Tiskové zprávy
Strana zelených Jihomoravský kraj: R43 přes Bystrc? Kraj slibuje tunel, ale zaručit ho nemůže
27. února 2020 | Strana zelených Jihomoravský kraj
Vystoupení zastupitelky Jany Drápalové na zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje 27. února 2020
Současné platné Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje počítají se dvěma různými variantami rezervních koridorů pro vedení R43. Jednak Boskovickou brázdou, a jednak trasou přes Bystrc. Následně, jako podklad pro rozhodnutí, byla zpracována územní studie v mnoha variantách. Ty měly být podkladem pro rozhodnutí krajských zastupitelů o té nejlepší z nich. Dnes jsme ale jako zastupitelé dostali prakticky jenom jednu jedinou variantu, a to bystrckou stopou. Jsme tedy prakticky vyřazení z možnosti plnohodnotného rozhodování o základních variantách. Podle judikátů soudu nemůže být rozhodování o variantách učiněno územně plánovacím podkladem.
Dalším problémem je to, že v minulosti se vždy hovořilo o dálnici, případně rychlostní komunikaci, která měla plnit hlavně funkci ochrany Brna před tranzitní dopravou (například v územním plánu města Brna se vždy hovořilo o tzv. třetím stupni ochrany (malý městský okruh, velký městský okruh, dálniční obchvat). Dnes je otázka tranzitní dopravy opomíjená a navrhuje se silnice první třídy přes jednu z největších městských částí Brna – Bystrc. Ale i taková silnice musí být připojena na D1 obrovskou mimoúrovňovou křižovatkou u Bosonoh.
Město Brno ani Jihomoravský kraj nebudou investorem těchto staveb a obávám se, že ekonomické vyhodnocení silniční stavby vzhledem k její dopravní účinnosti povede v budoucnu k tomu, že stát nebude ochotný investovat obrovské náklady do tunelů a překrytí, pokud se bude jednat pouze o silnici, byť první třídy.
Územně plánovací dokumentace nemůže zajistit, že se bude stavět tunel, přestože se snaží vedení kraje občany tímto slibem uchlácholit. Výroková část obsahuje sice požadavek na Nadstandardní protihluková opatření, překrytí nebo tunel, ale vymahatelnost toho územně plánovací dokumentací je velmi sporná. Až se bude tato stavba připravovat, většina z nás, co dnes rozhodujeme, tady už pravděpodobně sedět nebude. Lidé, kteří dnes protestují, tam ale budou bydlet stále, proto se vůbec nedivím, že se brání. Jejich reálná zkušenost, a v tomto případě i moje, s protihlukovou ochranou obyvatel a plněním slibů státu totiž jejich obavy spíše posiluje.
Dlouhodobě neřešené překračování hlukových limitů v oblasti Bosonoh, Troubska i Nového a Starého Lískovce, 30 let nesplněný příslib dobudování protihlukových opatření u D1, ignorování požadavků samospráv ze strany státních organizací… Například ŘSD na žádosti městských částí o měření hluku buď nereaguje vůbec, nebo velmi liknavě, po dvou letech od urgence jsme dosud žádné výsledky měření hluku neobdrželi. Výmluvy na starou hlukovou zátěž neobstojí, intenzita dopravy stále roste a lidé hlukem z dopravy prokazatelně trpí. Podle průzkumů, které máme jako samospráva k dispozici, je to jeden z nejdůležitějších faktorů zhoršujících kvalitu bydlení.
Ing. Jana Drápalová
Současné platné Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje počítají se dvěma různými variantami rezervních koridorů pro vedení R43. Jednak Boskovickou brázdou, a jednak trasou přes Bystrc. Následně, jako podklad pro rozhodnutí, byla zpracována územní studie v mnoha variantách. Ty měly být podkladem pro rozhodnutí krajských zastupitelů o té nejlepší z nich. Dnes jsme ale jako zastupitelé dostali prakticky jenom jednu jedinou variantu, a to bystrckou stopou. Jsme tedy prakticky vyřazení z možnosti plnohodnotného rozhodování o základních variantách. Podle judikátů soudu nemůže být rozhodování o variantách učiněno územně plánovacím podkladem.
Dalším problémem je to, že v minulosti se vždy hovořilo o dálnici, případně rychlostní komunikaci, která měla plnit hlavně funkci ochrany Brna před tranzitní dopravou (například v územním plánu města Brna se vždy hovořilo o tzv. třetím stupni ochrany (malý městský okruh, velký městský okruh, dálniční obchvat). Dnes je otázka tranzitní dopravy opomíjená a navrhuje se silnice první třídy přes jednu z největších městských částí Brna – Bystrc. Ale i taková silnice musí být připojena na D1 obrovskou mimoúrovňovou křižovatkou u Bosonoh.
Město Brno ani Jihomoravský kraj nebudou investorem těchto staveb a obávám se, že ekonomické vyhodnocení silniční stavby vzhledem k její dopravní účinnosti povede v budoucnu k tomu, že stát nebude ochotný investovat obrovské náklady do tunelů a překrytí, pokud se bude jednat pouze o silnici, byť první třídy.
Územně plánovací dokumentace nemůže zajistit, že se bude stavět tunel, přestože se snaží vedení kraje občany tímto slibem uchlácholit. Výroková část obsahuje sice požadavek na Nadstandardní protihluková opatření, překrytí nebo tunel, ale vymahatelnost toho územně plánovací dokumentací je velmi sporná. Až se bude tato stavba připravovat, většina z nás, co dnes rozhodujeme, tady už pravděpodobně sedět nebude. Lidé, kteří dnes protestují, tam ale budou bydlet stále, proto se vůbec nedivím, že se brání. Jejich reálná zkušenost, a v tomto případě i moje, s protihlukovou ochranou obyvatel a plněním slibů státu totiž jejich obavy spíše posiluje.
Dlouhodobě neřešené překračování hlukových limitů v oblasti Bosonoh, Troubska i Nového a Starého Lískovce, 30 let nesplněný příslib dobudování protihlukových opatření u D1, ignorování požadavků samospráv ze strany státních organizací… Například ŘSD na žádosti městských částí o měření hluku buď nereaguje vůbec, nebo velmi liknavě, po dvou letech od urgence jsme dosud žádné výsledky měření hluku neobdrželi. Výmluvy na starou hlukovou zátěž neobstojí, intenzita dopravy stále roste a lidé hlukem z dopravy prokazatelně trpí. Podle průzkumů, které máme jako samospráva k dispozici, je to jeden z nejdůležitějších faktorů zhoršujících kvalitu bydlení.
Ing. Jana Drápalová
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
