Tiskové zprávy
Arnika: Průmyslové znečištění je třeba řešit, souhlasil ministr na setkání s Arnikou
Jak by mohla místní vláda využít připravovanou analýzu znečištění severoarménského regionu ke zlepšení situace, to bylo hlavní téma rozhovoru mezi ministrem ochrany přírody Erikem Grigorjanem a českými experty. Jeho úřad by chtěl zefektivnit především systém monitorování emisí. Schůzku k dopadům těžby vzácných kovů na místní obyvatele zprostředkoval velvyslanec ČR v Jerevanu, Petr Mikyska.
Arménie se potýká především se znečištěním ovzduší a z celé země je na tom vůbec nejhůře severní region Lori. Podle ministra Grigorjana jsou jednou z hlavních příčin nedostatečně vysoké poplatky, které v současné podobě firmy nemotivují k vlastní iniciativě ve snižování vypouštěných škodlivin.
“Problémem byl po dlouhou dobu také nefunkční monitorovací systém,” doplňuje vedoucí arménského projektu Nikol Krejčová. Od tohoto roku jsou proto všechny těžební společnosti povinny co čtvrt roku zveřejňovat údaje o emisích. V třináctitisícovém Alaverdi, kde se nachází problematická továrna na zpracování mědi, probíhá stálý monitoring ovzduší. Souhrny takto získaných informace jsou pak veřejně dostupné na stránkách ministerstva ochrany přírody, čímž chce ministerstvo přispět k zapojení veřejnosti do rozhodování.
Do jaké míry jsou však tato čísla spolehlivá v tuto chvíli nelze odhadnout. Arménská vláda proto nedávno požádala svůj německý protějšek o mobilní monitorovací systém, který by jí umožnil provádět kontrolu nahlášených dat. Ministerstvo zároveň doufá ve finanční pomoc Evropské unie.
Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) je Arménie spolu s Bosnou a Hercegovinou na páté příčce žebříčku úmrtnosti (https://www.theguardian.com/environment/2016/sep/27/more-than-million-died-due-air-pollution-china-one-year) z důvodu znečištění na počet obyvatel. Eminentním zájmem vlády je proto prý analyzovat dopad znečištění na zdraví lidí, uvedl na setkání ministr Grigorjan s tím, že je zvědav na výsledky rozboru půdy a sedimentů, které v současné době probíhají v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Závěry analýz by měly být známy v říjnu tohoto roku.
Prostředníkem na schůzce byl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Arménii, Petr Mikyska a jeho zástupce, Jan Plešinger. Projekt Zapojování občanské společnosti do rozhodování o těžbě surovin v Arménii je finančně podpořený z programu transformační spolupráce Transition Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Podle Erika Grigorjana jsou takové projekty vítané a ocenil také zapojení místních neziskových organizací Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí a EcoLur. Díky tomu je totiž “zajištěno zvýšení efektivity odvětvové politiky,” jak uvádí zpráva na stránkách ministerstva (http://mnp.am/en/post/3238).
Arménie se potýká především se znečištěním ovzduší a z celé země je na tom vůbec nejhůře severní region Lori. Podle ministra Grigorjana jsou jednou z hlavních příčin nedostatečně vysoké poplatky, které v současné podobě firmy nemotivují k vlastní iniciativě ve snižování vypouštěných škodlivin.
“Problémem byl po dlouhou dobu také nefunkční monitorovací systém,” doplňuje vedoucí arménského projektu Nikol Krejčová. Od tohoto roku jsou proto všechny těžební společnosti povinny co čtvrt roku zveřejňovat údaje o emisích. V třináctitisícovém Alaverdi, kde se nachází problematická továrna na zpracování mědi, probíhá stálý monitoring ovzduší. Souhrny takto získaných informace jsou pak veřejně dostupné na stránkách ministerstva ochrany přírody, čímž chce ministerstvo přispět k zapojení veřejnosti do rozhodování.
Do jaké míry jsou však tato čísla spolehlivá v tuto chvíli nelze odhadnout. Arménská vláda proto nedávno požádala svůj německý protějšek o mobilní monitorovací systém, který by jí umožnil provádět kontrolu nahlášených dat. Ministerstvo zároveň doufá ve finanční pomoc Evropské unie.
Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) je Arménie spolu s Bosnou a Hercegovinou na páté příčce žebříčku úmrtnosti (https://www.theguardian.com/environment/2016/sep/27/more-than-million-died-due-air-pollution-china-one-year) z důvodu znečištění na počet obyvatel. Eminentním zájmem vlády je proto prý analyzovat dopad znečištění na zdraví lidí, uvedl na setkání ministr Grigorjan s tím, že je zvědav na výsledky rozboru půdy a sedimentů, které v současné době probíhají v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Závěry analýz by měly být známy v říjnu tohoto roku.
Prostředníkem na schůzce byl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Arménii, Petr Mikyska a jeho zástupce, Jan Plešinger. Projekt Zapojování občanské společnosti do rozhodování o těžbě surovin v Arménii je finančně podpořený z programu transformační spolupráce Transition Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Podle Erika Grigorjana jsou takové projekty vítané a ocenil také zapojení místních neziskových organizací Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí a EcoLur. Díky tomu je totiž “zajištěno zvýšení efektivity odvětvové politiky,” jak uvádí zpráva na stránkách ministerstva (http://mnp.am/en/post/3238).
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
