Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Ptákem roku 2017 je datel černý, v Krkonoších jeho počty narůstají
Z krkonošských lesů se ozývá hlasité bubnování. Původcem tohoto zvuku jsou často datlové černí, kteří si tak vymezují své hnízdní okrsky. Právě datla černého (Dryocopus martinus) zvolila Česká společnost ornitologická Ptákem roku 2017.
Jeho populace se na české i polské straně národního parku postupně zvětšuje. Přítomnost datla černého ukazuje na dobrý a přírodě blízký stav lesů. V Krkonoších je datel běžný od podhůří až po horní hranici lesa (kolem 1 300 m n. m.). Na české straně pohoří v současnosti hnízdí 110–180 párů a při citlivém hospodaření v lese není ohrožený. Právě citlivá péče o les s ponecháním stojícího mrtvého dřeva prospívá nejen datlům černým, ale i dalším druhům hnízdícím v dutinách.
Datel černý se výjimečně dožívá až 28 let a z našich šplhavců tesá dutiny nejhlouběji. V březnu a dubnu nejprve začínají datlí šarvátky, při nichž si ptáci vymezují teritoria, z lesa se ozývá bubnování, jak datli začínají s hloubením hnízdní dutiny. Ta může být až 60 cm hluboká a její hloubení trvá od 10 dní do několika týdnů. Koncem dubna pak datli černí začínají hnízdit. Pták velikosti drobné vrány s typicky temně černým zbarvením a červenou čepičkou je významným tvůrcem dutin, jež po něm využívají další lesní tvorové. Z ptáků to mohou být sýc rousný či holub doupňák, datlími dutinami nepohrdne ani kuna lesní či veverka obecná. V neposlední řadě jsou osídlovány i největšími českými vosami – sršněmi. Datel černý patří ke stálým ptačím druhům s malou migrací, mláďata krmí larvami, kuklami i dospělci různého hmyzu oba rodiče. Značnou část jeho potravních nároků pokrývají velcí mravenci, méně pak pavouci a housenky.
V posledních letech si velice ceníme zaznamenaného výskytu také dalšího šplhavce - datlíka tříprstého, který v Krkonošském národním parku podle všeho hnízdí na čtyřech lokalitách těsně pod horní hranicí lesa. Jeho domovem jsou rozvolněné smrčiny v nadmořské výšce od 1 100 do 1 300 m. Početnost tohoto obtížné sledovatelného šplhavce odhadujeme na 7–11 párů.
Další informace o aktuálním dění v Krkonošském národním parku a jeho okolí najdete na facebookovém profilu www.facebook.com/spravakrnap
Jeho populace se na české i polské straně národního parku postupně zvětšuje. Přítomnost datla černého ukazuje na dobrý a přírodě blízký stav lesů. V Krkonoších je datel běžný od podhůří až po horní hranici lesa (kolem 1 300 m n. m.). Na české straně pohoří v současnosti hnízdí 110–180 párů a při citlivém hospodaření v lese není ohrožený. Právě citlivá péče o les s ponecháním stojícího mrtvého dřeva prospívá nejen datlům černým, ale i dalším druhům hnízdícím v dutinách.
Datel černý se výjimečně dožívá až 28 let a z našich šplhavců tesá dutiny nejhlouběji. V březnu a dubnu nejprve začínají datlí šarvátky, při nichž si ptáci vymezují teritoria, z lesa se ozývá bubnování, jak datli začínají s hloubením hnízdní dutiny. Ta může být až 60 cm hluboká a její hloubení trvá od 10 dní do několika týdnů. Koncem dubna pak datli černí začínají hnízdit. Pták velikosti drobné vrány s typicky temně černým zbarvením a červenou čepičkou je významným tvůrcem dutin, jež po něm využívají další lesní tvorové. Z ptáků to mohou být sýc rousný či holub doupňák, datlími dutinami nepohrdne ani kuna lesní či veverka obecná. V neposlední řadě jsou osídlovány i největšími českými vosami – sršněmi. Datel černý patří ke stálým ptačím druhům s malou migrací, mláďata krmí larvami, kuklami i dospělci různého hmyzu oba rodiče. Značnou část jeho potravních nároků pokrývají velcí mravenci, méně pak pavouci a housenky.
V posledních letech si velice ceníme zaznamenaného výskytu také dalšího šplhavce - datlíka tříprstého, který v Krkonošském národním parku podle všeho hnízdí na čtyřech lokalitách těsně pod horní hranicí lesa. Jeho domovem jsou rozvolněné smrčiny v nadmořské výšce od 1 100 do 1 300 m. Početnost tohoto obtížné sledovatelného šplhavce odhadujeme na 7–11 párů.
Další informace o aktuálním dění v Krkonošském národním parku a jeho okolí najdete na facebookovém profilu www.facebook.com/spravakrnap
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
