ČHMÚ: Rok 2011 z hlediska počasí

Rok 2011 byl v České republice teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný vzhledem k průměrům za období 1971 až 1990. Celkově byl o 0,8 °C teplejší než uvedené referenční období a srážkové úhrny činily zhruba 75 % z dlouhodobého průměru. Rok začal teplotně i srážkově rozkolísaným lednem, který byl o 0,8 °C teplejší než průměr z lednů 1971 až 1990. Jistě pamatujeme na lednové oblevy, při kterých byly zvýšené hladiny řek a menší povodně, kdy se například na Berounce v oblasti Černošic nahromadily nalámané ledové kry, které tam pak působily jako přirozená hráz.

Únor 2011 už byl zase velmi zimní. Teplotní odchylka od průměru činila -1,1 °C, avšak srážky byly na 29 % dlouhodobého průměru. Byla tedy zima, ale poměrně sucho. V březnu pak přišlo jarní počasí, teplotní odchylka byla 0,7 °C, srážek však nadále bylo podprůměrné množství, jen 65 % průměrného březnového úhrnu. Duben byl velmi teplý, odchylka teploty činila celých 3,2 °C a srážek bylo opět méně než normálně, jen 76 %. Květen byl blízko teplotnímu průměru, ačkoliv odchylka byla také kladná, 0,5 °C a srážek bylo 94 %, tj. v podstatě normální množství. Teplejší byl také červen, kdy odchylka teploty byla 1,4 °C nad průměrem, a srážek bylo 90 %.

Až červenec 2011 nastolil nevlídné počasí studeného a deštivého léta, jelikož jeho teplotní odchylka byla oproti průměru -0,9 °C a srážkové úhrny na 164 %. Mnozí tak dodneška tvrdí, že léto 2011 se nepovedlo, bylo studené a oblačné. Jenže to by byl zkreslený pohled. Srpen začal napravovat letní reputaci, zejména pak v poslední dekádě, kdy do Česka přišlo tropické počasí, v této části roku už přece jen poněkud méně obvyklé. A právě díky posledním deseti srpnovým dnům byla odchylka srpnové teploty 0,9 °C. Srážky byly na 88 % průměru.

Září by se mohlo počítat k nejkrásnějším měsícům v roce 2011. Teplota byla o 1,9 °C vyšší než je průměr, srážek bylo jen 80 % a panovalo malebné babí léto, dokonce občas i s teplotami dosahujícími tropických 30 °C. Na přelomu září a října ještě padaly mnohé teplotní rekordy, kdy se teplota vzduchu stále blížila ke 30 °C. Po prvních velmi teplých a jasných říjnových dnech však přišlo ochlazení, takže říjen jako celek byl teplotně normální, odchylka činila rovných 0 °C. Srážkově napadlo v říjnu 93 % obvyklého úhrnu, což je blízko průměru.

Na konci října se nad střední Evropou ustálila rozsáhlá tlaková výše, která přinesla inverzní počasí, které pak trvalo celý listopad. Kvůli této povětrnostní situaci se lidé v nížinách a v průmyslových oblastech trápili zhoršenou, místy až velmi špatnou kvalitou ovzduší s velkým množstvím polétavého prachu. Teplotně byl listopad v normálu, ovšem s tím, že stanice v nižších polohách vykazovaly kvůli teplotní inverzi podprůměrné hodnoty, naopak horské stanice, které byly nad studeným vzduchem, rozlitým dole v české kotlině, vykazovaly naopak dosti významné nadprůměrné hodnoty. Doslova extrémní však bylo listopadové sucho, kdy na drtivé většině meteorologických stanic ČHMÚ nenapadly vůbec žádné srážky, případně zde bylo pozorováno jen tzv. neměřitelné množství, když z inverzní mlhy nebo nízké oblačnosti slabě mrholilo. V některých městech padal tzv. průmyslový sníh, který vzniká v nízké inverzní oblačnosti za přítomnosti zvýšeného množství kondenzačních jader např. z komínů, a při teplotě vzduchu pod 0 °C. Tento jev ale nemá žádnou spojitost s klasickým sněžením, které je v Česku v zimě obvyklé. Dlouhé období bez padajících srážek proběhlo bez katastrofických následků, některé řeky měly významněji snížené hladiny, ale nedošlo k poškození úrody nebo k velké prašnosti v terénu, což by se jistě stalo, kdyby stejná situace nastala v teplé části roku, kdy by krajinu vysušovalo pražící slunce a vítr. Teď byly sluneční paprsky jen slabé, protože slunce nevystoupalo vysoko nad obzor a navíc jeho paprsky odrážela souvislá inverzní oblačnost, a krajina včetně vegetace byla zvlhčována mlhou.

Nemám k dispozici přesná data o srážkách v prosinci, takže jen orientačně srážkové úhrny byly okolo 50 % dlouhodobého průměru. Zato teplota vzduchu vystoupala o 2,3 °C nad průměr, takže celý prosinec byl značně teplý. V nížinách a středních polohách se většinou sníh nevyskytoval, anebo jen krátkodobě. Na horách je sněhu ale dostatek.

Nedá se vyloučit, že v souvislosti se stoupající sluneční aktivitou (maximum má nastat okolo r. 2013) nás nyní čeká série několika teplotně nadprůměrných roků, ostatně trend oteplování je na teplotní křivce patrný už více než 100 let a nic na tom nezmění ani občasné výkyvy do extrémů, ať už tuhých zim či horkých let. Některé klimatologické modely uvádějí ve výhledu na období první poloviny roku 2012 počasí ve střední Evropě zhruba kolem teplotního průměru, možná slabě nadnormální, a srážkově podnormální. Ovšem tyto předpovědi jsou nadále zatíženy značným vlivem náhodných prvků, a proto je potřeba je považovat jen za orientační. Faktem zůstává, že první část zimy 2011/2012 je výrazně teplotně nadprůměrná, stejně jako ta loňská srovnatelná část zimy byla výrazně teplotně podprůměrná. Takový teplotní výkyv není nic katastrofického, připomeňme neobvykle teplou zimu 2006/2007, jejíž teplý ráz jen přechodně narušil orkán Kyrill, při němž na několik dní napadl sníh i v nižších polohách, ale jinak sníh nebyl ani na horách.