Tiskové zprávy
MZe ČR: Retenční prostor nádrže Orlík se zvýší o polovinu
Ministerstvo zemědělství souhlasí s rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje. Dnes totiž zamítlo odvolání několika měst a obcí na dolní Vltavě proti navrhovanému zvýšení retenčního prostoru vodní nádrže Orlík. Povodí Vltavy původně navrhlo změnu manipulačního řádu nádrže Orlík zvýšením retenčního prostoru přibližně o polovinu současného objemu, což poté potvrdil i Středočeský kraj. Obce na dolním toku Vltavy však požadovaly dvojnásobné navýšení.
„Vodní nádrž Orlík neplní jen protipovodňovou funkci, ale také pomáhá akumulovat vodu pro období sucha, udržovat průtok ve Vltavě a má i nezanedbatelnou funkci při výrobě energie, zajišťování plavby či rekreaci. Pokud by se retenční prostor nádrže zdvojnásobil, výrazně by to tyto funkce přehrady ovlivnilo,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Povodí si nechalo vypracovat odbornou studii ČVUT, která měla ukázat následky navýšení retenční kapacity na další funkce celé Vltavské kaskády. Na jeho základě pak navrhlo změnu manipulačního řádu, která spočívala v posílení protipovodňové funkce vodní nádrže Orlík.
Nejdůležitější úpravou je zvětšení retenčního prostoru nádrže přibližně o jednu polovinu současného objemu (ze stávajících 62 mil. m3 na 93 mil. m3). Tím dojde ke snížení maximální hladiny zásobního prostoru o 1,3 metru. „Toto posílení protipovodňové ochrany přitom Povodí Vltavy navrhlo tak, aby ostatní funkce vodní nádrže byly omezeny co nejméně,“ uvedl Marian Jurečka.
Návrh Povodí Vltavy na konci letošního června schválil i Krajský úřad Středočeského kraje. Několik měst a obcí na dolní Vltavě se však proti tomuto rozhodnutí odvolalo k MZe s tím, že nepovažují zvýšení retenčního prostoru za dostatečné. Poukázaly na možnost retenční prostor navýšit až na 120 milionů metrů krychlových. MZe odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí Středočeského kraje potvrdilo. Posoudilo ho jako oprávněné a v kontextu všech skutečností optimální.
„Návrh Povodí Vltavy, který počítá s navýšením retenčního prostoru nádrže na 93 milionů metrů krychlových, je krajní možností posílení protipovodňové funkce Orlíku, a to za platnosti stávajících povolení a se zachováním stávajících účelů této vodní nádrže,“ uvedl ředitel Odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí MZe Daniel Pokorný.
Protipovodňová ochrana na dolním toku Vltavy je v současnosti na úrovni desetileté vody. Navržené zvětšení retenčního prostoru zajistí ochranu až na úroveň dvacetileté vody. Další navýšení by však bylo možné pouze na úkor některého z ostatních účelů nádrže.
Vodní nádrž Orlík a její zásobní prostor má nezastupitelnou roli v období sucha, kdy lze manipulacemi v tomto prostoru dopady a následky sucha eliminovat či výrazně zmírnit.
I navrhované posílení protipovodňové funkce vodní nádrže Orlík povede k určitým omezením. V důsledku snížení množství vody dojde například k mírnému snížení zabezpečenosti plavby na konci vzdutí vodního díla Orlík, a to zejména v závěru plavební sezóny.
„Vodní nádrž Orlík neplní jen protipovodňovou funkci, ale také pomáhá akumulovat vodu pro období sucha, udržovat průtok ve Vltavě a má i nezanedbatelnou funkci při výrobě energie, zajišťování plavby či rekreaci. Pokud by se retenční prostor nádrže zdvojnásobil, výrazně by to tyto funkce přehrady ovlivnilo,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Povodí si nechalo vypracovat odbornou studii ČVUT, která měla ukázat následky navýšení retenční kapacity na další funkce celé Vltavské kaskády. Na jeho základě pak navrhlo změnu manipulačního řádu, která spočívala v posílení protipovodňové funkce vodní nádrže Orlík.
Nejdůležitější úpravou je zvětšení retenčního prostoru nádrže přibližně o jednu polovinu současného objemu (ze stávajících 62 mil. m3 na 93 mil. m3). Tím dojde ke snížení maximální hladiny zásobního prostoru o 1,3 metru. „Toto posílení protipovodňové ochrany přitom Povodí Vltavy navrhlo tak, aby ostatní funkce vodní nádrže byly omezeny co nejméně,“ uvedl Marian Jurečka.
Návrh Povodí Vltavy na konci letošního června schválil i Krajský úřad Středočeského kraje. Několik měst a obcí na dolní Vltavě se však proti tomuto rozhodnutí odvolalo k MZe s tím, že nepovažují zvýšení retenčního prostoru za dostatečné. Poukázaly na možnost retenční prostor navýšit až na 120 milionů metrů krychlových. MZe odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí Středočeského kraje potvrdilo. Posoudilo ho jako oprávněné a v kontextu všech skutečností optimální.
„Návrh Povodí Vltavy, který počítá s navýšením retenčního prostoru nádrže na 93 milionů metrů krychlových, je krajní možností posílení protipovodňové funkce Orlíku, a to za platnosti stávajících povolení a se zachováním stávajících účelů této vodní nádrže,“ uvedl ředitel Odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí MZe Daniel Pokorný.
Protipovodňová ochrana na dolním toku Vltavy je v současnosti na úrovni desetileté vody. Navržené zvětšení retenčního prostoru zajistí ochranu až na úroveň dvacetileté vody. Další navýšení by však bylo možné pouze na úkor některého z ostatních účelů nádrže.
Vodní nádrž Orlík a její zásobní prostor má nezastupitelnou roli v období sucha, kdy lze manipulacemi v tomto prostoru dopady a následky sucha eliminovat či výrazně zmírnit.
I navrhované posílení protipovodňové funkce vodní nádrže Orlík povede k určitým omezením. V důsledku snížení množství vody dojde například k mírnému snížení zabezpečenosti plavby na konci vzdutí vodního díla Orlík, a to zejména v závěru plavební sezóny.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
