Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Rada Národního parku Šumava schválila novou podobu klidových území na Šumavě
Členové Rady Národního parku Šumava dnes odsouhlasili novou podobu klidových území na Šumavě. Nová pravidla pohybu návštěvníků Šumavy už čeká poslední krok – jejich vyhlášení opatřením obecné povahy.
Na čtvrtečním zasedání Rady se sešlo 42 členů z celkových 46. Pro schválení klidových území bylo 32 členů, 9 bylo proti a jeden člen se zdržel.
„V první řadě chci všem členům Rady poděkovat za to, jak k hlasování o tomto důležitém dokumentu přistupovali a také za trpělivost při jeho projednávání. Proces projednávání totiž nebyl vůbec jednoduchý, vždyť první návrh klidových území jsme Radě předložili před bezmála pěti lety v roce 2019. Díky tomu se už brzy budou moci lidé legálně podívat na více než 3000 hektarů území, která budou po vyhlášení klidových území nově zpřístupněna,“ oceňuje průběh jednání ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
„Mezi nově zpřístupněné oblasti budou patřit např. Žďárské slatě a Častá. Tato místa se zcela nově a poprvé otevřou návštěvníkům. Nově se turistům, prakticky bez omezení, otevře velké území mezi Kvildou a Strážným. V této části národního parku navrhujeme jen několik časově omezených maloplošných klidových území, aby turistický ruch neohrožoval třeba tok tetřívka. Po malou část roku se zde bude moci chodit jen po vyznačených cestách,“ doplňuje Pavel Hubený.
Návštěvníkům se otevírá i možnost objevovat krásy severní části Stožecké skály, kam je v současnosti zakázaný vstup po celý rok. Území se bude chránit pouze v případě hnízdění sokola stěhovavého. S novým návrhem klidových území se zároveň zvyšuje podíl proznačených nebo vyhrazených cest.
Klidová území jsou opatřením, kterým se na území národních parků reguluje pohyb návštěvníků. Tato regulace je nutná především s ohledem na ochranu vzácných a citlivých druhů živočichů. Cílem je zajistit ochranu nerušeného vývoje populací ohrožených vyhynutím v jejich přirozených biotopech, umožnit jejich nerušenou reprodukci, sběr potravy a zimování.
Aktuální rozloha klidových území, která v podstatě kopíruje 135 ostrůvků bývalých I. zón, společně s územím s omezeným vstupem, které platí od října loňského roku, činí 19 procent z celého území NP Šumava. Nová klidová území tuto velikost snižují na zhruba 17,6 procent.
„Návrh klidových území čeká ještě formální schválení příslušným orgánem ochrany přírody: vyhlášení bude zajištěno opatřením obecné povahy. Tento proces povede Ministerstvo životního prostředí, kterému Správa NP Šumava v nejbližších dnech zašle finální podobu klidových území společně s výsledkem hlasování Rady NP Šumava i se všemi řádně vypořádanými připomínkami. Do doby, než budou nová klidová území vyhlášena Ministerstvem životního prostředí, jsou stále platná ta stávající včetně území s omezeným stupem, které je platné od října roku 2023,“ zmiňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.
Podíváme-li se do historie, po celou dobu existence národního parku se ukazuje za nezbytné chránit před rušením jen několik populací obratlovců, rašelinné biotopy a biotopy ledovcových jezer. Celková rozloha takto významného území představuje asi pětinu celého národního parku. Poprvé bylo území, kam byl vstup možný pouze po vyznačených stezkách, stanoveno už při vyhlášení národního parku Šumava a to na zhruba 22 procentech území Národního parku Šumava. Pokles této rozlohy na 13 procent se však ukázal jako nedostatečný a pro ochranu řady druhů rizikový. Proto jsou nově navržená klidová území zvětšena oproti dosavadní rozloze, ale ani zdaleka nedosahují parametrů I. zóny z roku 1991. Důvody pro ochranu jsou v podstatě pořád stejné – snažíme se chránit rašeliniště před zničením sešlapáním a erozí. Na Šumavě stále přežívají živočišné druhy jako tetřev a tetřívek, je potřeba chránit lovecká teritoria rysích matek, která tu úspěšně vyvádí mláďata. K těmto ohroženým druhům zvířat se za těch 30 let přidaly i další, které potřebují ochranu a kterým se na území Šumavy daří – například perlorodka a sokol.
„Jsem přesvědčený, že nová klidová území nijak zásadně neomezují pohyb po Národním parku Šumava. Zachováváme přitom všechny dosavadní turistické stezky. Všechny cyklotrasy a cyklostezky zůstávají v takové podobě jako doposud. Klidová území naopak upravují souznění mezi stálými obyvateli Šumavy, kteří potřebují alespoň minimální prostor pro svůj život a návštěvníky, kterých je rok od roku stále více. Slaďují a propojují turistickou infrastrukturou s jádrovým územím sousedního Národního parku Bavorský lesa a, jak doufám, přibližují nás k úspěšnému završení cesty k otevření průchodu Luzenským údolím k Modrému sloupu. Nová klidová území budou mít jednoznačně pozitivní vliv na život ohrožených druhů a současně podpoří turistický ruch a nově jej usměrní do nových, dosud neobjevených částí národního parku,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Na čtvrtečním zasedání Rady se sešlo 42 členů z celkových 46. Pro schválení klidových území bylo 32 členů, 9 bylo proti a jeden člen se zdržel.
„V první řadě chci všem členům Rady poděkovat za to, jak k hlasování o tomto důležitém dokumentu přistupovali a také za trpělivost při jeho projednávání. Proces projednávání totiž nebyl vůbec jednoduchý, vždyť první návrh klidových území jsme Radě předložili před bezmála pěti lety v roce 2019. Díky tomu se už brzy budou moci lidé legálně podívat na více než 3000 hektarů území, která budou po vyhlášení klidových území nově zpřístupněna,“ oceňuje průběh jednání ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
„Mezi nově zpřístupněné oblasti budou patřit např. Žďárské slatě a Častá. Tato místa se zcela nově a poprvé otevřou návštěvníkům. Nově se turistům, prakticky bez omezení, otevře velké území mezi Kvildou a Strážným. V této části národního parku navrhujeme jen několik časově omezených maloplošných klidových území, aby turistický ruch neohrožoval třeba tok tetřívka. Po malou část roku se zde bude moci chodit jen po vyznačených cestách,“ doplňuje Pavel Hubený.
Návštěvníkům se otevírá i možnost objevovat krásy severní části Stožecké skály, kam je v současnosti zakázaný vstup po celý rok. Území se bude chránit pouze v případě hnízdění sokola stěhovavého. S novým návrhem klidových území se zároveň zvyšuje podíl proznačených nebo vyhrazených cest.
Klidová území jsou opatřením, kterým se na území národních parků reguluje pohyb návštěvníků. Tato regulace je nutná především s ohledem na ochranu vzácných a citlivých druhů živočichů. Cílem je zajistit ochranu nerušeného vývoje populací ohrožených vyhynutím v jejich přirozených biotopech, umožnit jejich nerušenou reprodukci, sběr potravy a zimování.
Aktuální rozloha klidových území, která v podstatě kopíruje 135 ostrůvků bývalých I. zón, společně s územím s omezeným vstupem, které platí od října loňského roku, činí 19 procent z celého území NP Šumava. Nová klidová území tuto velikost snižují na zhruba 17,6 procent.
„Návrh klidových území čeká ještě formální schválení příslušným orgánem ochrany přírody: vyhlášení bude zajištěno opatřením obecné povahy. Tento proces povede Ministerstvo životního prostředí, kterému Správa NP Šumava v nejbližších dnech zašle finální podobu klidových území společně s výsledkem hlasování Rady NP Šumava i se všemi řádně vypořádanými připomínkami. Do doby, než budou nová klidová území vyhlášena Ministerstvem životního prostředí, jsou stále platná ta stávající včetně území s omezeným stupem, které je platné od října roku 2023,“ zmiňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.
Podíváme-li se do historie, po celou dobu existence národního parku se ukazuje za nezbytné chránit před rušením jen několik populací obratlovců, rašelinné biotopy a biotopy ledovcových jezer. Celková rozloha takto významného území představuje asi pětinu celého národního parku. Poprvé bylo území, kam byl vstup možný pouze po vyznačených stezkách, stanoveno už při vyhlášení národního parku Šumava a to na zhruba 22 procentech území Národního parku Šumava. Pokles této rozlohy na 13 procent se však ukázal jako nedostatečný a pro ochranu řady druhů rizikový. Proto jsou nově navržená klidová území zvětšena oproti dosavadní rozloze, ale ani zdaleka nedosahují parametrů I. zóny z roku 1991. Důvody pro ochranu jsou v podstatě pořád stejné – snažíme se chránit rašeliniště před zničením sešlapáním a erozí. Na Šumavě stále přežívají živočišné druhy jako tetřev a tetřívek, je potřeba chránit lovecká teritoria rysích matek, která tu úspěšně vyvádí mláďata. K těmto ohroženým druhům zvířat se za těch 30 let přidaly i další, které potřebují ochranu a kterým se na území Šumavy daří – například perlorodka a sokol.
„Jsem přesvědčený, že nová klidová území nijak zásadně neomezují pohyb po Národním parku Šumava. Zachováváme přitom všechny dosavadní turistické stezky. Všechny cyklotrasy a cyklostezky zůstávají v takové podobě jako doposud. Klidová území naopak upravují souznění mezi stálými obyvateli Šumavy, kteří potřebují alespoň minimální prostor pro svůj život a návštěvníky, kterých je rok od roku stále více. Slaďují a propojují turistickou infrastrukturou s jádrovým územím sousedního Národního parku Bavorský lesa a, jak doufám, přibližují nás k úspěšnému završení cesty k otevření průchodu Luzenským údolím k Modrému sloupu. Nová klidová území budou mít jednoznačně pozitivní vliv na život ohrožených druhů a současně podpoří turistický ruch a nově jej usměrní do nových, dosud neobjevených částí národního parku,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
