Tiskové zprávy
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Půdy v lesích s chřadnoucím smrkem postrádají důležité živiny
1. října 2015 | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Vědečtí pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. zmapovali v uplynulých letech stav lesních půd v oblasti severní Moravy a Slezska, konkrétně v Podbeskydské pahorkatině a Nízkém Jeseníku. Jejich poznatky poslouží při dalším postupu pro záchranu a obnovu tamních lesních ekosystémů.
Výzkumníci zpracovali pro oblast severní Moravy a Slezska výsledky půdních analýz z devíti lokalit na plochách programu ICP Forests (the International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests) a vyhodnotili je z hlediska obsahu hlavních živin a těžkých kovů. Na základě těchto dat lze pak orientačně posoudit kvalitu půdního prostředí a poukázat na význam této problematiky v komplexu chřadnutí smrku v této oblasti.
Přestože smrk je dřevinou, která má relativně nízké nároky na půdní vlastnosti, došlo zejména ve druhé polovině 20. století k závažným poruchám ve výživě smrkových porostů, které vedly k celkovému chřadnutí a v nejkritičtějších případech až k jejich rozpadu. Vlivem přímého působení oxidu siřičitého docházelo od poloviny 90. let minulého století ke žloutnutí smrku v horských oblastech.
Řešitelé odebírali vzorky z různých vrstev půdy (z horizontu nadložního humusu a z minerálních vrstev půdy po 10 cm až do hloubky jednoho metru).
Výsledky ukázaly, že půdy jsou podle hodnot výměnného i aktivního pH ve svrchních vrstvách převážně silně kyselé. Obsahy dusíku s hloubkou půdy postupně klesají. Obecně je lze označit za dobré. Jiná je situace u bazických prvků. Obsah přístupného vápníku je dostatečný pouze v horizontu nadložního organického humusu. Ve vrstvách 1-30 cm, které jsou velmi významným zdrojem živin pro mělce kořenící dřeviny, vykazuje více než 75 procent odebraných vzorků výrazný nedostatek vápníku.
Kritická je také situace u přístupného hořčíku, kde se většina odebraných vzorků do hloubky 40 cm pohybuje pod hranicí výrazného nedostatku tohoto prvku.
Na základě předložených dat výzkumníci upozorňují, že pozorovaný nedostatek živin v jehličí není způsoben pouze přechodnou či trvalou absencí půdní vláhy. Roli půdního prostředí v komplexu chřadnutí smrkových porostů na severní Moravě, případně i v dalších oblastech České republiky, by tedy měla být věnována náležitá pozornost. „Je zřejmé, že trvalé řešení problému chřadnutí smrku spočívá, přinejmenším v oblasti třetího až pátého vegetačního stupně, ve výraznější změně druhové skladby porostů,“ konstatují řešitelé a předkládají několik poznatků, které je nutné při dalším postupu v této oblasti brát v úvahu:
Nedostatek bazických živin v minerálních půdách může představovat riziko pro zdravotní stav i v nově zakládaných smíšených porostech, což se může projevovat až v dlouhodobějším časovém horizontu. Je tedy vhodné zdravotní stav a úroveň výživy lesních porostů systematicky sledovat.
V rozsáhlejších celcích mladých porostů smrku ve věku 20-40 let lze doporučit cílené pokusné či poloprovozní testování různých typů chemické meliorace. Je však nutné ověřit, jak na podobná opatření zareagují biotičtí škodliví činitelé (především václavka) a další složky ekosystému.
Větší pozornost výzkumu by měla být věnována také problematice těžkých kovů, u kterých může dojít k uvolnění z organické vrstvy, ať už v důsledku rozpadu stávajících porostů a zrychlenému rozkladu humusové vrstvy na volném prostranství, či v důsledku změny druhové skladby ve prospěch listnáčů.
druhové skladby ve prospěch listnáčů.
Podrobnější informace k tomuto tématu jsou popsány ve vědeckém článku Chřadnutí smrkových porostů a stav lesních půd v oblasti severní Moravy a Slezska (PLO 29 a 39), Zprávy lesnického výzkumu 2/2015.
Autoři vědeckého článku: doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D. – Ing. Radek Novotný, Ph.D. – Ing. Věra Fadrhonsová. Odkaz na článek: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/401.pdf
Podrobné informace o monitoringu stavu lesa: http://www.vulhm.cz/icp_forests
Kontakty:
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Útvar ekologie lesa
Strnady 136, 252 02 Jíloviště
e-mail: sramek@vulhm.cz, novotny@vulhm.cz
Výzkumníci zpracovali pro oblast severní Moravy a Slezska výsledky půdních analýz z devíti lokalit na plochách programu ICP Forests (the International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests) a vyhodnotili je z hlediska obsahu hlavních živin a těžkých kovů. Na základě těchto dat lze pak orientačně posoudit kvalitu půdního prostředí a poukázat na význam této problematiky v komplexu chřadnutí smrku v této oblasti.
Přestože smrk je dřevinou, která má relativně nízké nároky na půdní vlastnosti, došlo zejména ve druhé polovině 20. století k závažným poruchám ve výživě smrkových porostů, které vedly k celkovému chřadnutí a v nejkritičtějších případech až k jejich rozpadu. Vlivem přímého působení oxidu siřičitého docházelo od poloviny 90. let minulého století ke žloutnutí smrku v horských oblastech.
Řešitelé odebírali vzorky z různých vrstev půdy (z horizontu nadložního humusu a z minerálních vrstev půdy po 10 cm až do hloubky jednoho metru).
Výsledky ukázaly, že půdy jsou podle hodnot výměnného i aktivního pH ve svrchních vrstvách převážně silně kyselé. Obsahy dusíku s hloubkou půdy postupně klesají. Obecně je lze označit za dobré. Jiná je situace u bazických prvků. Obsah přístupného vápníku je dostatečný pouze v horizontu nadložního organického humusu. Ve vrstvách 1-30 cm, které jsou velmi významným zdrojem živin pro mělce kořenící dřeviny, vykazuje více než 75 procent odebraných vzorků výrazný nedostatek vápníku.
Kritická je také situace u přístupného hořčíku, kde se většina odebraných vzorků do hloubky 40 cm pohybuje pod hranicí výrazného nedostatku tohoto prvku.
Na základě předložených dat výzkumníci upozorňují, že pozorovaný nedostatek živin v jehličí není způsoben pouze přechodnou či trvalou absencí půdní vláhy. Roli půdního prostředí v komplexu chřadnutí smrkových porostů na severní Moravě, případně i v dalších oblastech České republiky, by tedy měla být věnována náležitá pozornost. „Je zřejmé, že trvalé řešení problému chřadnutí smrku spočívá, přinejmenším v oblasti třetího až pátého vegetačního stupně, ve výraznější změně druhové skladby porostů,“ konstatují řešitelé a předkládají několik poznatků, které je nutné při dalším postupu v této oblasti brát v úvahu:
Nedostatek bazických živin v minerálních půdách může představovat riziko pro zdravotní stav i v nově zakládaných smíšených porostech, což se může projevovat až v dlouhodobějším časovém horizontu. Je tedy vhodné zdravotní stav a úroveň výživy lesních porostů systematicky sledovat.
V rozsáhlejších celcích mladých porostů smrku ve věku 20-40 let lze doporučit cílené pokusné či poloprovozní testování různých typů chemické meliorace. Je však nutné ověřit, jak na podobná opatření zareagují biotičtí škodliví činitelé (především václavka) a další složky ekosystému.
Větší pozornost výzkumu by měla být věnována také problematice těžkých kovů, u kterých může dojít k uvolnění z organické vrstvy, ať už v důsledku rozpadu stávajících porostů a zrychlenému rozkladu humusové vrstvy na volném prostranství, či v důsledku změny druhové skladby ve prospěch listnáčů.
druhové skladby ve prospěch listnáčů.
Podrobnější informace k tomuto tématu jsou popsány ve vědeckém článku Chřadnutí smrkových porostů a stav lesních půd v oblasti severní Moravy a Slezska (PLO 29 a 39), Zprávy lesnického výzkumu 2/2015.
Autoři vědeckého článku: doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D. – Ing. Radek Novotný, Ph.D. – Ing. Věra Fadrhonsová. Odkaz na článek: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/401.pdf
Podrobné informace o monitoringu stavu lesa: http://www.vulhm.cz/icp_forests
Kontakty:
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Útvar ekologie lesa
Strnady 136, 252 02 Jíloviště
e-mail: sramek@vulhm.cz, novotny@vulhm.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
