Calla: Ropný zlom – pozvání na Zelený čtvrtek

Ropný zlom, anglicky Peak Oil, je stručné vyjádření skutečnosti, že ropa je neobnovitelný energetický zdroj a že se pravděpodobně nacházíme v období, kdy lidstvo již vytěžilo polovinu všech známých zásob ropy. Od začátku průmyslové těžby ropy kolem roku 1860 až dosud světová těžba ropy jen stoupala. Jakmile však bude (nebo možná už bylo) dosaženo bodu, kdy bude (byla) vytěžena polovina veškerých ropných zásob, těžba s největší pravděpodobností začne (začala) klesat. Proto se používá pojmu „zlom“.

Důsledkem poklesu těžby však bude nevyhnutelný růst nákladů. Postupně budou vyhledávána ložiska méně bohatá, bude se těžit ve složitějších geologických a klimatických podmínkách, bude věnována pozornost i netradičním zdrojům jako jsou ropné břidlice nebo asfaltové písky. I když vyjádření těchto skutečností v cenách ropy či finančních nákladech na její těžbu může být různé, energetická návratnost těžby už ve skutečnosti s největší pravděpodobností začala klesat.
Současná civilizace, od zemědělství až po zábavu, je na levné ropě životně závislá. Jestliže tedy těžba ropy začne stagnovat a následně klesat a současně začnou (nebo už začaly) soustavně a nevratně růst náklady na její těžbu, bude to mít pro budoucnost a další vývoj lidstva pravděpodobně vážné a z hlediska podloženého současnými znalostmi i historickými zkušenostmi těžko představitelné důsledky. Chmurnost některých předpovědi vývoje „postfosilní“ společnosti je dána mírou závislosti naší civilizace na ropě a z ní vyplývající zranitelnosti všech základních oblastí života lidstva.
V čele tohoto plýtvavého způsobu organizace společnosti a ekonomiky jsou Spojené státy americké. Se svými 5 % světové populace spotřebovávají skoro 30 % světových energetických zdrojů. Není proto divu, že jsou i v čele světových diskusí o ropném zlomu. Téma v USA už dávno přešlo z aktivistických kruhů a internetových diskusí do zorného pole vlády a především jejích silových resortů, jako jsou ministerstva obrany a vnitra a tajné služby. Ministerstvo energetiky si nechalo vypracovat analýzu, která je obvykle nazývána podle jejího hlavního autora Hirschovou zprávou. Ze zprávy vyplývá, že kdybychom začali okamžitě realizovat opatření nutná ke zmírnění závažných následků ropného zlomu, trvalo by to asi 20 let, než by se dostavily žádoucí výsledky.
V radikálním aktivistickém prostředí, kde se o problému ropného zlomu nejdříve začalo diskutovat, vznikla řada katastrofických vizí nedaleké „postfosilní“ budoucnosti. Přesto se dají najít i pozitivněji laděné návrhy na možná řešení, která budou spočívat v celém komplexu opatření na všech úrovních, od vlád a zákonodárců přes obce, občanská sdružení a komunity až po jednotlivce. Jejich obsah se dá stručně shrnout asi takto:
• rychlená podpora obnovitelných zdrojů energií
• úspory energií ve všech oblastech
• změna způsobu života směrem k omezování spotřeby
• změna ekonomického paradigmatu nahrazující všeobecné zbožnění růstu
• decentralizace a lokalizace ekonomik, především v oblasti obstarávání
• základních životních potřeb
• renesance komunitního života, snaha o větší míru soběstačnosti

Téma ropného zlomu bude obsahem dalšího setkání z řady Zelených čtvrtků, které pořádá sdružení Calla ve spolupráci se společností Rosa. Přednášet a besedovat přijede Jindřich Kalous z Trastu pro ekonomiku a společnost. Koná se ve čtvrtek 15. ledna 2009 od 18.00 hodin v galerii Měsíc ve dne, Nová ul. 3, České Budějovice.

Další informace můžete získat zde:

Edvard Sequens, tel.: 602 282 399, 387 310 166, edvard.sequens@calla.cz

http://www.thinktank.cz

http://zlomropy.blogspot.com/