktů GM plodin, potravin i výrobků (např. olejů či krmiv), přičemž v zemědělské i následné zpracovatelské praxi to znamená, že s geneticky modifikovanou plodinou je nutné nakládat odděleně od ostatní produkce a sledovat ji i dále v celém výrobním řetězci. V rámci výrobního procesu je nutné zajistit koexistenci všech typů zemědělství (GM, konvenčního i ekologického) tak, aby se produkty z těchto systémů nemísily a nedošlo ke kontaminaci, přičemž v EU je stanovena mez tolerované příměsi 0,9 %.
Pěstitelé geneticky modifikovaných plodin tudíž musí dodržovat řadu stanovených povinností (4). Každý pěstitel GM plodiny v ČR je povinen v předstihu záměr GM plodinu pěstovat ohlásit tak, aby tyto informace byly dostupné sousednímu pěstiteli, a následně pak ohlašuje i její skutečné vysetí jak ministerstvu zemědělství, tak ministerstvu životního prostředí.
Opatření koexistence jsou reakcí na vlastnost rostlin rozšiřovat svůj genetický materiál do okolí a způsobovat tak jeho kontaminaci. Proto byly stanoveny určité specifické minimální vzdálenosti, které pěstitel GM plodiny musí dodržet vůči porostu s plodinou, která není geneticky modifikována. Tyto vzdálenosti mohou být částečně nahrazeny obsevem , tj. bariérou tvořenou stejnou, ale nemodifikovanou plodinou.
Pěstitel musí také vést evidenci týkající se veškerého nakládání s GM plodinou a jejím produktem a uchovávat ji po dobu minimálně 5 let. Zásadním opatřením koexistence je označení sklizeného produktu jako GMO v případě, že se tento produkt dále uvádí do výrobního řetězce a není spotřebován pěstitelem přímo v podniku (např. ke krmení hospodářských zvířat nebo k výrobě bioplynu či bioetanolu).
Poznámky:
(1)Bt-kukuřice typu MON810 si vytváří vlastní rostlinný insekticid - toxin, který zabíjí housenky zavíječe kukuřičného.
(2)http://mzp.cz/cz/aktualni_informace_gmo
(3)Geneticky modifikovaný brambor linie EH92-527-1, známý spíše pod obchodním názvem „Amflora“. Jedná se o brambor, u kterého byl záměrně upraven poměr dvou skladebních částí škrobu. Oproti řadě jiných států EU, kde platí národní zákazy pěstování Bt-kukuřice (např. Francie, Německo, Rakousko, Řecko či Maďarsko), se v ČR pěstují komerčně obě tyto GM plodiny.
(4)Pro zajištění koexistence existují v ČR pro pěstitele GM plodin zákonné povinnosti, které vycházejí z doporučení Evropské komise č. 556 z roku 2003.
Konkrétně jsou to tyto právní předpisy:
- zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
- prováděcí vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy,
- zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů (zejména novela č. 346/2005 Sb.), a to konkrétně § 11 (označování produktů GMO) a § 23 (ohlašování lokalit s pěstovanou GM plodinou),
- nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech,
- nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 1830/2003, o zpětné dohledatelnosti a označování GMO a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO a o změně směrnice 2001/18/ES.
Kontakt:
Magdalena Klimovičová – vědecká poradkyně Greenpeace ČR
e-mail: magdalena.klimovicova@greenpeace.org, tel: +420 224 319 667
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
