Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: První čápi se vracejí na hnízdiště. Ohrozit je mohou otrávení hraboši
17. února 2020 | Česká společnost ornitologická
Ministerstvo zemědělství od 13. února povolilo rozsypávání jedu proti hrabošům Stutox II na povrch půdy. Česká společnost ornitologická od loňského léta upozorňuje na nebezpečí tohoto jedu. Granulemi volně rozhozenými po polích se mohou kromě hrabošů otrávit i další živočichové. Kromě toho hrozí také sekundární otrava, když přiotrávené hraboše pozřou predátoři jako sovy, volavky nebo čápi, kteří se v těchto dnech už začínají vracet na hnízdiště. Povolení platí do 11. června, tedy do doby, kdy je v plném proudu hnízdní sezóna a právě v této době budou ptáci shánět vhodnou potravu pro mláďata. Otrávení hraboši pro ně budou snadnou kořistí.
Ornitologové považují jed za nebezpečné řešení. „Chápeme, že pro některé zemědělce je stávající gradace podobnou kalamitou, jako bylo sucho v roce 2018. Chemické řešení je ale nešťastné, protože se přitom mohou otrávit i přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny, k cílené podpoře predátorů hrabošů a zavést možnost státem garantovaného pojištění proti škodám způsobeným hraboši,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.
Už loni v srpnu povolilo ministerstvo povrchové rozsypávání jedu. „Upozornili jsme na to tenkrát tiskovou zprávou, u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl. Jedem se loni otrávili například čápi, bažanti a zajíci. Máme obavy, že se to stane znovu,“ sděluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Vyjádření ministerstva obsahuje nepravdy
Ministerstvo zemědělství vydalo k trávení hrabošů oficiální vyjádření (http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/hrabos-polni-otazky-a-odpovedi.html). „Text ale obsahuje zavádějící informace a jasně směřuje k tomu, aby přesvědčil nepozorného čtenáře, že žádné riziko nehrozí. Tvrdí například, že predátorům hrabošů nehrozí otrava kvůli tomu, že nežerou hrabošovo trávicí ústrojí. Není to pravda. Volavky, čápi i sovy polykají hraboše vcelku a otravy fosfidem zinku, účinnou látkou Stutoxu, jsou zdokumentované i u dravců jako je káně lesní, moták pochop, orel královský a orel mořský,“ upozorňuje Vermouzek.
Dalším rozporuplným tvrzením je, že v případech extrémního výskytu hrabošů je aplikace do nor nereálná a logisticky nezvládnutelná, a proto je třeba jed aplikovat povrchově. Zároveň má ale zemědělec za povinnost jednou za den sesbírat uhynulé hraboše z pole. „Nedává to smysl. Má-li zemědělec dost lidí na to, aby sesbíral z každého hektaru tisíce uhynulých hrabošů, jak to, že nemá lidi na vkládání jedu do nor?,“ ptá se Vermouzek.
Ornitologové apelují na veřejnost, aby si více všímala, co se v krajině děje. Pokud zjistíte, že na poli leží mrtví ptáci, zajíci a další živočichové, pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz a ČIŽP podatelna@cizp.cz
Ornitologové považují jed za nebezpečné řešení. „Chápeme, že pro některé zemědělce je stávající gradace podobnou kalamitou, jako bylo sucho v roce 2018. Chemické řešení je ale nešťastné, protože se přitom mohou otrávit i přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny, k cílené podpoře predátorů hrabošů a zavést možnost státem garantovaného pojištění proti škodám způsobeným hraboši,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.
Už loni v srpnu povolilo ministerstvo povrchové rozsypávání jedu. „Upozornili jsme na to tenkrát tiskovou zprávou, u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl. Jedem se loni otrávili například čápi, bažanti a zajíci. Máme obavy, že se to stane znovu,“ sděluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Vyjádření ministerstva obsahuje nepravdy
Ministerstvo zemědělství vydalo k trávení hrabošů oficiální vyjádření (http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/hrabos-polni-otazky-a-odpovedi.html). „Text ale obsahuje zavádějící informace a jasně směřuje k tomu, aby přesvědčil nepozorného čtenáře, že žádné riziko nehrozí. Tvrdí například, že predátorům hrabošů nehrozí otrava kvůli tomu, že nežerou hrabošovo trávicí ústrojí. Není to pravda. Volavky, čápi i sovy polykají hraboše vcelku a otravy fosfidem zinku, účinnou látkou Stutoxu, jsou zdokumentované i u dravců jako je káně lesní, moták pochop, orel královský a orel mořský,“ upozorňuje Vermouzek.
Dalším rozporuplným tvrzením je, že v případech extrémního výskytu hrabošů je aplikace do nor nereálná a logisticky nezvládnutelná, a proto je třeba jed aplikovat povrchově. Zároveň má ale zemědělec za povinnost jednou za den sesbírat uhynulé hraboše z pole. „Nedává to smysl. Má-li zemědělec dost lidí na to, aby sesbíral z každého hektaru tisíce uhynulých hrabošů, jak to, že nemá lidi na vkládání jedu do nor?,“ ptá se Vermouzek.
Ornitologové apelují na veřejnost, aby si více všímala, co se v krajině děje. Pokud zjistíte, že na poli leží mrtví ptáci, zajíci a další živočichové, pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz a ČIŽP podatelna@cizp.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
