MŽP ČR: První výstupy modelů dopadů Fit for 55 komentuje Rada vlády pro udržitelný rozvoj

Předběžné výstupy Studie Centra socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik (SEEPIA) pro Ministerstvo životního prostředí a investičně-finanční analýzy, kterou pro Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovala společnost Deloitte, se shodují v tom, že snížení podílu emisí v průmyslu i v budovách a dopravě podle návrhu balíčku Fit for 55 je při správném nastavení opatření a nástrojů dosažitelné. Obě analýzy představili jejich autoři na červnovém zasedání Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR).

„Dopadové studie jsou zásadní pro naše rozhodování. Přechod k moderní energetice musí zvýšit konkurenceschopnost naší ekonomiky, zároveň ale musí být maximálně sociálně citlivý,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a předsedkyně RVUR.

Cílem balíčku Fit for 55 je snížit emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990, ale zároveň zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci a posílit konkurenceschopnost EU. Předběžné výstupy ukazují, že cíl snížit do roku 2030 podíl emisí skleníkových plynů o 55 % oproti stavu v roce 1990 v průmyslových sektorech a o 43 % v roce 2030 oproti roku 2005 v sektorech budov a dopravy je při správně nastavené domácí politice dosažitelný. Splnění emisních závazků ze strany ČR závisí na značném navýšení výroby elektřiny, především ze solárních zdrojů. Při současném nastavení podpory není zřejmě možné dosáhnout 31 % podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu v roce 2030.

Modely ukazují, že balíček opatření Fit for 55 si vyžádá o desetinu vyšší objem investic do roku 2030 oproti investicím nutným pro splnění již stávajících závazků. Největší investiční boom se projeví v sektorech budov a dopravy, dále v průmyslových odvětvích a v energetice. Kromě modernizace průmyslu a energetiky bude zásadním úkolem přijmout opatření pro zmírnění sociálních dopadů, které jinak nejvíce dolehnou na nízkopříjmové domácnosti – ty totiž na energie vydávají ze svého příjmu relativně více.

Rozhodující bude správné nastavení podpory. Předběžné závěry analýzy říkají, že pro dosažení minimálních dopadů na domácnosti a HDP bude nutné na podporu investic a řešení sociálních vlivů využít všechny prostředky vybrané z emisních povolenek. Dekarbonizace taktéž zajistí nezávislost ČR na fosilních palivech.

Dotační programy jako je Modernizační fond nebo uvažovaný Sociálně klimatický fond mají podpořit provedení potřebných změn. Z Modernizačního fondu budou financovány: pokračování Nové zelené úsporám zvyšující energetickou úsporu domácností, ale zejména modernizace teplárenství, investice do obnovitelových zdrojů energie ve všech sektorech či komunitní energetika. Nastavení Sociálně klimatického fondu je ještě předmětem diskusí právě v návaznosti na výsledky analýz. Významným faktorem plnění klimatických závazků bude i potřeba posílit sektor stavebnictví, které přinese úspory energií domácnostem, státní správě i podnikatelskému sektoru a mimo to např. instalace obnovitelných zdrojů nabídne nové pracovní příležitosti.

Společnost Deloitte analyzovala dopady balíčku FF55 zejména na emisně a energeticky náročná průmyslová odvětví. Ta zahrnují v ČR dohromady zhruba 18 % celkových emisí CO2 a 93 % emisí, které nelze odstranit pomocí využití obnovitelných zdrojů, tepelných čerpadel, nebo energetickou účinností a dekarbonační úsilí je pro ně obtížnější než pro jiná odvětví.

Pro hodnocení dopadů klimatických politik projekt SEEPIA využívá makroekonometrický model E3ME, využívaný renomovanými mezinárodními organizacemi a Evropskou komisí pro hodnocení dopadů strukturálních politik, a model TIMES-CZ zaměřený na energetiku. Výstupem analýzy je porovnání reakce energetického sektoru a celé ekonomiky na zadané scénáře způsobené vlivem balíčku Fit for 55 s referenčním scénářem, ve kterém se energetika a ekonomika vyvíjí bez vlivu dodatečných klimatických opatření.

Snížení závislosti na dovozu paliv z Ruska a zajištění dostupné energie je pro Českou republiku životně důležité. Výbor pro udržitelnou energetiku a dopravu RVUR představil doporučení, jež by významným způsobem přispěla k urychlení energetické bezpečnosti:
* aktualizace plánu pro případné přerušení dodávek plynu a ropy
* energetická diplomacie (zaměřená na zajištění dovozu LNG z Německa)
* maximální podpora OZE a zvyšování energetické účinnosti napříč sektory včetně sektoru dopravy.

Některá opatření nevyžadují vysoké náklady, a přitom mohou přinést významný efekt včetně finančních úspor domácností, např. snížení vytápění na 20°C, výměna starších spotřebičů a zdrojů osvětlení.
Ze strany státu je zásadní odstranění regulatorních překážek pro zrychlení instalace obnovitelných zdrojů a v případě průmyslu je nutné se zabývat lepším energetickým managementem. Klíčovými sektory pro významné krátkodobé úspory jsou domácnosti a sektory služeb. Zásadní je taktéž přechod na energeticky méně náročné druhy dopravy. Protože řada navrhovaných opatření je finančně náročná, Výbor doporučuje zejména pro nízkopříjmové domácnosti zvýšit podporu investic, ale také zajistit projektové poradenství a předfinancování projektů.

Konečná podoba balíčku FF55 se bude ještě vyvíjet během diskuze mezi pozicí členských států (Rady EU), Evropského parlamentu a Evropské komise. Stejně tak bude pokračovat i domácí debata nad prvními výstupy analýz dopadů. MŽP zajistilo dlouhodobý výzkum, proto práce budou pokračovat kontinuálně a budou analyzovány i dopady balíčku RePowerEU (evropský plán na úsporu energií, výrobu čisté energie a odklon od energetické závislosti na Rusku). Analýzy by také měly přinést doporučení optimálního nastavení domácích politik a využití výnosů z emisního obchodování tak, aby přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku byl sociálně spravedlivý a podpořil hospodářský růst a modernizaci průmyslu.