Správa KRNAP: Pstruzi mizejí z našich toků, v Krkonoších je uměle vysazujeme

Podle nedávno zveřejněné studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) mizí z našich toků pstruh obecný, forma potoční (Salmo trutta morpha fario) v důsledku zvyšující se teploty vody. Správa Krkonošského národního parku se snaží podporovat stávající pstruží populace vysazováním váčkového plůdku pstruha získaného z umělého výtěru. Dnes bude do chovných rybníčků vysazeno 20 000 kusů váčkového plůdku pstruha obecného zakoupeného od rybářského svazu místní organizace Jilemnice, která v rybí líhni v Poniklé každoročně produkuje statisíce kusů váčkového plůdku, který obohatí krkonošské potoky.

Po vyzvednutí na líhni bude rybí plůdek převezen do dvou chovných rybníčků. 2/3 osádky vysadíme do malého zámeckého rybníčku ve vrchlabském parku a 1/3 do Reissovského rybníčku u Horního Maršova. V těchto rybníčcích bude plůdek odchováván na přirozené potravě do příštího jara, kdy bude sloven a ve velikosti 10–15 cm vysazen do krkonošských potoků a bystřin.

Na území KRNAP je povoleno vysazovat pouze pstruha obecného krkonošské populace. Jeho domovem jsou horské a podhorské potoky a řeky. Ne každý tok však poskytuje vhodné podmínky. Pstruh je ryba stanovištní, které vyhovují proudivé toky s tvrdým dnem, dostatkem úkrytů a odpovídající kyselostí vody. K životu potřebuje dostatek kyslíku a dostatečný vodní sloupec, tedy hloubku vody. Důležitá je také přirozená úživnost daného toku. Zejména však potřebuje správnou teplotu vody. Ideální je 14–17 ˚C. V současnosti se však teplota vody hlavně na dolních tocích řek zvyšuje, což je podle výše zmíněné studie WWF hlavním důvodem, proč pstruzi mizejí z naší přírody.