Tiskové zprávy
Svaz marginálních oblastí: Reakce SMO na odložení plateb LFA v roce 2012
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) aktuálně oznámil, že zpozdí proplácení prostředků kompenzujících újmu hospodaření deseti tisícům farmářů v méně příznivých oblastech, tzv. platby LFA a NATURA 2000. Jako údajný důvod uvádí, že „nemůže vydávat rozhodnutí dříve, než dojde k uzavření kontrol na místě podmínky 2. seče, která je legislativně stanovena na termín do 31. 10. 2012.“
Na první pohled to vypadá, že si SZIF pouze zjednodušil práci a pilátovsky si umyl ruce, když použil široce oblíbenou výmluvu a schoval se za požadavky kontrol evropských orgánů. SZIF argumentuje, že v případě vydání rozhodnutí před uvedeným termínem a následného zjištění nedodržení podmínky druhé seče, musely být administrovány vratky plateb.
Skutečnost je bohužel horší: aby SZIF nemusel vymáhat vratku u několika málo zemědělců, tak zdrží platby deseti tisícům z nich. Naneštěstí se jedná o farmáře, pro které jsou platby LFA tržbou za jejich odvedenou práci ve prospěch životního prostředí. Tito farmáři nemají silné příjmy z lukrativních plodin jako je řepka či obilí. Smůlou těchto farmářů je, že pracují na státních zakázkách a peníze jim proplácí SZIF.
Pochybná je sama obava z vratek, které jsou zcela standardním nástrojem tam, kde se zpětně zjistí jakékoliv nesplnění podmínek. Je tedy s podivem, že by jinde byly vratky možné a zrovna u LFA nepřípustné. SZIF je přitom známý tím, že vratky vymáhá i 7 let od jejich zjištění. Jen díky „šikovnému“ výkladu SZIFu nejsou tyto vratky promlčeny.
Jednání SZIFu jeví známky účelovosti a voluntarismu spíše než spravedlivého a zákonného přístupu. Na příkladu již existujících vratek je také vidět, že nejsou žádnou novinkou, natož problémem.
Pokrytecká je i argumentace SZIFu o tom, že zpožděním plateb hodlá snížit administrativní zátěž. O tomto fenoménu se hovoří především na straně podnikatelů a tak to má i být. Snaha SZIFu zjednodušit si práci se s podstatou věci míjí. Navíc dojde ke zjednodušení práce pravděpodobně u jednoho promile případů za cenu toho, že se odložením plateb zhorší podmínky pro 100 % dotčených farmářů. A je zřejmé, že administrativní i finanční náklady spojené s profinancováním cca čtvrtletního propadu cash flow farmářů v objemu 2,7 mld. Kč daleko převýší pofiderní úspory SZIFu.
Existuje ještě jeden logický důvod, proč se může jednat o zbytečné poškozování a matení zemědělců ze strany SZIF. Obdobná podmínka výšky travního porostu do 30 cm po 31. říjnu je společná pro všechny podpory, protože se jedná o podmínku Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Pokud nemusí čekat vydávání rozhodnutí na uvedenou podmínku u jiných podpor, nemusí čekat ani u platby LFA.
Uvedený případ plateb LFA ukazuje, že SZIF je velmi slabý, když má Evropské komisi vyargumentovat něco ve prospěch českých zemědělců a velmi snadno přejímá i případné nesmyslné „bruselské“ požadavky a chová se pak k českým zemědělcům byrokratičtěji než platební agentury v jiných zemích. Je též s podivem, že takto závažná změna nebyla se zemědělci diskutována, přestože jsme se SZIFem a MZe v pravidelném kontaktu.
Uvedená změna jde opět proti chovatelům skotu, ovcí a koz, protože oblasti LFA jsou jejich doménou a platby LFA na travních porostech mají chovatelům nahradit chybějící tržby z orné půdy, o které přicházejí právě hospodařením na loukách a pastvinách. Vedle letošního zdržení a výrazného snížení plateb na přežvýkavce Top Up se jedná o další výzvu směrem k opouštění pro životní prostředí sice prospěšného, ale jinak ztrátového chovu skotu, ovcí a koz v horských a podhorských oblastech ČR. Je zřejmé, že uvedené změny ve výplatách podpor nejvíce pomohou stoprocentně polařícím zemědělcům bez hovězího dobytka. Místo platby LFA mají tržby z orné půdy, platby jejich dotací se jim nezpozdí a letošní Top Up se po realizaci modulace přesune z citlivých komodit včetně skotu na veškerou zemědělskou půdu.
Požadujeme proto zachovat stávající systém, protože SZIFem prosazované „zjednodušování“ není ve veřejném zájmu. Věříme, že ministr zemědělství tento přešlap SZIF napraví a zasadí se tak nejen slovy o podporu zemědělství a zejména chovu skotu v LFA oblastech.
Svaz marginálních oblastí
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Na první pohled to vypadá, že si SZIF pouze zjednodušil práci a pilátovsky si umyl ruce, když použil široce oblíbenou výmluvu a schoval se za požadavky kontrol evropských orgánů. SZIF argumentuje, že v případě vydání rozhodnutí před uvedeným termínem a následného zjištění nedodržení podmínky druhé seče, musely být administrovány vratky plateb.
Skutečnost je bohužel horší: aby SZIF nemusel vymáhat vratku u několika málo zemědělců, tak zdrží platby deseti tisícům z nich. Naneštěstí se jedná o farmáře, pro které jsou platby LFA tržbou za jejich odvedenou práci ve prospěch životního prostředí. Tito farmáři nemají silné příjmy z lukrativních plodin jako je řepka či obilí. Smůlou těchto farmářů je, že pracují na státních zakázkách a peníze jim proplácí SZIF.
Pochybná je sama obava z vratek, které jsou zcela standardním nástrojem tam, kde se zpětně zjistí jakékoliv nesplnění podmínek. Je tedy s podivem, že by jinde byly vratky možné a zrovna u LFA nepřípustné. SZIF je přitom známý tím, že vratky vymáhá i 7 let od jejich zjištění. Jen díky „šikovnému“ výkladu SZIFu nejsou tyto vratky promlčeny.
Jednání SZIFu jeví známky účelovosti a voluntarismu spíše než spravedlivého a zákonného přístupu. Na příkladu již existujících vratek je také vidět, že nejsou žádnou novinkou, natož problémem.
Pokrytecká je i argumentace SZIFu o tom, že zpožděním plateb hodlá snížit administrativní zátěž. O tomto fenoménu se hovoří především na straně podnikatelů a tak to má i být. Snaha SZIFu zjednodušit si práci se s podstatou věci míjí. Navíc dojde ke zjednodušení práce pravděpodobně u jednoho promile případů za cenu toho, že se odložením plateb zhorší podmínky pro 100 % dotčených farmářů. A je zřejmé, že administrativní i finanční náklady spojené s profinancováním cca čtvrtletního propadu cash flow farmářů v objemu 2,7 mld. Kč daleko převýší pofiderní úspory SZIFu.
Existuje ještě jeden logický důvod, proč se může jednat o zbytečné poškozování a matení zemědělců ze strany SZIF. Obdobná podmínka výšky travního porostu do 30 cm po 31. říjnu je společná pro všechny podpory, protože se jedná o podmínku Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Pokud nemusí čekat vydávání rozhodnutí na uvedenou podmínku u jiných podpor, nemusí čekat ani u platby LFA.
Uvedený případ plateb LFA ukazuje, že SZIF je velmi slabý, když má Evropské komisi vyargumentovat něco ve prospěch českých zemědělců a velmi snadno přejímá i případné nesmyslné „bruselské“ požadavky a chová se pak k českým zemědělcům byrokratičtěji než platební agentury v jiných zemích. Je též s podivem, že takto závažná změna nebyla se zemědělci diskutována, přestože jsme se SZIFem a MZe v pravidelném kontaktu.
Uvedená změna jde opět proti chovatelům skotu, ovcí a koz, protože oblasti LFA jsou jejich doménou a platby LFA na travních porostech mají chovatelům nahradit chybějící tržby z orné půdy, o které přicházejí právě hospodařením na loukách a pastvinách. Vedle letošního zdržení a výrazného snížení plateb na přežvýkavce Top Up se jedná o další výzvu směrem k opouštění pro životní prostředí sice prospěšného, ale jinak ztrátového chovu skotu, ovcí a koz v horských a podhorských oblastech ČR. Je zřejmé, že uvedené změny ve výplatách podpor nejvíce pomohou stoprocentně polařícím zemědělcům bez hovězího dobytka. Místo platby LFA mají tržby z orné půdy, platby jejich dotací se jim nezpozdí a letošní Top Up se po realizaci modulace přesune z citlivých komodit včetně skotu na veškerou zemědělskou půdu.
Požadujeme proto zachovat stávající systém, protože SZIFem prosazované „zjednodušování“ není ve veřejném zájmu. Věříme, že ministr zemědělství tento přešlap SZIF napraví a zasadí se tak nejen slovy o podporu zemědělství a zejména chovu skotu v LFA oblastech.
Svaz marginálních oblastí
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
