Arnika: Průzkum objevil neobvyklý jedlový les v Posázaví

Na kopci Stařechov v Posázaví roste zřejmě jeden z nejzachovalejších jedlových lesů u nás. Zjistil to odborník provádějící biologický průzkum. „Jedlový les je kvalitnější, než podobná místa v Pošumaví nebo blízko Stříbrné Skalice, a skýtá prostředí pro život řady vzácných zvířat a rostlin. Zachovává v sobě genotyp zde původních jedlí. Je to skutečná perla Posázaví, kulturní památka,“ shrnul výsledky průzkumu Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. To chce spolu s městysem Rataje nad Sázavou a místním občanským sdružením v okolí Stařechova podpořit turistický ruch a celkový rozvoj regionu v souladu s ochranou přírody.

„Když jsem začínal s průzkumem, netušil jsem, jaké přírodní klenoty v okolí Stařechova objevím,“ říká biolog Mgr. Filip Lysák, který po celoročním zkoumání lokality vypracoval komplexní posudek. „Jakékoliv průmyslové záměry jsou v této lokalitě nepřijatelné. Důležité nyní ale bude také ochránit nejcennější ekosystémy do budoucna. Jde zejména o jedlový les a ostatní lesní i luční společenstva, která budou vyžadovat citlivou péči,“ dodal Lysák.

Městys Rataje nad Sázavou ve spolupráci s Arnikou a občanským sdružením Za záchranu Ratajska a Podvecka – Stařechov teď připravují žádost o vyhlášení rybníčku, luk a pramenišť u obce Makolusky významným krajinným prvkem. „Pramenná louka s přírodě blízkými biotopy u Makolusk je velmi cenná. Vyhlášení zákonné ochrany znamená vyloučení nevhodných zásahů a umožní kvalitní péči o lokalitu. V podobných aktivitách chceme pokračovat,“ vysvětlil Pavel Papoušek z místního sdružení.

Starosta Ratají nad Sázavou Luboš Kubát potvrzuje, že pro zdejší obce je příroda klíčovou hodnotou. „Posázaví patří mezi tradiční cíle výletníků z Prahy i Středočeského kraje především kvůli hezké krajině a zachovalé přírodě. Proto je musíme chránit a využívat s rozumem,“ uvedl starosta. „Zahájili jsme mimo jiné jednání s Lesy České republiky a chceme spolu s nimi vytvořit takový plán hospodaření, který povede k postupnému vytvoření různověkých smíšených lesů, jejichž mimořádnou hodnotu si nyní uvědomujeme,“ dodal Luboš Kubát.

Přílohy:

1) Nejcennější partie přírody v okolí kopce Stařechova:

Starý jedlový porost
Stařechovský les patří k nejzachovalejším svého druhu u nás. Vznikl z původního smíšeného jedlobukového lesa a je památkou svědčící o zaniklém způsobu hospodaření – milířování, kdy lidé káceli buky a z jejich dřeva pálili dřevěné uhlí. Rostou tu dospělé a dorůstající jedle i mladé semenáčky. V podrostu najdeme širokou škálu kapradí a hajních květin. Zem je bohatě pokrytá mechem a zadržuje hodně vláhy. Pravděpodobně zde žije hodně dnes už vzácných druhů zvířat, zejména hmyzu vázaného na jedle. Staré stromy s dutinami poskytují hnízdiště různým ptákům, předpokládá se výskyt vzácných sov a dravců.

Zbytky bukového lesa
Také ostatní lesy rostou na místech, kde bývaly druhově bohaté květnaté bučiny nebo suťové lesy. I místa, kde již rostou jiné než původní dřeviny, mají zachovalé a velmi bohaté bylinné patro. V takovém podrostu se daří lesním živočichům, svá hnízda zde schovává např. sluka hajní. Na vlhkých místech v údolích rostou olšiny.

Louky a prameniště
Smíšené lesy bez holosečí a umělého odvodnění pomáhají krajině hospodařit s vodou. Zadržují přebytečnou vláhu jako houba a v suchém období ji postupně odevzdávají okolí. Mimo les bývaly pravidelně kosené louky plné květin. Dnes je nikdo neseče a louky strádají, kosením by se však rychle zregenerovaly. Také louky pomáhají udržet v krajině vodu.

2) Úsilí o rozvoj Ratajska a Podvecka
V roce 2007 přišli těžaři z Čáslavi s nápadem otevřít na kopci Stařechov velkolom kamene. Nechybělo mnoho, a dnes už mohl krásný a květenou i zvířenou bohatý kopec mizet rychlým tempem z mapy Posázaví. Přineslo by to s sebou možná vznik několika nových pracovních míst. Především však by došlo k dlouhodobému zatížení obcí v okolí těžkou nákladní dopravou, hlukem a prachem a k nenávratné degradaci přírody. V reakci na hrozící nebezpečí vzniklo občanské sdružení a ve spolupráci s okolními obcemi se mu podařilo zpustošení oblasti odvrátit.

Posázaví je tradičním výletním a rekreačním zázemím obyvatel Prahy i Středočeského kraje, a tak by tomu mělo zůstat i pro budoucí pokolení. Navíc krajina v této podobě poskytuje jak prostor pro život a práci jejím obyvatelům, tak současně i místo pro rekreaci a odpočinek. Rataje zažívaly rozkvět v období první republiky, kdy zde nejvíce prosperovaly penziony i místní podnikatelé. Ačkoliv proud návštěvníků neustal dodnes, region potřebuje nové impulzy ke svému rozvoji. Proto se místní sdružení a městys Rataje zasazují o oživení lesnatého kopce a zvýšení jeho přitažlivost pro místní obyvatele i přespolní výletníky.

3) Krajina, která si zaslouží pozornost
Historicky nejdříve bylo osídleno údolí řeky Sázavy. Rataje byly založeny okolo roku 950, první písemné zmínky o této obci se datují do roku 1156. Bohatou historii regionu připomíná nejen ratajský zámek a hrad Pikštejn, kostely v Podvekách a okolních obcích, ale i další památky. Známým výletním místem je například kamenný stůl na vrcholu Stařechova.

Pár kilometrů východně od Ratají leží Makolusky, malebná vesnička s řadou pozoruhodností, jež v roce 2004 vyhrála první příčku v anketě MF Dnes o nejoblíbenější místo Středočeského kraje. Přes místní hájenku prochází 15. poledník. Naproti hájence byla roku 1898 vysázena pětice dubů letních a mezi ně umístěn veliký kámen z nučického pískovce, připomínající knížete Jana Dobrotivého. Poledník dále pokračuje k přírodní zajímavosti Kamenný mlýn.

Krajina v okolí vrchu Stařechova (470 metrů n. m.) a v údolí potoka Hubertky utváří pěknou scenérii s bohatými lesy. Její dnešní podobu určil člověk svou prací. Nepoškodil ji ale chemizací, velkými plochami monokultur nebo odvodňováním lesů a luk. Zachovalo se tak souvislé území s podmínkami vhodnými pro život a šíření mnoha rostlinných i živočišných druhů. V okolí Stařechova nalezneme přirozená prameniště; celá oblast pracuje jako zásobárna vody a klimatizační zařízení pro blízké okolí. Rovnováha ve vodním režimu krajiny je základním předpokladem pro rovnováhu mezi druhy, které zde žijí. Příznivé mikroklima znamená bohatost rostlin i zvířat a činí krajinu příjemnou pro pobyt člověka.